Marketa Lazarová

Film, který je považován za vrchol české kinematografie. Rozhodně mistrovský kousek, ale "nejlepší český film" jsou možná trochu silná slova. Oproti kompaktní knižní předloze působí místy trošičku rozvlekle a některé přidané dějové linie jsou zbytečné. Na druhou stranu, hercům není co vytknout, scénář je dokonale vančurovský a doprovod latinských chorálů velmi působivý. Zajímavé jsou i časté záběry z perspektivy postav. Na film se podívejte, chcete-li se považovat za znalce českých filmů, jestliže jste obdivovateli vančurovské češtiny a máte rádi středověk. Na film se nedívejte v případě, že vám vadí pomalé plynutí děje, dlouhé scény s důmyslně skrytou symbolikou a submisivní hrdinky. (05.07.2014)

Syrové. Drsné. Nezřízeně dlouhé. Rozvláčné. Ale. ALE! Je to přesně tak stejně pomalé, jako život ve středověku. Je to přesně tak stejně mystické, jako lidská duše ve středověku. Je to přesně tak drsné a kruté, jako všední život ve středověku. A je to stejně jakoby jen tak mimochodem neuvěřitelně kouzelné. Krásného pomálu, ale o to více si člověk té doby toho dobrého užíval. A ten zvuk! Ten ZVUK!! (12.07.2014)

Velkolepá výprava, geniální kamera, monumentální hudba, neuvěřitelný Kemr a místy nuda k umření. (16.07.2014)

Markéta Lazarová je nepochybně mistrně natočené drama plné skvělých obrazů, zajímavých kompozicí, úžasné hudby, která často poutá víc než samotný film a zdlouhavých poeticky laděných pohybů kamer po zasněžené divoké krajině plné stejně divokých a hrubých postav, jejichž příběh poznáváme. Z tohoto hlediska je Markéta Lazarová právem považována za klasiku československého filmu. Bohužel dvou a půl hodinový film nemůže být založen pouze na kráse obrazu, protože to po určité chvíli začne nudit a stejně tak i Markéta představuje krásu filmařského umění, které občas nudí. Mrzí mě jen, že jsem si nepočkal na projekci do kina, abych si tyto záběry mohl vychutnat na velkém plátně, možná by pak i moje hodnocení bylo o něco vyšší. (14.12.2014)

Velice náročný film, který ne každý dokáže docenit. Velice specificky natočen. Přesto jedno z vrcholných děl československé kinematografie. 100% (02.01.2015)

Viděno v TV a v podstatě souhlasím se všemi komentáři, co jsem tu četl. Fascinující kamera, uhrančivá hudba, skvělí herci.Seděl jsem u "bedny" a litoval, že nemáme ještě větší. I přes roztříštěnost děje ten film hodnotím 100%, protože takový pocit dává film jen párkrát za život. U mě se to Markétě podařilo. (12.01.2015)

Teprve po přečtení knižní předlohy jsem si film řádně vychutnala, při prvním setkání se mi totiž snímek až tak nelíbil (kromě hudby, ta sedla k obrazu prakticky dokonale). Ta kamera byla velmi zajímavá. (31.03.2015)

Věčná škoda, že František Vláčil nemohl natočit ještě delší verzi. Je notoricky známo, jak ho ničilo, když mu kvůli rozpočtu neschválili do filmu natočit obraz královské večeře. Ne že by jim s tím rozpočtem, na tehdejší dobu obrovitým, už tak nepil krev, František si na pití, především rumu, potrpěl. Soudruzi naštěstí vydrželi skoro všechno. Tak mohl vniknout ojedinělý historický opus, který je široký možná stejně jako bílé pláně na kterých se nejčastěji točil. Syrovost doby je naprosto úchvatná a dech beroucí. Krutost není plánem, je ve všech pórech výše zmíněné syrovosti. Všechno v absolutně krystalickém stavu, bez jakýkoli rušivých nánosů. Film Vás chytne, vláčí s Vámi, smýká, škrábe, bolí to až fyzicky. Vše podtrhují geniální herecké výkony, především Josef Kemr, Ivan Palúch, František Kryzánek a překvapivě i Vladimír Menšík. Diamant Československého filmu (27.04.2015)

