Total Recall

Tak todle je fakt nic moc... Když se na začátku rozprskla hlava Arnolda Schwarzeneggera, říkal sem si, že by todle mohlo být zajímavý... nebylo... S původní povídkou to má společnýho asi tolik, co osamocenej jetel s tatarským biftekem (maximálně tak tu krávu), herecký výkony kohokoliv jsou naprosto nevýrazné, akce nezajímavá, a 3prsá děvka mi přišla vyloženě trapná. To množství mutantíků na konci mne skoro až znechutilo.. i když uznávám, že obludka spojená s člověkem v jeho hrudníku se stala zlomová pro filmovou trikařskou scénu. Proto taky ty dvě hvězdičky. Za obludku a za tu explodovanou hlavu v ůvodu... (21.03.2006)

Svět, kde se dají myšlenky vymazat i uložit. Na místě, kde se neprodává voda, ale vzduch (kyslík). Zde Douglas Quaid přemítá o svém skutečném já a vzpomínkách, které patří tajnému agentovi nebo jsou jen pozůstatkem návštěvy ve společnosti Recall. Výborný Arnold a především Verhoeven, který se nebojí propustit uzdu fantazii a vytvořit bizardně zvrácenou podobu Marsu, jako místa plného odpadků, mutantů a jeho oblíbené krve. Naprosto skvělý film, v kterém se pro mě spojili tři hvězdy své doby Arnold Božský, Sharon Krásná a Paul Krvavý :). PS: film z povídky vychází (jak je u povídek Dicka zvykem) jen volně. V ní se totiž Quaid nedostane ze Země, takže celý Mars je jedna velká improvizace scénáristů... (01.07.2004)

Zábavná, provokativně extravagantní, oduševnělá, viscerálně terapeutická, prostě typicky verhoevenovská… Rudá záře nad Marsem. Jestliže Joyce transponoval mýtus homérský, Verhoeven zamýšlel transponovat mýtus marxovský. Stanoviska marxismu nicméně chytře zneutralizoval, protože až do konce nedává definitivní klíč k tomu, zda tu máme co do činění se snem nebo realitou, a tudíž zda měníme duchovní nadstavbu či ekonomickou základnu. K neradosti fanoušků P. K. Dicka má celá podívaná blíže k rozmáchlé space opeře než k sedavé introspektivní paranoii, přičemž na vrub to jde bombastickým efektům, které vše ostatní ve filmu přebyly a přiměly Verhoevena, aby se na nějaký psychologizování vykašlal a posunul film k bezhlavé akci kmitající v Arnoldově temporytmu. Přestože jsem skeptický ohledně jakéhokoliv posuzování hereckých výkonů, protože vzhledem ke komplexitě každého filmu nikdy nelze oddělit vklad scénáristy (napsaná role), kameramana (nasvícení, zabírání), režiséra (vedení herce), charismatu člověka a jeho skutečného výkonu - jinými slovy kdykoliv někdo spustí o hereckých výkonech, jedno při jakékoliv příležitosti, dívám se na něho malinko úkosem -, tak přesto nelze Arnoldovu performanci nekvitovat, dvojnásob proto, že je obsazený proti typu do role nevinného civila přeneseného do necivilizovaného prostředí. Jestli se někde lámal přechod od miniatur k CGI, pak někde tady na začátku devadesátých let mezi Total Recall a T2. Kupříkladu proslulá rozplátkovaná hlava tlusté lady je kompletně mechanická práce, tzn. žádný computery, ale kabely, silikonový odlitky a starý dobrý servomechanizmy. Digitální triky stárnou o mnoho rychleji než analogový, proto je filigránsky udělaná 2001 nesmrtelná, proto má Total Recall v análech zaděláno na tuhý kořínek, roller-coasterovému béčkovému vyznění navzdory. Analogový triky a poctivý miniatury nasvědčují také tomu, proč se Total Recall přes četné spekulace odehrává v realitě. Dnes je tomu spíše naopak a filmy jako Počátek a Prokletý ostrov pracují s postavami, které sužují děsivé noční můry, z nichž se nemohou probudit do reality. Kdysi jsme si v tomto kontextu říkávali, že slabší povahy, které nedokážou unést realitu, utíkají do snu. Dnes bychom mohli spíše říci, že lidé, kteří nedokážou zvládnout své sny, utíkají do reality, kde mají alespoň zdánlivý pocit, že mají věci pod kontrolou. (06.10.2010)

Stručně řečeno, TOTAL RECALL je skvělý film. Dokonce bych řekl, že po Blade Runnerovi je tím nejlepším filmovým zpracováním nějaké Dickovy novely, tentokrát v neopakovetelném podání geniálního úchyla Paula Verhoevena. Jeho režie je dynamická a jeho zaliba ve spoustě krve a násilí pro něj typická a svým způsobem neodolatelná :o) Příběh je správně dickovsky temný s nejednoznačným koncem a tak to má být. Triky jsou na svojí dobu fantastické a po zásluze byly odměněny Oscarem. A nesmím zapomenout vyzdvihnout nápaditý soundtrack Jerryho Goldsmitha, který se neoposlouchá a jenž patří mezi to nejlepší, co Mistr složil. Sci-fi pecka pro fajnšmekry. (28.09.2003)

Bavil jsem se výborně, jen ten závěr mi přišel jako z nějakého jiného, trošku výš mířícího filmu.. A vymlouvat se tím, že to mělo být vyvrcholením toho maximálně průměrně podaného zamyšlení nad svobodou a tyranií, je hloupost.. Arnold podává další ze svých klasických výkonů, hláškování mu stále jde velmi dobře, ale je jasně vidět, proč mu nejvíce sedí role terminátora :) Sharon Stone je úžasná a má i pro sebe perfektně vybranou roli, záporáci jsou zase pořádní béčkoví hnusní zloduši a černoch je Benny :D. Co mně ale hodně dostalo, je zpracování Marsu po vizuální stránce, zatraceně povedený a v klidu se vyrovná i Cameronovým světům. Dickovu předlohu jsem možná četl, možná ne, no vím, že se mi ten autor vždycky zamlouval a tenhle film rozhodně ostudu svému otci nedělá - tedy aspon po vskutku slušném příběhu (v rámci žánru nadprůměr a někdy i opravdu mindfuck, chvíli trvalo než jsem se zorientoval), škoda, že jen chybí nějaká výraznější pointa v závěru, ale asi si tvůrci řekli, že to zamotávali už dost. Takže další Verhoevenův film a tentokrát ještě větší spokojenost než minule, nebýt pár malých mušek a závěru, za 5.. Ale stále tu je velmi dobrý brutální béčkově líbivou akcí prosycený a chytrým matrix dějem naplněný film. Téměř 5 :) Do you think I am the real Quaid?.... Yes, I am :D (26.06.2012)