Dny zrady II.

Neštěstí se dovršilo. Pátá kolona sudeťáků se projevila jako bídná čeládka, Beneš jako nerozhodný padavka, agrárnící jako z neštěstí vlasti tyjící prasata - občas to tak vypadá i doslova. Naši vojáci zhrzeně opouštějí moderní pevnosti, zatnuvše dlaně v pěst a slibujíce rozhodnou odplatu. Ne, ten odchod je opravdu moc hezká scéna. Ještě k Dolfimu - Gunnar Möller není žádná máčka, ale zkušený německý herec, a tady, ač hrál jenom psychopatického paňďuláčka, se předvedl dost slušně a člověk se u toho i pěkně nasmál. Mussolini byl ovšem zprzněn neskonale, podobal se více praseti než ducemu. Každopádně i tenhle film se počítá a pan Vávra je režisér první třídy. (27.02.2006)

Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Film je brutálně zdlouhavý, dalo by se to zkrátit na polovinu, možná i více. Úlitba komančům taky na hodnotě filmu určitě nepřidá...Dvě hvězdy jsou málo, tři moc...ale dneska shovívavý nebudu. I přesto to jakousi dokumentární hodnotu má, ale vězte, že mě o to více mrzí, že se tento výsostný projekt nepovedl... (22.02.2011)

Zatímco první díl vrcholil mobilizací, druhý díl Dnů zrady už jen pokračuje v zavedeném stylu. Hitler se dostává do ráže, naše už brzy exilová vláda propadá hutnějším depresím, Kléma má sem tam hezkou chvilku k pokorným dialogům... A vrcholem je logicky podpis Mnichovské smlouvy. Nicméně kdyby oba díly ubraly a staly by se jediným filmem, bylo by to ku prospěchu věci. Pak by bylo možné i tu "hrozbu bolševismu" vnímat bez příkras. ___ Na českém DVD pak zásadně chybí vyjádření Vávry, který v jiných případech neměl problém zavzpomínat i pro takové "úpadkové" medium. (13.12.2012)

Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. (12.04.2014)

Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10. (12.02.2010)