Adelheid
Adelheid
Réžia:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Petr Čepek, Emma Černá, Jan Vostrčil, Jana Krupičková, Pavel Landovský, Lubomír Tlalka, Miloš Willig, Karel Hábl, Zdeněk Mátl, Alžběta Frejková, Josef Němeček (viac)Obsahy(1)
Pátý celovečerní film režiséra Františka Vláčila - počítáme-li rozlehlou vančurovskou poému MARKETA LAZAROVÁ "jen za jeden" - je jeho čtvrtou výpravou do historie. Na rozdíl od předchozích tří, ĎÁBLOVY PASTI, MARKETY a ÚDOLÍ VČEL, jde tentokrát o historii nedávnou, jejíž pamětníci budou tvořit většinu publika. ADELHEID se odehrává po konci druhé světové války v pohraničí, na severní Moravě. V čase oné neklidné hranice, kdy tu ještě žije neodsunuté německé obyvatelstvo, kdy mezi ním vedle zdeptaných a usmýkaných válkou a porážkou jsou i nepoučitelní, snažící se mstít a zabíjet. A kdy sem z vnitrozemí začínají proudit ti, kdo odsud museli kdysi utéci, a s nimi i nový osadníci, kdy s poctivými sem táhne i dav rabovatelů. Tuhle spletitou, dramatickou podobu místa a času navozuje Körnerův a Vláčilův film v dynamické vstupní scéně příjezdu bývalého důstojníka západní armády Viktora Chotovického, který má převzít správu majetku největšího nácka v kraji Heidemanna. A tento začátek je také až do samotného závěru jediným místem filmu, kde se šířeji rozevře kulisa doby. Neznamená to, že by však ve filmu chyběla. Podmiňju totiž celý příběh Viktora a Heidemannovy dcery Adelheid, sloužící mu na zámečku, jenž za války patřil jejímu otci. Vstupuje sem nejen jako minulost, kterou je každý člověk svázán, ale i jako přítomnost - v návštěvách strážmistra a jeho pomocníčka na zámečku, který je trvalým místem děje, a v závěrečném vystoupení bratra Adelheid, údajně padlého na východní frontě. Vstupuje sem, do místa jakoby odloušeného od okolního světa, navzdory iluzi, kterou si Viktor snaží vytvořit. Je to zvláštní hrdina: nevedla ho sem ani vášeň mstitele, ani touha po zbohatnutí, ani budovatelský elán. Přichází unaven válkou, nemocný osamělý. Člověk, který toužil po domově, nenašel ho a teď hledá aspoň klid a zdání domova. Upne se k Adelheid, upne se k ní tím více, čím víc poznává její lidskou tragédii. Nevidí v ní "Němku", ale člověka, a i když mezi ní a jím stojí přehrada řeči, hledá u ní porozumění, cit, věří v to, že může překonat minulost, hledá lidský kontakt. Složitý vývoj vztahu těchto dvou, plný napětí, chvilek porozumění, i nového odcizování, je jádrem filmu, vylíčeným s jemným citem pro všechno "nedefinovatelné", co v takové situaci mezi lidmi existuje a vzniká. Každý z nich vlkádá do tohoto vztahu své zázemí, a právě o něj se nakones Viktorova iluze konečně nalezeného domova a citového pouta rozbíjí. Není to hra, ale opravdový zápas těchto dvou se vším, co je v nich a kolem nich. Není to romantický příběh "velké lásky", spíš smutná a z hlediska z hrdiny nakonec i trochu trapná historie, protože se pokoušel vytvořit cosi, čím se chtěl vzepřít času a včerejšku, najít novou jistotu tam, kde byla už předtím zviklána a odsouzena ke zmaru.
