Reklama

Reklama

Čtvrtý muž

(neoficiálny názov)
  • Holandsko De vierde man (viac)

Obsahy(1)

Uzavřený homosexuální spisovatel Gerard (Jeroen Krabbé), podezřívá svou bohatou bisexuální chlebodárkyni Christine (Renée Soutendijk), že možná zavraždila své tři předchozí manžele. Gerard nenávidí svou homosexualitu, ale nedokáže odolat, aby nesvedl mladičkého milence Christine, kterého jí odloudí, i když se domnívá, že by se mohl stát její čtvrtou obětí. (Hans.)

(viac)

Recenzie (31)

EdaS 

všetky recenzie používateľa

Dějová průhlednost není něco, co bych tomuhle filmu vytýkal. Konec konců, tvůrci zápletku kompletně prozradí už v plakátovém sloganu "Christine is young, beautiful and rich. Her three husbands all died tragically. It's time for Christine to find her fourth man." Tenhle film fascinuje hlavně Verhoevenovým úchyláctvím, dostávajícím odpovídající prostor ve vizích hlavního hrdiny, kterým je alkoholu holdující bisexuální spisovatel, neschopný už rozlišit, co je reálné a co je jen výplodem jeho fantazie. Když nemá noční můry, pronásledují ho vize plné symbolů, se kterými se později opravdu (opravdu?) setká. Tady režisér popouští uzdu své zvrhlé představivosti a v plné síle ji přenáší na diváka. Trošku mi vadí jen nepříliš vygradovaný a málo překvapivý závěr. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Žeby sa tu Paul Verhoeven inšpiroval Cronenbergom? Dosť možné, takmer po celý čas som sa nemohol ubrániť tomuto porovnávaniu, pričom niektoré scény mi Cronenberga vyslovene pripomínali ako keby boli cez kopirák. Jediné čo bolo iné tak hĺbka rozpitvania pointy a prepracovanosť jednotlivých postáv. P. Verhoeven sa tu nesnažil ísť až do takej hĺbky ako Cronenberg, no zato sa mi snímok zdal prístupnejší a ľahšie stráviteľnejší. Príjemným spôsobom tu evokuje krimi zápletku a postupné rozpletanie záhady okolo nebezpečne krásnej Christine, ktorá je tu navyše šikovne zabalená do tajomného, mysteriózneho obalu na princípe akejsi zlovestnej predtuchy. Na konci sa navyše divák dozvie, kam až môže viesť potlačovaná homosexualita a nezvládateľný chtíč. Veľká spokojnosť. 80/100 ()

