Duch včelieho úľa

Pozeral som nato vo vlaku z Nottinghamu do Birminghamu, pijúc horúci čaj, vonku bola hmla a pršalo, takže dokonalá hygge atmosféra. Neviem, či by som na to ultrapomalé tempo a žiadny dej, rovnako reagoval aj za iných okolností. Tak či tak sa jedná o jedno z najkrajších vyobrazení detstva a detskosti, aké som vôbec kedy videl. Na tie pocity mi zostane príjemná spomienka. (16.12.2018)

Přiznám se, že příliš nedokážu (a ani nechci) v Duchu úlu vidět alegorii frankistického Španělska. Film je mnohem spíš náhledem do dětského světa - dává na chvíli spoluprožít úžas i hrůzu sedmileté hloubavé Any, pro niž se dosud skutečnost prolíná s fantazií a která se především poprvé setkává a vyrovnává se smrtí. Dítě je tu ukázáno jako víc než jen nedospělý člověk, spíše jako bytost vnímající realitu, již všedností otupělý dospělý již vidět přestal. Tenhle pomalý, jinotajný snímek mě sice místy nebavil, ale přece si mě získal kouzelným melancholičnem, atmosférou hlubokého, ale ne zoufalého, smutku, který se jím prolíná a je sdělován holou krajinou, polorozpadlými domy i tvářemi postav. (16.06.2011)

Na takovéhle krásně pomalé melancholické filmy jsem kdysi dávno k smrti rád chodíval meditovat do pražského Ponrepa. Tenhle je navíc zajímavý tím, že v něm hraje svou první roli moje nejmilejší dětská herečka filmové historie Ana Torrent. Nevím nakolik ještě dneska může podobný příběh někoho vážně zaujmout, dušezpytné vzpomínky na holčičí venkovské dětství, poznamenané letmými doteky doznívající španělské občanské války (ukrývající se republikán), jsou myslím dneska pro většinu lidí zoufale neatraktivní. Mě ale i po letech tenhle zádumčivý a smutně poetický film vždycky znovu potěší. (21.01.2015)

Krehký a citlivý príbeh o dievčati s fantáziou, ktoré si svoju Frankesteinovu príšeru vymyslí úplne samé. Alebo dokonca vztiahne ohrozujúce prvky reálneho sveta na toto filmové monštrum, aby sa uchránilo pred skutočnosťou. Pomalé rozprávačské tempo ešte viac predlžuje množstvo prelínačiek medzi zábermi. Rovnaké veľkosti záberov mi občas podráždili oko. Zdanlivo dlhá expozícia, z ktorej máte pocit, že sa nič nedeje, skrýva veľa zmien, ktorými dievčina prechádza, ktoré napokon vyústia v ohromujúci záver. Nepodceňujte detaily v tejto jemnej snímke. (29.12.2020)

Někdy člověk objeví skutečně krásné perly. Tady je nádherně vidět, jak není "Frankenstein" pouze alegorií, ač jí zároveň je. Tenhle film ukazuje, že sami chceme něco, co nemůžeme dosáhnout, anebo je toho možné dosáhnout způsobem, který není tradiční a který se ostatním nemusí zamlouvat. V tomhle je nesmírná síla snímku. (22.09.2015)