Fakt nevím, asi opravdu nejsem znalec filmů, ale tento film jsem celý shlédl jen proto, že je na něho až moooc chvály. Určitě bych na něj nešel do kina a určitě si ho nepustím ani na pc. Prostě nevím proč, když historické filmy mám moc rád. Třeba zrovna Údolí včel jsem si zakoupil a ten film řadím k nejlepším, co jsem kdy viděl. Markétu lazarovou  nějak nemusím.... (22.08.2015)

Tohle je neuvěřitelný film. Poezie v každém slovu, v každém zrnku světla a tmy na plátně, v každém střihu, v každé vločce sněhu ve spáleném klášteře, v každém pohybu obočí Magdy Vašáryové, v každé čmouze bahna a potu. A co mám dělat, mám ráda filmy o lásce, které lásku ukazují z její vášnivé a tragické stránky. Sladkost vynikne jen tehdy, když se pořádně opepří a zatře solí slz. (10.05.2016)

Nevím, za co jiného by zdejší odborníci chtěli dávat pět hvězd. Ale chápu, že to není pro každého. Tak jako jsou různí lidé, tak jsou na jednu věc různé pohledy a různé sympatie. Pro mne je to geniální film z mnoha různých hledisek a důvodů. Obdivuji, jak někdo dokázal něco takového vymyslet, zrealizovat a ukočírovat všechny lidi v tak těžkých podmínkách. A byl to on - František Vláčil ... (10.10.2016)

"Strop těchto dní je očazen a přichází podzim. Je ovšem zevrubná noc, a na okna mé světnice bubnuje větvoví lesa." Stejně jako umí být nesmírně poetický Vančura, dokáže být obrazem poetický i Vláčil. Přidává k tomu ovšem nesmírnou syrovost, kterou původní Vančurův text (snad záměrně psaný až v naivně-pohádkovém duchu) postrádá. Stejně jako z černobílého plátna vystupuje andělsky krásná tvář mladičké Magdy Vašáryové, tak se díky této syrovosti vynořuje nezměrná poetika celého díla. Jedno bez druhého by nefungovalo tak dobře. Nádherná adaptace. (20.08.2018)

Josef Kemr v životní roli. Filmová poezie Františka Vláčila. Hudba: Zdeněk Liška. Podle knihy Vladislava Vančury. (12.02.2019)

"V témž čase slehla i Alexandra (...)" Jedno z mála pozitiv vidím v květnaté a na svou dobu neobvyklé archaické Vančurovské češtině, ovšem hudba a kamera mi připomínaly spíše vytržení a extázi Věry Chytilové, děj velmi těžko stravitelný a co se historické autentičnosti týče, je to spíše pár obrazů z imaginace jednotlivců o středověku, než nějaké dějiny mentalit ci každodennosti středověkých lapků a nanicděl. (23.11.2019)

Bohužel zub času některé legendy ohlodá více a Markéta Lazarová je toho přesně příkladem. Zastaralý je střih, kamera i způsob vyprávění.Příliš mnoho nepřehledných záběrů mají za důsledek roztahanost a nepřehlednost děje a je to neúměrně dlouhé a rozvleklé. (26.06.2020)

Filmová poezie a nezdráhám se říct, že nejlepší český film vůbec. Vláčilovo opus magnum. (30.12.2020)

vlaciluv masterpiece patri mezi nejlepsi dila ceske kinematografie a to bez debat mozna je i tim nejlepsim co cesky film nabizi / jak sem napsal rob roy v roce 2010 marketo priste se sejdeme na platne! (12.08.2022)

Krásný, ale těžký film. A moc dlouhý, i pro mne. Hodně drsný film, natočený se zvláštní poetikou. Některé obrazy člověku uvíznou v paměti. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, ale asi takhle se v té době v některých místech žilo, přežívalo. O tom se v kronikách nepíše. Kouzlo toho filmu je asi v tom, že i v té hrůze bolesti a špíně se snaží najít špetku krásy a poezie. (08.03.2023)

Nevinnost, povinnost, zrada a upřímnost, vražda i lascivnost, závist a taky cnost. Nakonec vlastně SKVOST. (23.06.2023)

Podle mne nejlepší film v historii naší kinematografie. Pro mnoho diváků bude asi trochu těžký na pochopení, ale já jsem si jej užíval naplno. Vynikající Vášaryová i Kemr a ostatní herci nezůstávají o mnoho pozadu. Vláčilova režie je perfektní a kamera Bedřicha Baťka i hudba Zdeňka Lišky film skvěle doplňuje. (28.12.2023)