Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na obvodnej správe VB ohlásia lúpež, ktorá má už na prvý pohľad spoločné charakteristické rysy s niekoľkými predchádzajúcimi prípadmi. Vyšetrovaním lúpežnej série tentoraz poveria „benjamínka“ v kriminalistickom téme – Jiřího Otradovca (Michal Pešek). Ten sa do pátrania vrhne s nadšením a obrovským nasadením, ale aj s kusom naivity, čo sú vlastnosti typické pre tento vek. Jeho úsilie a tvrdohlavosť nakoniec prinesú ovocie – prichádza na stopu skupiny mladíkov, ktorí by mohli byť páchateľmi lúpeží... (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (16)

Cibulka_C 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Tenhle díl ten seriál podle mě kompletně rozjel, protože se tu dělo konečně něco, co bylo hodno detektivce, co opravdu dokázalo vtáhnout tak nějak do děje. 👍🏻🌝 Dneska vyšetřoval Jiříček, kterej byl podle mě nejlepší postava z celého seriálu change my mind a jemu se i docela povedlo na to přijít. 👏🏻 Díl docela o náhodách, protože kdo reálně na diskotéce dokáže rozeznat tak geniálně nějakou random koženou bundu heh... Ale alespoň jsem od tohohle dílu neměla tu chuť Pitavala vypnout už po patnácti minutách. 🙈 ()

Ironfood 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

"Byla to skutečně tak skvělá práce?" - "To jo, v tom se s náma shod i technik." - "Jo? No tak tam pošlem Rudlu Pekaře, ať se na to podívá...." V tomto díle Rudla Pekař nejprve díky svým zkušenostem v oblasti mechanoskopie na dálku zesměšní policejního technika a později prokáže svou neomylnou policejní intuici hraničící s jasnozřivostí. Jiříček má v rámci vyšetřování rozdělanou mladou kožišnici, se kterou to na parketu rozjíždí skoro jako Ivo Pešák. Rovněž si vyzkouší stíhání pachatele během a zdokonalí své výslechové schopnosti. ()

