Jazerná kráľovná

Kámen úrazu se v tomto případu jmenuje česko-německá koprodukce. Toho německého je tam víc než dost. Nemohl bych tvrdit, že je to vždy jen k tíži předkládaného výsledku. Naopak. Jiná je otázka, zda a na kolik to vyhovuje českým dětem a české škole pohádkové tvorby, jak se konstituovala a vyzrála mezi padesátými až osmdesátými léty minulého století. Tady je odpověď ošidnější a prvky mýtu, které se mohu jevit i jako až thrillerizující, nemusí nutně v českém prostředí uspět. V mnoha ohledech to platí i pro vedení herců a faktické zatlačení české herecké školy do pozadí. Jindy výrazná Bohdalová najednou působí matně a neurčitě, ve své kůži se viditelně necítí většina dalších (Táborský, Rudolf Hrušínský, Obermaierová a řada dalších). Zdá se, že tu do hry vstupuje nový, odlišný činitel: účast českých herců v zahraničních filmech a odlišně podávané požadavky nutné pro to, aby zde opakovaně mohli nalézat své umělecké, ale i existenční uplatnění. Budeme-li z tohoto hlediska posuzovat Macourkův scénář a pojetí Vorlíčkovy režie, nemůžeme nepřiznat výsledku jejich práce vlastně špičkovou úroveň; ovšem v kontextu a způsobu, který je našemu prostředí vzdálen a je z tohoto hlediska vykladatelný - ve více variantách - jako obtížně přijatelný a profesionálně nedotažený. Zhruba takto lze popsat vnitřní disonance jinak zajímavé a osobité výrazné pohádky, jejíž tvůrci se přesto nedokázali beze zbytku vyvarovat některých klišé a hluchých míst. (30.03.2008)

Jedna z těch lepších českejch pohádek. Celkem poutavej a jedinečnej děj zmotanej dokonce s trochou Labutího jezera. Taky dobří a známí a moji oblíbení herci tam hráli, ale hlavně i ti němečtí herci nebyli takoví nesympatičtí, jak každej druhej fašista. Ale hlavně chválím použití jednoduchejch triků, tzn. ne digitálních. A taky výběr lokací. (01.07.2013)

Podnodnocená pohádka. Občas až thrillerově surrealistická atmosféra. Náš kluk na to se zájmem koukal právě v těch momentech, kdy byl zobrazen podvodní svět, nebo se tam dělo něco dramatičtějšího. Jinak ho hrané pohádky ještě moc neberou. Pohádka měla zjevně slušný rozpočet a trikově a výpravou ho dokázala proměnit v něco magického a fungujícího. Princův sluha byla výborná postava. (25.12.2017)

Hodně dlouho mě trvalo než jsem tuhle pohádku zkouknul celou a stejně se mě zase povedlo u toho na pár minut usnout. Nejspíš to asi hovoří o kvalitě. Přesto to není špatná pohádka. Má to nápad a vtip. Sice občas se tam objevují stejné nápady jako jinde třeba přebírání perel (Popelka přebírala hrách či čočku), ale to nevadí. Pohádka situovaná pod vodní hladinu je dobrý nápad. A je to vlastně poslední pohádka dua Macourek / Vorlíček. Na vánoce se to dobře hodí, je to sice průměrná podívaná, ale v rámci žánru slušná. (aspoň někdo se do filmových pohádek pouští) (25.01.2009)

Stoupající potemnělost českých pohádek zde byla dovedena až do krajního extrému - většina děje se odehrává v setmělém paláci, Chýlková působí více než děsivě, děti sbírají perly a téměř nedostávají najíst a pro mladší diváky je z toho menší trauma. Nemluvě o tom, jaký na mě při tehdejší návštěvě kina měla dopad jedna větší ryba. I po letech se ale jedná o jednu z nejlepších porevolučních pohádek, z těch v německé koprodukci pak rozhodně nejlepší. Kombinace krásné Jitky Schneiderové a neotesaných hlášek Jana Hrušínského pořád funguje na jedničku. (16.01.2006)