Marketa Lazarová

Posuzována v jednotlivých kategoriích (kamera, hudba, výprava, herectví), skutečně by Marketa v tuzemsku těžko hledala sobě rovný titul. Avšak spolupráce těchto složek a to, čemu vlastně slouží, budí rozpaky, nikoliv údiv. Otřepaná, nahodile používaná náboženská symbolika, zanedbatelná podmíněnost jednání postav dobou, ve které se příběh odehrává, stereotypní obraz středověku i ženství (Marketa představuje krásný a pasivní objekt, který je vlečen okolnostmi a ani znásilnění příliš nevzdoruje), prakticky žádný vypravěčsky nadhled (který je knize vlastní). Nejvýraznějším sjednocujícím elementem útržkovitého vyprávění (co chvíli vázaného na jinou postavu) je Liškova hudba, která dává více smyslu než enigmatické výroky postav. Jakpak by taky nemluvily v hádankách, když nemají k dispozici příběh, který by mohly vyprávět. Marketino oslavování, z velké části bezesporu oprávněné, vyvolává otázky ohledně limitů moderního filmového vyprávění. Od jakého momentu je neochota vyprávět srozumitelný příběh a vytvářet koherentní fikční svět chybou? Mělo by existovat omezení pro nespolehlivost narace? Kdy se mnohost perspektiv a stylotvorných figur stává kontraproduktivní? Kdy se promyšlené odmítání souvislé narace mění v tvrdohlavý vzdor vůči zavedeným postupům? Od jakého stupně lze bohatost výrazových prostředků vnímat jako projev stylistické neuspořádanosti? Marketa se pod tíhou vlastní krásy (a prostředků investovaných do ní během pětiletých příprav a realizace) rozpadá na osamocené obrazy, které vyvolávají řadu asociací, ale mnoho nevyjadřují a dohromady netvoří soudržný komplex významů a tedy film, který bych dokázal obdivovat jinak než čistě senzuálně. 70% Zajímavé komentáře: Dan9K, rawen, Miki68, d-fens (05.05.2008)

Ještě jsem neviděl, aby měl film v záplavě pětihvězdičkových hodnocení ty dvouhvězdičkové v takovém počtu. Teď to chápu, Marketa Lazarová, i když dívka to hezká, tak není pro všechny a nedocení ji každý. Snad nejdelší film naší historie, snad ten nejzajímavější, snad nejznámější, snad nejlepší. Ale já mám stejně radši Alexandru! :-) (15.03.2009)

Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% (20.01.2024)

[Cinematik 2014] (Pozn.: Videná digitálne zremasterovaná verzia k 90. výročiu narodenia a 15. výročiu úmrtia Františka Vláčila) V Markéte je toho veľa a ešte oveľa viac, keď vie človek čítať medzi riadkami. Ale je to film tak ťaživý, úmorný a silný, že pri každom pokuse formulovať to cítim, ako sa mi okolo krku sťahuje oprátka. Je v tom silne cítiť poetiku a zemitosť Tarkovského, Tarra, kronikárstvo na spôsob Germanovho životného opusu Trudno byt' bogom a dokonca naratívne epické obrazové rozprávanie Kurosawových Shichinin no samurai či Kagemusha, kde poetika japonského pomalého záberu vrcholí v krvavom masakre, ktorého nevyhnutnosť je absolútna. Prešpikovanosť náboženskou symbolikou, nádherou striedajúcou trýznenie, nejednotnosť hlavnej postavy a abmivalentnosť v počínaní jej i iných, vplyv rôznych kameramanských škôl a etablovaných strihačov, Liškov zhudobnený podkres... Nádhera. Len veľmi stručne a povrchne sa tu snažím o zachytenie niečoho, čo nie som schopný dostatočne a zrozumiteľne vyjadriť. Bolo by potrebné skúmať minimálne každú kapitolu oddelene. Ignorujte preto tento komentár, čítať to po sebe nebudem ani ja. Len podotýkam, že narozdiel od iných historických fresiek plných monumentálnych obrazov ma táto ani chvíľu nenudila. Dalo by sa povedať, že je Bibliou československého biografického filmu. Až sa mi nechce veriť, že sa niečo takéto skutočne zrodilo v našej zemepisnej šírke. Tie poznámky o pátose sú snáď zlý vtip. 100% (17.09.2014)

Zasloužilý uspávač hadů Vláčil se vzepjal k životnímu výkonu a jeho veledílo dokonce léčí. Ano, film skutečně pomohl řadě pacientů překonat insomnii. Skoro tříhodinová intelektuální orgie by totiž uspala i čerstvého absolventa filmové teorie. Působivé jsou jen kamera a hudba. Zbytek je dlouhý velký špatný. (19.11.2022)