Tetsuo

Dělník se motá kolem nějakých dílen dokud nezasedne do své budky, kde si zcela nečekaně rozřízne nohu, do které nacpe zrezivělý šroub a diváka bez řečí a průtahů nacpe do šíleného industriálního pekla. Tetsuo je prakticky bezdějový film se zběsilým střihem, šílenými obrazy a hlavně s tunou kovu, drátů, rzi, krve a sexu, ale narozdíl od prapodivných videoartových nebo experimentálních filmů, které jsou vesměs jen exhibicí nebo rovnou něčím nekoukatelným, se Tetsuo prožene obrazovkou jak tornádo zběsilosti a tlačí diváka do extrémních obrazů a scén, které nejdřív zdánlivě nenavazují, pak se nějakým způsobem smyčkovitě propojí s předchozími scénami, aby se v poslední části filmu úplně roztříštily v úplný kovový běs. Hlavní na filmu je ale bolestivý a nekontrolovaný přerod ústřední postavy, typického kravaťáka s brejlema a padesáti kilama i s postelí, v nezvladatelné kovové monstrum prolezlé dráty a s rotujícím vrtákem místo penisu. Tento přerod je prokládán všemožnými halucinacemi a sny, ale taky úplně reálnými událostmi, které hlavní hrdina prožívá, ale které jsou taky tak bizarně surreálné, že realita a sen pro diváka i pro hlavní postavu splývají do jednoho. V těchto "mezihrách" vyniká především adrenalinová a až překvapivě strašidelná honička v podchodech se šílenou ženskou a jejím kovovým pařátem, která je výborně natočená a působí mnohem děsivěji než leckterý čistě hororový film, a pak taky spousta obrazů má výrazný erotický charakter až nakonec vyvrcholí v té známé scéně s vrtákem. Možná že by se dal celému filmu připsat určitý erotický náboj, zvlášť když si člověk všimne, že finální kovové monstrum vypadá nápadně jako obří penis :). Každopádně monstrózní kovový penis se dle vlastních slov cítí skvěle, takže přinejmenším pro něj je to dobře. Pro diváka ale určitě je dobře, že je ve filmu zapracován úplně super industriální soundtrack, bez kterého by Tetsuo byl jen poloviční, protože každou scénu dotváří mocně a jsou to pecky i na poslech bez filmu. Netuším jaká měla být myšlenka filmu podle jeho autora, ať už tím obřím pérem na cestě do světa chtěl říct cokoli, ale docela určitě je to jeden z nejsilnějších cyberpunkových zážitků, co se dá ve filmu vidět a to nejen proto, že se cyberpunk v jakékoli podobě téměř netočí, ale hlavně proto, že v Tetsuovi se s tím nemažou a sypou tam to železo jedno za druhým i do sexu takovým způsobem, že by se za něco takového v západním světě pořádaly petice za přinejmenším proliskání autora :). (04.01.2011)

Velmi podivný audiovizuální fetiš nad kusem kovu, který si lze interpretovat opravdu mnoha způsoby. Některé druhy filmového umění mají velmi zvláštní podobu a zřejmě každý filmový odborník či vědec si bude u Tetsua užívat každé políčko do posledního detailu. Pro laika je to však zběsilá jízda bez nějaké podstatnější dějové kostry, která stojí a padá na benevolenci každého jednotlivce, jak se postaví k této bizarní šílenosti, která je svým způsobem i zajímavá a „zábavná“ (asi prvních deset minut), ale bohužel se utopila ve vlastní monotónnosti těkavé kamery, rychlého střihu a ambientní zvukové stopy. Pozérský výstřelek, který si však jistě „svou“ diváckou sortu najde. V rámci cyberpunku lze sáhnout po mnohem působivějších a srozumitelnějších kouscích (26.08.2006)

Hodně bizarní surrealistická groteska o proměně člověka v chodící šrot se jistými prvkami dotýká i sci-fi a horroru a oplývá originální, nezaměnitelnou atmosférou, která plyne z temné černobílé atmosféry, industrialního prostředí, kakofonické hudby a experimentálního střihu. Jen si nejsem jist, když jsem se u mnoha scén hlasitě smál jako u komedie, zda to tvůrci chtěli, ale u té nečekaně groteskní až absurdní akce se spoustou přibývajícího zhoubného šrotu to prostě nešlo jinak a dá se říct, že jsem se skutečně svérázně bavil. Bohužel zdaleka ne po celou dobu – i vzhledem ke chabě rozvinutému ději (přestože jistá gradace stále více ab absurdum tu je) mi totiž 67 minut připadalo zdlouhavých a poslední třetina už hůře stravitelná. Nedivím se, že je Tetsuo ve své oblasti tak slavný, ale protože takřka okamžitě začne vybalovat před divákem svou hlavní zápletku, nějaké větší pohlcení do děje se znalostí pozadí a bližším seznámením se s postavami tu nefunguje a pro mě zdaleka nedosahuje zážitek např. z Cronenbergovy Mouchy (taky s nečekanou proměnou člověka). Sledovat víc než hodinu jednu samoúčelně a izolovaně rozvinutou bizarní zápletku, byť obohacenou o sbírku pár dalších absurdních nápadů, mě ke konci už dvakrát nebralo a k větší než jednorázové trojhvězdičkové spokojenosti nestačilo. [60%] (06.04.2024)

Cukamotov zárez do kultovej sféry. Tetsuo je zmesou všetkého neprístrojného. Voyerizmus, sexuálna perverznosť, deformácia, nechutenstvo, snuff, zabíjanie, Kaiju žáner a iné. Tetsuo je manifestom divnosti a nového postmoderného prístupu. Na starých základoch Japonských tradičných umeleckých filmov, vytvára nekompromisnú, ultradistopickú a strihovo šialenú jazdu, kde absentuje príbeh, vzťahy a myšlienka, ale je to natoľko iné a nechutné, že sa na to dá pozerať len s úplnou fascináciou, alebo znechutením. Kedže mám rád divnosť som celkom potešení, ale paradoxne aj napriek krátkej dĺžke je film natoľko šialený, že sa na malú chvíľu stráca vo vlnách svojej vlastnej geniality. V zásade ale obrovská spokojnosť. A s tým využítím pixilácie mi to strašne pripomína mix ranného Lyncha a Švankmajera. (04.12.2015)

k filmom ako TETSUO môžete pristupovať iba dvoma spôsobmi - vyjadrené čsfd hodnotovým rebríčkom: 5-hviezdičkovým alebo odpadovým - a to čisto na základe subjektívneho pocitu a toho, či s ním "nastúpite" na palubu, budete hrať hru podľa jeho pravidiel, prijmete ho a akceptujete, alebo vám nesadne a vaše vedomie i podvedomie sa k nemu začnú správať ako imunitný systém k vírusu, biele krvinky k cudzopasníkovi... pretože tento film je náročný na sledovanie, počúvanie i chápanie, lebo porušuje takmer všetko, čo sa porušovať dá, je to taký cyberpunkový industriálny surový kovový heavymetalový experiment, je to také japonské priemyselné begotten šmrncnuté cronenbergom, ešte menej dejové ako eraserhead a neviem prečo, ale v niečom mi to pripomínalo aj aronofskeho pi... každopádne by som rád v jednom filme pokope videl robocopa, iron mana, terminátora a tetsua - či už bojujúcich proti sebe alebo spolu... (13.11.2013)