Tenkrát v Číně

Noční souboj Wong Fei-Hunga s mistrem Železná košile v provazcích deště byl jedním z nejlepších zážitků, který mi opus magnum Harka Tsuie přinesl. Jinak bych celou tuhle národoveckou oslavu všeho čínského prostříhal a zkrátil minimálně o polovinu. Viděl jsem bohužel plnou verzi a věřím, že zkrácený režisérský sestřih mohl mít daleko větší grády. Víc než dvouhodinové plácání se v mnoha plytkých dějových kudrlinkách a čínských moudrech, nevtipných humorných vsuvkách a nezajímavém romantickém žvatlání by, nebýt okořeněno dokonale vytuněnými souboji, stahovalo Tenkrát v Číně do bahna jen těžko stravitelného podprůměru, kdy máte chuť použít rychloposuv. Čili jen za tři. (20.12.2015)

Zatímco některé spolukomentátory Wong Fei-hung zaujal jen jako série spektakulárních kung-fu soubojů, k nimž se musí divák prokousat skrze nut/dnou příběhovou vatu, moji pozornost si naštěstí dokázal udržet konstantně. Hark Tsui je dobrý v budování poměrně specifické a těžko popsatelné atmosféry, v níž se odlehčenost kříží s pochmurností a daří se mu vykreslovat rafinovaně přitažlivý a přitom nikoli prvoplánově podbízivý obraz tradiční Číny. V akčních scénách klade důraz na elegantnost pohybu, takže užívá méně matoucí a provázanější střihovou skladbu než v jiných svých filmech. Překvapivé nicméně je, že režisér z bohatého a moderního Hongkongu, který navíc prožil část života v USA, natočí snímek tak důsledně antizápadní a antimoderní - nejenže západní obchodníci Čínu vykořisťují a západní lékařská věda nemá co nabídnout ve srovnání s tradiční čínskou medicínou; i obyčejný fotoaparát je tu zdrojem potíží a nebezpečí. (16.02.2014)

Předem je třeba si přiznat, že příběhové poslání o konfrontaci čínských tradic s novou vlnou euroamerických vynálezů a kultury se příliš nevydařilo a děj opět, jako u většiny akčních filmů, hraje jen druhé housle. Je tady však Jet Li v rozkvětu, spousta výborně zvládnuté akce, prvotřídní kung-fu s efektním použitím lan a celkově velmi příjemná vizuální forma - slunce, déšť, zpomalené záběry - pěkné a chytlavé. Opravdu škoda jen toho balastu kolem, jádro patří ke špičce bojových filmů a tak nezbývá než doufat, že Director's cut je toho z větší části vystříhán... 8/10 (06.05.2009)

Tuto seriu som nikdy neobluboval, ale aspoň prvý diel mi celkom sedi. Zase taka megapecka, co sa tyka pribehu, to nie je. Je tam sice kopa postav z ktorych ma kazda svoju liniu, ale v jadre to ja klasicke priamociare kung-fu o dobrych Cinanoch a zlych tyranoch zo zahranicia. Najzaujimavejsia mi pripada postava Foona (Yuen Biao), ktora si prejde najväcsim vyvojom. Neustale obracia strany, kym pochopi, ktora je ta spravna. Potom ma bavi tucny mäsiar (Kent Cheng) a hlavny zaporak Yim (Shi-Kwan Yen), ktory zo zufalstva prejde na zlu stranu. Ostatni nevybocuju zo standardov podobnych filmov vratane Jeta Li, ktory sa predvedie hlavne v bitkach. Tie nastastie este nie su tak hnusne predratovane ako v dalsich dieloch a väcsina z nich sa drzi pri zemi. Len par z nich je zbytocne zrychlovanych a vsetky su kontaktne, takze ma bavia. Nebavilo ma len finale s rebríkmi v ktorom sa uz utrhnu z retaze a zacne sa lietat a k tomu Tsui Hark zacne strihat jak zbesily. To islo mimo mna. Na jednej strane mi je luto, ze v dalsich dieloch uz Yuen Biao nehra, ale kedze ma uz dalsie diely nebavia, tak je to vlastne jedno. Tento diel je ako jediny akceptovatelny aj pre ludi, ktorí nemusia zbesile letecke suboje. 6/10. (16.10.2018)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)