Réžia:
Paul VerhoevenKamera:
Jan de BontHudba:
Basil PoledourisHrajú:
Rutger Hauer, Jennifer Jason Leigh, Tom Burlinson, Jack Thompson, Susan Tyrrell, Ronald Lacey, Brion James, Simón Andreu, Bruno Kirby, Héctor Alterio (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Na začátku šestnáctého století zuří kdesi v západní Evropě jedna z mnoha šarvátek podporovaných dosud ještě stále netuchající morovou nákazou. Italský šlechtic Arnolfini (Fernando Hilbeck) se snaží za každou cenu dostat zpátky svůj hrad a slíbí bandě žoldáků několik hodin plenění, pokud se jim podaří ho dobýt. Jenže žoldnéři jsou horší jak smečka vlků a tak se rozhodne svůj slib změnit. Odebere jim zbraně i kořist a pár jich pro výstrahu nechá pověsit. Malá skupina z nich vedená Martinem (Rutger Hauer) se ale rozhodne svou křivdu napravit loupením. A jaké je jejich překvapení, když se jim do kořisti připlete i sličná nastávající choť Arnolfiniho syna Stevena (Tom Burlinson) Agnes (Jennifer Jason Leigh). A netrvá dlouho a Martin se zamiluje... (monolog)
(viac)Videá (2)
Recenzie (204)
Paul Verhoeven je jeden s tých režisérov, ktorý sa vyžívajú v brutálností, či násilí, ale nesmieme zabúdať na to, že je to aj jeden s tých režisérov, ktorý natočil veľké hity (Total Recall, Robocop, Starship Troopers). A Krutosť a láska je jeden s tých filmov, ktorý sa radí medzi tie lepšie. Okrem spomínaného Verhoevena, tu narazíme na ďalšie zvučne mená, ktoré majú nemali podiel na kvalite - Jan de Bont (kamera), Rutger Hauer (anti-hrdina Martin) a predovšetkým Basil Poledouris, ktorý pre Verhoevena už skladal hudbu v neskoršom Robocopovi, či Hviezdnej pechote a výsledok je pár rokov po nezabudnuteľnom Barbar Conanovi skvelý aj tu. Flesh+Blood okrem dobrých hercov, nepredvídateľného hlavného hrdinu, skvelej hudby a kamery, ponúka predovšetkým aj veľkú dávku násilia, ale hlavne nádhernú výpravu, lokácie a kostýmy. Oblúbený soundtrack: Main Title, Wagon Attack, Martin & Agnes Love Theme, Denouement - End Title. 80% - 4* ()
Provokatér Paul Verhoeven zato zase jednou pořádně vzal a natočil krvavý film ze středověku. Všude přítomný mor, špína středověku a množství šarvátek. Prosadil si svého oblíbence a krajana Rutgera Hauera do jedné z hlavních rolích a natočil naturalistické drama, kterému by pomohlo, kdyby se z filmu nechtělo udělat krvavou řež. Děj mně přišel oproti cákancům krve o dost slabší. Hauer to jako sympatický žoldnéř uhrál, bylo to období, ve kterém sbíral svoje největší úspěchy, ale ostatní herecké obsazení už nepatřilo k tak známým. Také to bylo vystavěno tak, že se spíše dalo fandit záporákům, kteří byli podáni propracovanějším způsobem. Pak se do toho přidá milostný motiv mezi žoldnéřem a šlechtičnou a film pak začne připomínat krvavou pohádku, než nějaký reálný historický film. Spousta naturalistických scén, dobrá režie Paula Verhoevena, hudební doprovod Basila Poledourise a navrch kvalitní výkon Rutgera Hauera, to jsou hlavní přednosti filmu, který se svého času stal hojně vyhledávaným na vhs. 60% ()
Středověký příběh, který Paul Verhoeven okořenil zvláštní erotikou, jak je u něho již zvykem. Romantickou scénu vyznání lásky vyzdobí na stromě pověšenými dvěma těly rozpadajících se a tlejících mrtvol - jak úžasná romantika, přesně podle mého gusta. Hudební mistr Basil Poleroudis dodal filmu patřičnou tvář (občas jsem zaslechl Conana). K dokonalému prožitku chybí málo, Verhoevenova úderná síla teprve přijde. ()
MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 ()
Aby bolo jasné, tých pár zdanlivých prešľapov je tam schválne. A úsmev, ktorý budia, tiež budia schválne. Pretože stredoveké sú len kulisy a kostýmy, nie téma. Témou je Agnes, ktorá, akokoľvek univerzálna, práve v nich vyniká najlepšie a v podaní Jennifer Jason Leigh nemá jedinú chybičku. Takto vnímaný ju nemá ani celý tento vrchovato zábavný Flesh+Blood. ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (6)
- Postava menom Hawkwood (Jack Thompson) bola pomenovaná po Sirovi Johnovi Hawkwoodovi (1320-1394), skutočnej historickej postave. Hawkwood viedol skupinu condottiérov - talianskych žoldnierov v 14. storočí. (misterz)
- Tento film je odpoveďou Paula Verhoevena na romantizujúci pohľad tvorcov na obdobie stredoveku. Chcel divákom ukázať, že toto obdobie bolo presiaknuté brutalitou, rozličnými chorobami, chudobou a biedou a že odchod z tohoto sveta prirodzeným spôsobom bol vzácnosťou. (beso74)
Reklama