Réžia:
Paul VerhoevenKamera:
Jan de BontHudba:
Basil PoledourisHrajú:
Rutger Hauer, Jennifer Jason Leigh, Tom Burlinson, Jack Thompson, Susan Tyrrell, Ronald Lacey, Brion James, Simón Andreu, Bruno Kirby, Héctor Alterio (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Na začátku šestnáctého století zuří kdesi v západní Evropě jedna z mnoha šarvátek podporovaných dosud ještě stále netuchající morovou nákazou. Italský šlechtic Arnolfini (Fernando Hilbeck) se snaží za každou cenu dostat zpátky svůj hrad a slíbí bandě žoldáků několik hodin plenění, pokud se jim podaří ho dobýt. Jenže žoldnéři jsou horší jak smečka vlků a tak se rozhodne svůj slib změnit. Odebere jim zbraně i kořist a pár jich pro výstrahu nechá pověsit. Malá skupina z nich vedená Martinem (Rutger Hauer) se ale rozhodne svou křivdu napravit loupením. A jaké je jejich překvapení, když se jim do kořisti připlete i sličná nastávající choť Arnolfiniho syna Stevena (Tom Burlinson) Agnes (Jennifer Jason Leigh). A netrvá dlouho a Martin se zamiluje... (monolog)
(viac)Videá (2)
Recenzie (204)
Zábavně cynický, naturalistický a vynalézavý historický krvák plný amorálních postav, sexu (pozoruhodné znásilnění Jennifer Leigh) a krve a také velmi nápaditého dobývání středověkého hradu zahrnující jak DaVinciho válečný stroj (dřevěný obrňák s výsuvnou lávkou), tak biologický útok (morem nakaženou mrtvolou vystřelenou katapultem). Škoda jen, že to na mě nepůsobilo tak velkofilmově, jak by podobný film měl. ()
Název skutečně nelže - Verhoeven se ve středověku cítí jako doma, resp. je to středověk á la Paul V. Fascinovalo mě, jak se úspěšně vyhýbá prakticky jakémukoliv klišé žánru. Proč řešit dobro a zlo, kdo je hrdina a kdo padouch? Tady není nikdo lepší než ten druhý, jsou jen živí a mrtví. Brutální násilí a sex, rozhodně žádná romantika (nabízí se srovnání s Jestřábí ženou ze stejného roku, kde Rutger Hauer taky hrál). Skvělý film. **** 1/2 ()
Provokatér Paul Verhoeven zato zase jednou pořádně vzal a natočil krvavý film ze středověku. Všude přítomný mor, špína středověku a množství šarvátek. Prosadil si svého oblíbence a krajana Rutgera Hauera do jedné z hlavních rolích a natočil naturalistické drama, kterému by pomohlo, kdyby se z filmu nechtělo udělat krvavou řež. Děj mně přišel oproti cákancům krve o dost slabší. Hauer to jako sympatický žoldnéř uhrál, bylo to období, ve kterém sbíral svoje největší úspěchy, ale ostatní herecké obsazení už nepatřilo k tak známým. Také to bylo vystavěno tak, že se spíše dalo fandit záporákům, kteří byli podáni propracovanějším způsobem. Pak se do toho přidá milostný motiv mezi žoldnéřem a šlechtičnou a film pak začne připomínat krvavou pohádku, než nějaký reálný historický film. Spousta naturalistických scén, dobrá režie Paula Verhoevena, hudební doprovod Basila Poledourise a navrch kvalitní výkon Rutgera Hauera, to jsou hlavní přednosti filmu, který se svého času stal hojně vyhledávaným na vhs. 60% ()
MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 ()
Excelentni stredoveke fantasy, ktere je jak spravne pohadkove zabavne a poutave, tak typicke Verhoevenovsky brutalni a syrove. Napr. zamilovani princ a princezna se poprve polibi, jen jim tam na okrasu visi brutalne znetvoreni obesenci, misto romantickych love scenek jsou zde mnohonasobna znasilnovani atd. Navic ma Verhoeven k dispozici vyborny casting, ktery mi misty pripominal muj oblibeny Blade Runner, precijen zde byli v jednom teamu hned 2 replikanti - vyborny Rutger "I want more life, fucker!" Hauer a Brion "let me tell you about my mother!" James. Stredovekym feelingem a hlavni roli to zase pripomina dobove velmi podobnou Ladyhawke a super trademarkovy medieval soundtrack Basila Poledourise zase evokuje Conana. Kazdopadne Flesh & Blood se muze smele mezi tyto klenoty zaradit, protoze se jedna o dalsi z mnoha vybornych Verhoevenovych kousku. "Let's see if this angel bleeds!" 8/10 ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (6)
- Postava menom Hawkwood (Jack Thompson) bola pomenovaná po Sirovi Johnovi Hawkwoodovi (1320-1394), skutočnej historickej postave. Hawkwood viedol skupinu condottiérov - talianskych žoldnierov v 14. storočí. (misterz)
- Tento film je odpoveďou Paula Verhoevena na romantizujúci pohľad tvorcov na obdobie stredoveku. Chcel divákom ukázať, že toto obdobie bolo presiaknuté brutalitou, rozličnými chorobami, chudobou a biedou a že odchod z tohoto sveta prirodzeným spôsobom bol vzácnosťou. (beso74)
Reklama