Pérák a SS
Springman and the SS
The Chimney Sweep
Obsahy(1)
Za německé okupace vyprávělo se v Praze o záhadném muži, který skákal na pružných pérách a děsil svými skoky německé vetřelce. Tento film je věnován tomuto strašidlu. Brilantní satira od Jiřího Trnky zachycuje tuto pověst roku 1946, tedy krátce po válce. (Elrond88)
Recenzie (91)
Možná je to mírně zastaralé technicky, ale především je to nesmírně nápaditá a hodně vtipná animace o tom, jak nenápadný pražský kominík pozoruhodným způsobem trestá udavače a okupující esesáky. Plno vynikajících momentů, prolínání fotografie s kreslenou animací. Film kromě úžasné satiry o paranoidním udavači obsahuje i brilantní parodie na první filmy o superhrdinech. Spolu s dalšími Trnkovými a později Švankmajerovými (který má docela podobnou fantasii i smysl pro humor) díly je to jeden z několika málo českých animovaných filmů, které opravdu stojí za to vidět - zvlášť, když je to na Youtube a má to jen pár minut: http://www.youtube.com/watch?v=aX5RuYVQxho ()
Pérák a SS je zesměšňující poválečnou kreslenou groteskou na dobu předchozí - té brutální nacistické okupace a protektorátní kolaborace pod společnou taktovkou jedinečné režisérské dvojice animovaného filmu Jiří Trnka - Jiří Brdečka. Což o to, ta jejich výtvarná podoba filmu nepostrádá nápady, vtip, koketní údernost, rychlost a škodolibou rozvernost, přesto mi tento způsob výsměchu není nejbližší (osobně příhodnější vypořádání se s válečnou dobou prostřednictvím animovaného filmu vidím spíše ve Vzpouře hraček Hermíny Týrlové). Vše tu začíná i pokračuje s říznými tóny Wir fahren gegen England, a potupa je dokonána pod notami Lili Marleen. Je to svěží, ale také oportunní, tedy pro mě sporné ve své snaze. ()
Tak Péráka (wiki) jsem objevil až díky Trnkovi. Je dobře, že jsme měli někoho takového. Co ale ti zamilovaní esesáci? Nerad bych v tom nacházel výklad, že ke "špatným lidem" patří i "špatná orientace"... nebo se tu snad Trnka/Brdečka homosexuálům nevysmívá? (Píseň Lili Marleen zachycena jen osm let poté, co k ní Norbert Schultze složil hudbu.) ()
Ta část o udávání je bohužel dost pravdivá. V roce 1944 si K.H.Frank stěžoval Adolfu Hitlerovi, že na Gestapo chodí desítky tisíc udání od Čechů. Gestapo bylo těmito udáními zaplaveno a Frank vyhlásil, že na půl roku přestává Gestapo udání přijímat. Musela to být strašná doba, o to více mě překvapuje, že pouhý rok po válce si tvůrci dokázali z tohoto období dělat legraci. Nutno říci, že snímeček je to velmi povedený. ()
Názorná ukázka toho, jak lze do 13 minut animovaného filmu napěchovat velkou spoustu symboliky, která je přímo spojená s národní hrdostí a odbojem proti totalitnímu režimu, jemuž musela Praha a v podstatě celá zem čelit při Protektorátu Čech a Moravy. Využití formy animovaného filmu vyšlo Brdečkovi a Trnkovi brilantně. Pérák všechny zaskočil svou duchapřítomností a hrdinstvím, a proto pro mě představuje někdejšího animovaného superhrdinu. Bez skrupulí má tento film nezastupitelné místo v historii české kinematografie. ()
Galéria (2)
Fotka © Bratři v triku / Československý filmový ústav
Zaujímavosti (2)
- První literární zpracování této legendy vyšlo v roce 1948 v Haló novinách v komiksu „Pérákovy další osudy“. Druhá polovina komiksu se však již nese v propagandistickém duchu. Reportážní povídku o Pérákovi s názvem „Pérový muž“ vydal Jan Weiss roku 1961 v knize „Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami“. V roce 1968 v čísle časopisu Mladý svět, vydaném po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vyšel čtyřokénkový strip s názvem „Pérák a SSSR“. (sator)
Reklama