Reklama

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Ve 3. díle začíná jít do tuhého. Zločinecky i společensky. Ještě před vyšetřením rozkrádání prádla ze šňůr je třeba odhalit organizovanou zločineckou bandu, která si mimo jiné pořídila loupeží ve skaldu zbraní arzenál ze samopalů a pistolí. K tomu vzhledem je zarážející, že naši vyšetřovatelé nikterak neztrácejí dobrou náladu a vůbec neberou v potaz možný politický rozměr tak závažné věci. To jako vážně. Velmi zajímavý je jejich protivník v psychologickém zápase: vzorný gymnazista z lepší rodiny, jejíž vily interiér i distinguovaná máti napovídá vzdělanecky-buržoazní původ, mladík pyšný, sečtělý, inteligentní, individualistický, uzavřený do sebe a zvrhle ctižádostivý, v odpovědích duchaplně jemně jedovatý, prostě jako vystřižený z romanticko-psychologického románu přelomu 19. a 20. století nějakého lepšího, nejspíš německy, možná francouzsky píšícího autora. Tady se Dietl opravdu vytáhl a Schneider to dává delikátně suverénně. A ačkoli jde o společensko-politicky pro normalizační kriminálku vysoce exponovaný, žádoucí a rafinovaně konstruovaný typ (v součinnosti s již zmíněným profilem rodiny) pachatele, nikde ani náznak příslušného hodnocení, jeho vlastnosti vyčítáme toliko z jeho komunikace s vyšetřovateli a též naopak jejich přístup je ryze věcný a, lze-li to tak říci, proklientsky individuální. Prostě ta očividná možnost postavit to třídně je zcela opominuta, což je myslím dost cenné pozorování. Není zač, přátelé, jsem tu od toho. Ze společensko-politického hlediska (ne v příběhu samém, ale v tom, co se divákovi předkládá) je velmi pozoruhodná také scéna v tančírně, kde nejenže anglicky zpívá rockandrollovým bandem doprovázený Miki Volek, ale navíc můžeme mezi hosty sálu vedle několika vymazlených typů obdivovat i povážlivé vlasatce, jejichž tváře nenaznačují vřelý vztah k socialistickým ideám a zřízení, a přesto zde nejsou žádným náznakem problematizováni, jsouce prostě jedněmi z davu ve vší slušnosti se bavících hostů. Nutno k tomu ovšem podotknout, že očividně nejde o ortodoxní hároše a navíc stran "odvážnosti" celého toho obrazu máme co do činění se záludným anachronismem, protože pseudononkonformní mládež pařící na hudbu, na níž mainstreamově ujížděli její rodiče, že ano... Tyhle chytáky Dietl uměl a uměl to tak, že prostě nevíte a i soudruzi jistě nevěděli, co tím jako ten soudruh scénárista vlastně myslí. Nebál se jevy, které se bez negativních filtrů neukazovaly, bez těchto filtrů ukazovat, podle mě ale s tím ďábelským záměrem, aby je přivedl ke smíření, ztupil jejich hrany a pojal je i s divákem do všeobjímající náruče Strany (v tomto seriálu doposud cudně neviditelné, což je vzhledem k prostředí zvlášť zchytralé, ačli je mé podezření správné). Co do obsazení je zde nepřehlédnutelná rozkošná sisynka z prodejny kožešin (Magd. Holendrová), poskytnutá zde coby možná známost "benjamínkovi" sboru Peškovi, jenž se na tomto, svém prvním velkém, případu stává hrdinou dne. Naučil se používat znalosti a postřehy starších kolegů i svědků, absolvuje, nedbaje utržených ran (které jsou zcela v logice dramatu, jak se záhy vyjeví), akční noční honičku po střechách, v jejímž závěru se (pro někoho nelogicky, pro mne bezpodmínečně nutně) s přímočarou nereflektovanou odhodlaností vrhá za svým podezřelým do několikametrové skleněné hlubiny, takto s ním navazuje mystický vztah (společně si projdou údolím smrti), což posléze jemu i nám - samozřejmě skrytě v symbolické mluvě policejní taktiky - přivádí ke vzklíčení guru náčelník Břéťa, odhalující se v této fázi jako pravý mystagog, aby vše vykvetlo tím, co se zde v policejní mluvě nazývá výslechem. Následuje odlehčující fáze plató, během níž jsou ostatní zadržení pachatelé, mezi nimi jeden kladší ozbrojený odpor (scéna pro otrlé, v níž slyšíme několik výstřelů v garáži), vedeni k výslechům jako na nějaké obchodní jednání. Po prodělané iniciaci posílá guru našeho adepta vyšetřit krádeže sušícího se prádla, tím se ale nenechme zmást. Sledujeme-li znovu veškeré střetávání oněch blíženců - vyšetřovatele a pachatele - od samého počátku, nemůžeme už nyní nechápat každé hnutí (např. nastupování a vystupování z tramvaje) jako symbolické zobrazení jednotlivých fází Cesty. Název "Benjamínci", jakkoli trapně zní, je hluboký, hluboký! () (menej) (viac)

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Tož do třetice všeho dobrého a konečně se benjamínek Otradovec dočkal a šéf VB mu svěřil vlastní případ. Co na tom, že se chová jak tupec (a to nejenom před ženskou), neumí se bít a ještě blbec skáče ze střechy do skleníku, když už pronásledovaný leží nehybný na zemi…Já mu tak „fandil“, ať to dokáže rozlousknout…Závěrečné dopadení zbývající trojice bylo úsměvné a škoda, že neukázali tu přestřelku ve dvoře. Na to ale neměli koule ani prostředky… ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

"Je to chytrej kluk. A proto musí sám pochopit, že nemá úniku." Tak tentokrát to bylo 3:0 pro náhodu. Nejdřív Jiříček náhodou potkal na diskotéce oznamovatelku Michalu, ta pak náhodou poznala ukradenou bundu a Ruda Pekař si pak náhodně vybral z knihovny tu správnou knihu, za kterou byla schovaná pistole. Na můj vkus bylo těch náhod docela dost, ale páčení pravdy ze studenta Kalvody špatné nebylo a to závěrečné uznání, při kterém náčelník Břéťa přidělil Jiříčkovi případ sériových krádeží rozvěšeného prádla, mě hodně rozesmálo. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (3)

  • V době natáčení epizody měl Ladislav Frej na palci levé ruky krevní sraženinu (tzv. raka), což je vidět v momentě, když při výslechu vytahuje ze zásuvky krabičku s náboji. (velkyvezir)
  • Když se Jiříček (Michal Pešek) vrátí z nemocnice na oddělení, při rozhovoru s Břetislavem (Ladislav Frej) se zeptá, jestli se z té pistole (která se našla u Kalvody) střílelo v pískovně. Břetislav potvrdí, že dle expertízy ano. Jenomže v pískovně se střílelo až poté, co se Jiříček a Kalvoda (David Schneider) utkali venku a skončili oba v nemocnici. Kalvoda proto nemohl být s partou, když stříleli v pískovně. (MagyG)

Reklama

Reklama