Sedliaci

"Láska prichádza a odchádza, pozemky ostanú." Animovaný, resp. olejomaľbový remake poľskej klasiky The Peasants z roku 1973, ktorá je mne absolútne neznáma, takže nemôžem porovnávať. V prípade tejto verzie z roku 2023 sa však opäť jedná o vynimočný kúsok, kde režíjne duo Welchmanových kombinuje podobne ako v Loving Vincent živých hercov s olejomaľbou a výsledokom je nielen originálny animovaný film, ale celkový priam fantastický audio-vizuálny zážitok, kde sa režiséri vyhrali s každou sekundou záberu a navyše to podporili famóznou hudbou, ktorá predstavuje tradičné poľské ľudovky v modernej podobe. Wow! Žasol som aj ja a to sa inak nepovažujem vôbec za priaznivca folklóru. Bol by to však len polovičný produkt nebyť veľkolepého vidieckeho melodramatického príbehu, neraz nežného, no čím bližšie k záveru tým krutejšieho, ale dokonale odzrkadľujúceho ako danú dobu a sedliakov vtedy žijúcich, tak podprahovo dávajuc najavo, že ani o tých niekoľko desiatok rokov ďalej sme sa ani v dnešnej dobe tým majetníckym zmýšľaním ďaleko nepohli. CELKOVO: 8/10 (09.03.2024)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

Příběh je dobrý, byť ne vyloženě překvapivý. Vizuální podobu bych tentokrát zbytečně nepřeceňoval. Kombinace živého herectví a olejomalby na mne mnohokrát působila až rušivě. Asi jakoby film natočili s herci a pak to prohnali nějakým digitálním filtrem. Což je podle mne přesně opačný dojem, než který vizuální stránka díla měla vyvolávat. Ale i tak hodnotím vysoko, byť úplně nejásám. (22.11.2023)

O Jagně jsem se dozvěděl úplnou náhodou a jsem nesmírně rád, že se tak stalo! Že jde o vizuálně strhující snímek napovídá již samotný trailer, ale Jagna se může pochlubit také skvělou hudbou, výpravou a hlavně hereckým obsazením, kterému dominuje (nemohu se ubránit tomuto srovnání) „polská Margot Robbie“ Kamila Urzędowska. Malebně zachycená krutost a hamižnost polského venkova dokreslena folklórní hudbou nenechá diváka vydechnout. Jagna nemá kladné ani záporné hrdiny. Film na motivy románu Władysława S. Reymonta zobrazuje lidi v jejich nejsyrovější podobě. Jde o filmovou lidovou baladu, která se ale neskrývá za lyrický jazyk. Mluví jazykem jasným a stručným. Kouzlo lyrického jazyka ale vkládá do svého obrazu, čímž vytváří zcela jedinečný zážitek. S jistotou mohu říci, že jde o jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších filmů, které jsem měl v letošním roce možnost vidět. Smekám před tvůrčím týmem a doufám, že nominaci na Cenu Akademie v kategorii Nejlepší animovaný film Jagna nakonec promění ve vítěznou sošku. Ne snad kvůli prestižnímu ocenění, ale proto, že díky tomu se film dostane do povědomí více divákům. A to si rozhodně zaslouží! (20.11.2023)

Už jsou to dobré tři týdny, co jsem viděla toto dechberoucí dílo v kině, a pořád na to nemůžu přestat myslet. Ta naše slovanská lidovost je prostě úchvatná. Film nás zavede do jedné malé vesničky nacházející se v dnešním středním Polsku. Děj se odehrává po dobu jednoho roku, kdy jsme svědky, možná ne až tak překvapivých, nicméně stále velmi emočně vypjatých událostí. Ačkoli se na začátku zdá, že je život na vesnici téměř až idylický a postavy se zdají být vykreslovány v černobílých obrysech, tak velmi rychle pochopíme, že to tak doopravdy vůbec není a že reflektují spíše spektrum šedi. Z kina jsem odcházela ze stejným pocitem, jaký jsem naposled měla po dočtení francouzské povídky "Kulička" od Guye de Maupassanta, kdy mi jen v hlavě přistávaly myšlenky: "Ach jo, proč? Naše společnost je zaručená cesta do pekla, proč jsme takoví pokrytci!" Určitě se jedná o mnohem povedenější filmové zpracování polského čtyřdílného románu "Sedláci" od S. Reymonta oproti verzi ze 70. let. Vizuální zpracování je netypické a naprosto impozantní, vybraní herci se pro své role skvěle hodí a soundtrack krásně vystihuje prostředí děje. Pokud má nějaký snímek z našich středoevropských končin dosáhnout na Oscara, tak rozhodně tento. Režisérské dvojici smekám a těším se na jejich další film! (09.11.2023)