Kráľovstvo mačiek

Keď v animovanom filme o hľadaní samej seba a prekonávaní strachu čeliť nepríjemnostiam sa zjaví táto pravda pomocou barličky v podobe vety: "No vidíš a teraz si sama sebou !" a nie prostredníctvom prvkov, kreslenému filmu vlastným, čosi nie je úplne v poriadku. Uvedený základný nedostatok sa prejaví viackrát v priebehu deja, no aj tak sa mi Kráľovstvo mačiek celkom páčilo. Roztomilé ladenie teplých farieb, s dominujúcimi odtieňmi zelenej a žltej, spôsoby presunu medzi paralelnými svetmi a práca s detailom, patrili ku kladom. V myšlienkovej rovine potešili, v príbehu primárne určenom malým deťom, pochybovačné úvahy o tom, či je naozaj správne počúvať každý hlas do bodky, alebo naznačenie skutočnosti, že vďaka za prejavené dobro sa často nevhodne zameranou horlivosťou zachráneného stáva skôr neželaným obťažovaním. 70%. (10.05.2007)

Sedmého dne pak Miyazaki spočinul a řekl svým učedníkům: "Tak, chlapci a děvčata, já teď odjedu na dovolenou a vy mezitím ukažte, co jste se naučili. Morito, ručíš mi za to, že tu z toho nezbude kůlnička na dříví." Poté, co se Mistr navrátil ze svého kráčejícího hradu, se k němu učedníci seběhli a nadšeně mu ukazovali, co vytvořili. Byl to příběh pěkný, vcelku poučný, i když trochu zbytečně, a byl zabydlený sympatickými postavičkami, které jako by Mistrovým vlastním z oka vypadly. Měl i nápady prodchnuté originalitou a fantazií, a hudbu, která ucho těšila. Ale scházela mu lehkost, samozřejmost toho jeho zvláštního světa, a Miyazaki viděl, že se tentokrát dospělí nebudou moci vydat na výpravu spolu s chytrými hrdiny, jejichž osud bude pro ně překvapením... zabolelo jej z toho u srdce, ale radost v očích "jeho dětí", všech těch, kteří se tak snažili, mu zabránila změnit se opět v Mistra a ukazovat učedníkům nedostatky jejich výtvoru. I řekl Miyazaki: "Pracovali jste usilovně, moji milí, a děti budou vaším dílem potěšeny." A oddaná srdce učedníků naplnila se radostí, neboť laskavá Mistrova slova jim dala nevnímat to, že nebylo řečeno ani slovo o rodičích a jejich čase, který je v Království koček stěží víc nežli ztracený. Však takový je Mistr Pohádkář, ten, jehož by si všichni přáli mít v dětství večer co večer vedle své postele, aby jim vyprávěl... Tak a to stačí, šup spát. Jinými slovy - ano, je to Studio Ghibli, a v jeho parametrech jsme skutečně dost daleko od špičky, ale na druhou stranu - zkuste oponovat tomu, že bychom si mohli gratulovat, kdyby všechny animované filmy byly alespoň takovéhle. Sedmdesátku si to zkrátka zaslouží, zvlášť proto, že bych se klidně podíval ještě jednou... i když určitý osten vzpomínky na Miyazakiho vlastní práce mě při tom určitě bodat bude. Rozpory, rozpory, ale takové už sedmdesátkové filmy jsou;) (31.07.2011)

Příběh o středoškolačce Haru, která jednoho dne zachrání kocourka, co nese v tlamičce dárek a následkem toho se začnou dít zvláštní věci vedoucí až do kočičího království je jasná pětka už jen díky všem těm kočkám, ale příběh to není hloupý a jako pohádka funguje moc pěkně. Kočičí království má sympatické postavy, zvlášť pokud jde o Haru a tlustého bílého kocoura jménem Muto, a všechny svoje postavy využívá velmi svižně k posouvání přímého a zábavného děje, který navíc přináší i spoustu vtipu. Vtípky jsou většinou roztomilé, pár možná trošku laciných, ale hlavně jeden úplná pecka, když se odhalí pravá identita tlustého bílého kocoura :). Na takhle jednoduchou pohádku, která navíc asi ani neměla ambice být nějakým supersnímkem, který by měl vydělat a zapsat se do historie největších animé filmů na světě, je tu ale překvapivě pěkná animace se spoustou plynulého pohybu a hlavně pokud jde o ladné kočičí pohyby. To je vidět i v takových detailech jako kočičí securiťáci nebo různé skákání a pobíhání po kočičím království, protože tahle pohádka je spíš z těch "dobrodružnějších" než dialogových. Nakonec se v tom najde i nějaké ponaučení nebo spíš proměna hlavní postavy Haru, takže překvapivě to není až tak moc pro nejmenší, jak to celou dobu vypadá. Jiná takhle příjemná a milá pohádka o kočkách asi není takže prostě nemůže nedostat pětku, protože je prostě super a se spoustou koček :). (01.01.2011)

No, asi vďaka tomu, že nepozerávam toľko japonských anime a aj kvôli pomerne dosť krátkej stopáži, čo robí film svižným a nenudiacim, sa mi tento fantasy príbeh celkom páčil. Jednoducho za tých pár minút sa toho ani nedalo veľa pokaziť. Miestami je to vtipné, postavy sú príjemné a graficky to všetko pekne ladí. 70%. (20.11.2007)

Ani v tom nejpoučnějším módu Studio Ghibli neselhává a skrze úžasné charaktery (Baron), překvapivé množství hlášek (při honičce v labyrintu jsem slzel smíchy) a dojemný soundtrack jsem jen překvapeně zíral na to, jak komplexně tahle kratičká pohádka funguje, byť na více než podobném konceptu jako o rok starší Cesta do fantazie. Nebýt neodbytného pocitu, že ve finále funguje Království skoro jako první díl nějakého pořádně výpravného seriálu, okořením hodnocení maximální várkou, i takhle ale zůstanou na cestu roztomilé Haru vzpomínky maximálně pozitivní. (09.08.2016)