Reklama

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

Christine is young, beautiful and rich. Her three husbands all died tragically. It's time for Christine to find her fourth man. Čtvrtý muž je posledním snímkem Paula Verhoevena, než začal natáčet hollywoodské filmy (Maso a krev, Robocop, Total Recall, Základní instinkt, Showgirls, Hvězdná pěchota, Muž bez stínu)... a snímkem ve své nejednoznačnosti a problematičnosti co do žánru vskutku geniální (ten film se jenom tváří, že je to nervydrásající thriller, ve skutečnosti to je černá komedie par excellence). Příběh o ženě vamp, jejíž manželé umírají při nešťastných nehodách, a o homosexuálovi, kterého svede (čtvrtý muž - homosexuál) a který s ní zůstává dál kvůli tomu, že má brzy přicestovat její velice pohledný přítel (žeby nakonec on byl čtvrtý muž po třech mrtvých manželích?), je jednak stylistickou poctou filmům noir (název Čtvrtý muž odkazuje na snímek Carola Reeda Třetí muž) a narativní hrou s divákem, jako tomu bývá zvykem u mistra Alfreda Hitchcocka (jehož filmy jsou zde okatě citovány, od Psycha po Ptáky a ještě dál). Hustá thrillerová atmosféra, podpořená bolestivým střihem a až lucidní kamerou Jana de Bonta, se zde mísí s přebujelou pokleslostí (skutečně přípravka na Základní instinkt: soulož a zrcadlo, motiv voyerství a bisexuality... akorát femme fatale se sekáčkem na led vystřídala femme fatale s nůžkami) a záměrně lacinou symbolikou (rámování scénou s pavoukem, provokativní náboženské aluze campovější než v Robocopovi...). Verhoevenovský herec Jeroen Krabbé (Spetters, Oranžský voják) zde podává asi svůj zatím nejlepší herecký výkon muže, u nějž dokáže věrohodně ztvárnit dvě stránky (tu, kterou vystavuje před svými posluchači - zdánlivě sebevědomého a šarmantního show-mana, a tu, která je plná pochyb a freudovských snových vizí - vrcholem je kastrace), Renée Soutendjik si svůj part náramně užívá a její přehrávání má svůj důvod. Sice Čtvrtý muž nedokáže divákovi "vyšukat mozek z hlavy" jako Základní instinkt, i tak jsem si ale při sledování říkal, jako kdyby film natočil De Palma nakažený Verhoevenovým obskurním smyslem pro humor a erotično... což je asi ta největši pocta, jakou se dá hitchcockovskému filmu vzdát. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Nechápu, jak jsem si tohohle Verhoevena mohl nechat tak dlouho unikat. Po formální stránce výsostně umělecký film - kompozice, barvy (červená hraje prim), smysl pro detail, výtvarná kamera, hudba. Téměř každý obraz by se dal zastavit a mohl by sloužit jako umělecká fotografie. Surrealistický nádech - sny, symboly, prolínání se skutečností, odkazy - by sám zasloužil rozsáhlý komentář. A samozřejmě erotika a sex (Freud by si smlsnul) - voyerství, sadismus, masochismus, zbavení mužství (pozor, nikoliv kastrace, ale penisu), promiskuita, homosexualita, bisexualita, sebeukájení... Střídmé, ale o to intenzivnější násilí je plné krve, bolesti a umírání. Samotný příběh je plný chladu i vášně. Vlak, hotel, město, hřbitov, kobka, bouře, sex a tři urny... pro mne daleko lepší než Základní instinkt. A jistě, Stoneová je kočka a v Instinktu září, leč mně se více líbila Soutendijková v jejím předobraze. Vyhřezlé oko, nahý Kristus, dopitá láhev a zvětšená játra.....skvělé! p.s. titulky s pavoukem jsou samostatným báječným filmečkem. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Neo-noir mindfuck, aký si Verhoeven v takejto forme mohol dovoliť snáď iba doma. Množstvo symbolov a metafor, od tých najjednoduchších prirovnaní (pavúk) až po tie komplikovanejšie (vyzliekanie Krista v kostole). Subjektivizovaný náhľad do prežívania jednej nie zrovna vyrovnanej osobnosti, v excelentnom stvárnení Jeroena Krabbého, mimochodom s otrasným osemdesiatkovým účesom, a to aj po kvázi profesionálnom zástrihu svojej zamestnávateľky. Dej je síce viac menej predvídateľný, na konci ale pripraví jedno-dve prekvapenia. Ide ale najmä o to, ako vyzreto a sebavedomo je v podstate béčkový námet nakrútený a potešia aj postmoderné odkazy, ktoré sú správnym spôsobom upgradeované (masturbácia pri sledovaní milencov cez kľúčovú dierku nepochybne odkazuje na "cudnú" scénu Batesovho pozorovania svojej budúcej obete). ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (1)

  • Během natáčení se Jeroen Krabbé (Gerard) a režisér Paul Verhoeven pohádali kvůli jedné choulostivější scéně. Krabbé v roce 2000 v Praze vzpomínal: "Ve scénáři byla scéna, která mi předepisovala masturbovat, a já ještě před natáčením řekl Paulovi, že do toho nejdu, pokud to má být tak explicitní, jak předepisuje scénář - nechtěl jsem být úplně nahý. A Paul neměl námitky. Když pak ale při natáčení na tuhle scénu opravdu došlo a já mu připomněl, na čem jsme se dohodli, začal zuřit! Křičel na mě jako zběsilý, řval, že jsem idiot a blbej hajzl a ptal se: 'Mám ti předvést, jak to má vypadat, jestli to neumíš pochopit?' Já na to, že vím, co po mně chce, ale prostě to takhle neudělám. On se svlékl do naha a ukázal mi, co přesně chce. Řekl jsem mu, že už to dál nemá smysl a že to tedy udělám - ale stejně jsem to zahrál po svém. Hádat se s Paulem Verhoevenem je obtížné. Mimo natáčení je to báječný člověk, ale na place je diktátor. Umí lidi příšerně ponižovat. Několikrát jsem se skoro rozplakal." (NIRO)

Reklama

Reklama