Jazerná kráľovná

Přiznávám se bez mučení, že jsem měl proti této pohádce předsudky. A to přesto, že jsem ji dnes shlédl poprvé. Tak jako tak jsem si potvrdil alespoň část svého názoru. Za prvé je to pohádka, která je tak nudná, že dosledovat ji, byl pro mě úkol hodný mistra. Pohádka sice má děj a dokonce obsahuje i jistý spád, nicméně velká část se odehrává v temnotě, takže toho opravdu není moc vidět. Celé je to takové unylé. Nemastné, neslané. Absentuje humor a jedinou alespoň trochu zábavnou postavou je ta, kterou představuje Jan Hrušínský. Na pohádce není nic krásného. Žádná pěkná krajina, písně...nic. Ostatně hudba je také silně podprůměrná. Jistě, slyšíme náznaky Labutího jezera, ale to vážně nestačí. A tentokrát nepomáhá ani vcelku nadprůměrné herecké obsazení. Nutno dodat, že uvedená pohádka není pohádkou, ale spíše pohádkovým filmem. Jsem bytostně přesvědčen, že žádné dítě, alespoň ne bez metalových či sebevražedných sklonů nemůže pohádka zaujmout. Je tak temná, že naopak spíš vyděsí. Rozhodně bych ji žádnému dítěti nepouštěl, tím spíš večer. Film by měl být přístupný od deseti výš. Pakliže někdo tvrdí, že tohle je nejlepší porevoluční pohádka, pak mu jich tedy dost uteklo. Já se ale vrátím ke svým předsudkům. Původně jsem předpokládal, že musím dát filmu dvě hvězdy. Nakonec dávám tři, neboť to není úplně špatné, viděl jsem i horší. Spíš silně průměrné. Ale viděl jsem i lepší, dítěti tuhle pohádku rozhodně nepustím a své shlédnutí beru jako splnění nepsané povinnosti. Ale jednou mi to bohatě stačilo a už nikdy více. (01.01.2017)

Jezerní královna si podle mě zasloužila lepší zpracování. Obzvláště když za kamerou stál náš přední pohádkový režisér Václav Vorlíček. Ale bohužel vrcholná Vorlíčkova éra byla sedmdesátá léta a ne polovina let devadesátých. Sice se hodně snažil. Do pohádky obsadil v hlavní roli Ivanu Chýlkovou, do vedlejších rolí Jana Hrušínského, pohádkami prověřenou Jiřinu Bohdalovou a v menších rolích Rudolfa Hrušínského a či Miroslava Táborského. Ovšem i takoví slavní herci pohádku neutáhnou, když je natočena totálně špatně. Tou první chybou, že mimo Chýlkovou a Hrušínského dostávají přednost němečtí herci před českými a ti jsou doslova mizerní. Dabing do češtiny to umocnil na totální ubohost. Druhou a podle mě tou největší chybou je obrazová stránka filmu. Pohádka má být barevná. Každý snímek bychom si měli pověsit jako obraz v pokoji. Jenže tohle je něco tmavomodrého pod vodou a když se občas děj odehrává na souši, tak je to cosi hnědooranžové. Děj je také nějak postavený na hlavu. Jezerní královna chce prince Viktora a když se princ Viktor prohodí se svým zbrojnošem, tak to ani královna nepozná. Jestli se tu dá něco kladně hodnotit, tak jen výkon Ivany Chýlkové. Ta se mi v roli zlé královny líbila ještě více než její předchůdci Roden s Bočanovou v Ptáku Ohnivákovi, respektive v Kouzelném měšci. Filmové triky byly také ubohé. Voda přes obraz chvíli byla, chvíli nebyla a tak co se týče trikové stránky mě jen na chvíli zaujala ta obrovská zamřížovaná ryba, která mi připomínala Krakena. [10893. hodnocení, 151. komentář, 53%] (04.01.2020)

Ono to není vůbec špatné a scénář je docela chytře vymyšlený. Poněkud mi vadí Schneiderová v hlavní roli, jejímu herectví a všeobecné neupřímnosti jsem nikdy moc nevěřil, takže když rádoby naivně vykulí oči, fakt jí to nežeru. Dokonce i Hrušínský (Jan) jako zábavný společník nehraje špatně, jen má málo prostoru a občas blbě napsané promluvy. K pocitu spokojenosti mi tak nějak vadil krkolomný závěr (vždyť děcka na královnu mohla skočit daleko dřív, a ne čekat, až přijede nějaký princ, a princ navíc sám nic moc nepředvede kromě jedné záměny). Taky jsem nějak nepochopil, proč královna měla potřebu unášet princezny (a že jich tedy v okolí bylo! Jinde o princeznu člověk nezakopne, a tady hned sedm.) a dělat z nich labutě, když evidentně nějaká estetika jí byla ukradená (viz lidožravá velryba). Pozitivní jsou zde lokace, kamera, slušné triky. A dobře se na to obecně kouká. (01.01.2016)

Labutí jezero jako základ, malá mořská víla abychom měli prostředí vodní říše, české vodníky, aby tam byla nějaká milá sympatická potvora, padouch, zlá královna-čarodějka, přitroublý sluha a velká dravá ryba. Výborné ingredience nasypeme do jezera, kde se trestuhodně rozptýlí a výsledný vývar není tak výživný, jak na začátku sliboval, že bude. (28.12.2010)

V dobách totalitného režimu bol Václav Vorlíček výnimočný režisér, ktorého diela boli plné fantázie, humoru a dobrodružstva. Stačí spomenúť snímky ako napríklad "Dívka na koštěti", "Jak utopit Dr.Mráčka", "Tri oriešky pre Popolušku" alebo úžasne televízne seriály "Arabela", "Létajíci Čestmír" a "Křeček v noční košili". To sú výborné filmové diela, ktoré si vždy rád pripomeniem. Avšak po roku 1989 začala Vorlíčkova tvorba viditeľne upadať. No do úplnej krízy sa dostal až v novom miléniu. V roku 1998 ešte zvládol natočiť ambicióznu, avšak nie už celkom podarenú, rozprávku "Jazerná kráľovná". Je to taký rozporuplný koprodukčný projekt, v ktorom si hlavnú zápornú úlohu strihla Ivana úChylková a klaďasa stvárnil beztvárny Nemec Max Urlacher. ** (25.02.2024)