Vláčil s velkým citem pro vnitřní atmosféru příběhu rozehrává vztah obou hlavních hrdinů, odhaluje jejich tajemství, vrší postupně všechno to, co nakonec vytvoří vnitřní svět jeho filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (246)
Válka, která zanechala jen beznaděj, hořkost a nenávist. Zůstal po ní izolovaný kousek země bez minulosti a bez budoucnosti, uvízlý v podivném bezčasí. Sem přijíždí válkou zdeptaný a vážně nemocný voják (zahraný skvělým Petrem Čepkem) a hledá zde střípky svého dětství, klidu a obyčejnosti, které válka definitivně vymazala. Nic z toho mu ale tato zničená země plná zničených lidí dát nemůže. Všichni, i on sám jsou poznamenáni a zdeformováni dobou. Ačkoliv čas od času problesknou v jejich chování jiskřičky citu nebo obyčejné lidské slušnosti, nakonec jsou vždy udušeny. S němci se zachází jako s otorky a na druhou stranu ve vzduchu stále visí vzpomínky na nacistické zrůdnosti. Ze světa strachu, beznaděje, nenávisti, podezírání a odplaty není úniku. Neexistuje řešení. Kromě jediného. ()
"Člověče, Vy jste kurva. Je mi z Vás špatně. Chcete si koupit ženskou za dvě flašky koňaku." OBSAHUJE SPOILERY! Další skvělá Vláčilova adaptace Körnerovy předlohy, tentokráte poprvé v barvě, která však ubírá z naléhavosti autorské výpovědi jen minimum. Obě hlavní postavy, jak Viktor Chotovický, tak Adelheid Heidenmannová, jsou nositeli zcela typických "Körnerovských" rysů. Determinace válečnými a poválečnými událostmi, u každého z opačné strany barikády, je u nich tak výrazná, že jejich návrat do alespoň zčásti normálního života, se jeví jako nemožný. Oba mladí lidé nejsou schopni navazovat plnohodnotné lidské vztahy, oba jsou osamocení a těžko přístupní, a přestože zejména Viktor se postupem času k Adelheid snaží najít cestu, je vše marné a oba se osudově míjejí. V srdcích obou je však patrná lítost, lítost, která je jedním ze zásadních motivů díla, ovšem vyššího životního prožitku nejsou schopni, proplouvají v čase odnikud nikam. Tragická tečka je pak jen logickým vyústěním celého nostalgického příběhu zasaženého traumatem zobrazené doby. Körnerův hluboce humánní a lyrický styl psaní v kombinaci s kongeniální Vláčilovou režií dělají z Adelheid výrazný divácký zážitek. Jediné, co mne mírně zaráží, je obsazení hlavní ženské postavy, které koresponduje, alespoň co se vzhledové stránky týče, s knižní předlohou jen velmi volně. Pátou hvězdičku stejně nejspíše časem přidám. ()
Válka nekončí tím, že se přestane střílet. Chlad, který jde z tohoto filmu je místy až neuvěřitelný. A jako ostatní Vláčilovy velké filmy to má svojí surovou a krutou sílu. Je to možná až příliš kruté připomenutí událostí, se kterými se začínáme srovnávat možná až teď. A s některými se už nesrovnáme. ()
Byl jednou jeden nadržený voják a jedna Němka bez výrazu... ()
Komorní, pomalé, depresivní, beznadějné, chladné, skvělý Čepek a taktovka Vláčila samozřejmě. [80%] ()
Strhující film.Petr Čepek tu předvedl vynikající herecký výkon a za to ho obdivuji.Nemám slov........ ()
Neviděl jsem všechny filmy pana Vláčila, popravdě jsem jich viděl jen pár ale i to málo mi stačí k tomu abych Adelheid nazval jeho nejlepším dílem, poněvadž ho považuji i za jeden z nejlepších filmů co jsem viděl. Depresivní atmosféra opuštěné usedlosti kam po válce přijde mladý důstojník a kde slouží němka ke které se začne čím dál víc upínat a přestože si vlastně nerozumí vznikne mezi nimi prapodivný vztah který ovšem tragicky a krvavě vyvrcholí, ten konec je opravdu velmi silný a naprosto mě položil. Herecký koncert Petra Čepka je jedním z jeho nejlepších a nejtragičtějších, to platí i o Emmě Černé v roli Adelheid a František Vláčil byl jednoznačně naše režisérská jednička. ()
Vláčilove filmy nepozerám. Vláčilove filmy žijem. ()
Nadčasové, silné, velmi realistické a velmi zasahující. Petr Čepek po Údolí včel v další životní roli. Těžko o tom filmu něco víc říkat - je třeba ho vidět. Vlak odjíždí do pohraničí a kamera sleduje koleje, jen ten úvod stačí. Pro mě jasná srdcovka a přímý zásah... 100%. ()
Utrpenie! Komorná atmosféra, dejová stránka veľmi slabá, nemastné a neslané. Osobne nechápem vysoké hodnotenie. ()
Ponuré psychologické drama o soužití dvou lidí zcela odlišného postavení, kultury, jazyka...Jediné, co mají společné, je vnitřní trauma, které je zevnitř užírá. Oba jsou to psychicky zlomení jedinci, kteří prožili nedávno skončenou válku na opačných stranách. On - Čech - v bojích západní fronty, ona - Němka - dcera vysoce postaveného fašistického zločince. František Vláčil natočil film výpravně minimalisticky a bez obsáhlejších dialogových pasáží. O to zásadnější význam zastává role herců, jejich výraz, mimika...- a atmosféra. Režisér a "jeho" herci odvedli skvělou práci a připravil divákům opravdový zážitek. 80%. ()
Tenhle film mohl vzniknout i za den, když s sebou všichni mrskli. To ovšem nijak neubírá jeho kvalitě. Přetěžká doba doprovázena tragickými osudy. Já k tomu mám jen jedno: Jak mohlo za roky 68-69 vzniknout tolik kvalitních filmů? Tolik scénářů. Mraky práce za tím. Smekám. ()
Kurňa, takhle nudnej a zdlouhavej film jsem už dlouho neviděl. Tenhle poválečný film je příšernost. Absolutně každá minuta filmu nudí a nestálo by se absolutně nic, kdybych tento film vynechal, ale nestalo a tak jsem přišel o hodinu a tři čtvrtě svýho života. Radím vám tomuto filmu se s obloukem vyhněte pokud nechcete u sledování umřít nudou. Děj je úplně o ničem na konci filmu jsme zase na začátku, takže jsme sledovali úplnou krávovinu. Postavy absolutně nezajímavý. Herci taky nic moc, nechápu jak se mohl Čepek upsat něčemu takovému. Film obsahuje jen jedinou dobrou scénu a to tu: ,,Člověče, vy jste kurva!" Jediná dobrá scéna filmu absolutně daný film nezachrání. Kamera byla skvělá a soundtrack taky a to je tak všechno co bych k tomu filmu řekl. Tento film už nechci v životě vidět a radím vám dobře obloukem se tomuto filmu vyhněte, jinak umřete nudou. 3/10 Nikdy víc! ()
Smutná až baladická dráma približujúca tragické osudy ľudí v českom pohraničí. Osud zvedie dohromady poručíka Viktora Chotovického, ktorý sa práve vrátil z Anglicka, kde slúžil v letectve s Adelheid Heidenmannovou, dcérou miestneho heinleinovského pohlavára, ktorá je poslaná z internačného tábora aby upratala dom v ktorom býva. Produkcia je výborná a režisér František Vláčil od začiatku buduje bezvýchodiskovú atmosféru pomocou dlhých mĺkvych záberov podfarbených občas hudbou Bacha a Straussa. Herci sú výborní a Petr Čepek s Emmou Černou excelujú. Vďaka nim sú postavy Viktora a Adelheid plastické a uveriteľné. Osobne som nepochopil prečo film vyústil do tragického záveru hoci nemusel. ()
Jeden Vláčil za víkend není nikdy dost a tak jsem hledal, co bych si pustil dalšího. Volba padla na film Adelheid z roku 1969. V kontextu toho, jak moc a často se čeští filmaři vracejí k válečným tématům, mě překvapuje, jak málo z těchto filmů se věnuje tématu poválečného odsunu němců. Takto z hlavy si vybavím asi jen Habermannův mlýn a právě Adelheid. Což je podle mě škoda, protože si myslím, že je jen málo období v naší historii, kdy se tak moc ukázalo naše národní smýšlení. Vláčil toto téma pojímá jako komorní drama pro dvě osoby, které jsou nuceny žít spolu v malém zámečku kdesi v pohraničí společně se svou minulostí. On je válečný hrdina z RAF, ona je dcera největšího nacisty v okolí. Myslím, že Vláčil rozhodně nemohl vybrat lepší obsazení hlavních postav. Jak Petr Čepek, tak Emma Černá zde předvádí jeden z nejlepších psychologických vztahových dramatů co jsem kdy na plátně viděl. Tyto výkony jsou podpořeny kamerou Františka Uldricha, která se nejspíš pod vlivem Vláčila uchyluje k nádherné obrazotvornosti a výbornou hudbou, dramaturgicky sestavenou Zdeňkem Liškou. Adelheid na mě jako na diváka nesmírně zapůsobila a určitě si ji někdy v budoucnu budu muset pustit znovu. ()
Po 40.letech od jeho vzniku, jsem si našel cestu k tomutu filmu. Pro mě jednoznačně největší filmový zážitek tohoto roku. ()
5* zde nelze jinak. K naprosté dokonalosti chybí už jen opravdu málo. ()
Výborný film, víc není třeba dodat. ()
Pro mě od Vláčila nejzajímavější film. Chtělo to velkou odvahu za minulého režimu vytáhnout takové, pro režim ošidné, téma! Klobouk dolů. ()
V pražských kinech se promítal od 15.1.1970 (Paříž) ()
Súvisiace novinky
46. ročník LFŠ odhaluje program
Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (viac)