Siréna od Mississippi

Truffautova pocta Jeanovi Renoirovi /Francouzsky Kankan/ a Alfredovi Hitchcockovi /Psycho, Vertigo/. Presne to je La Sirene du Mississippi. Film dokaze divaka zaujat ostrovnymi realiami a celkom slusnym pribehom, ktory sice dokaze nudit na 10 minut, ale hned sa zase rozbehne. Takze nudy je vo filme velmi malo. Catherine Deneuve je vyborna, film ma dejovu liniu a skusenu reziu Truffauta. La Sirene du mississippi zaroven povazujem za mimoriadne kvalitnu mimoblbowoodsku /teda pardon, chcel som napisat mimohollywoodsku/ filmarsku produkciu. Jean Paul Belmondo /Singe en Hiver s Gabinom/ v jednej zo svojich najnetypickejsich roli. 100 % (28.10.2014)

Poměrně zvláštní počin režiséra Truffauta. Myslím, že je z té kategorie, kdy divák pořád neví, na čem je a ve výsledku jej buď pohltí nebo jej zcela odmítne. Navíc ani Belmondo v něm neztvárňuje roli v jaké jsme ho schopni vídat - rošťák, sukničkář a lehkomyslný lupič elegán. Musím říci, že až podruhé jsem si film opravdu vychutnal... propad do pečlivě připravené milostné pasti plné pavučin, do kterých se Louis Mahé stále hlouběji zamotává, že si život bez Marion neumí představit. Pohodlně se usaďte, kola se roztáčejí... (31.12.2007)

Už dlouho mě žádný film nenutil tak často přepínat divácký hlediska! Úžasně "ujetý" mix žánrů - pocta nejen Hitchcockovi ale filmům noir vůbec i klasickým melodramatům. Deneuve je skutečně nádherná (jako zamilovaná i jako nenáviděná) a Belmondo se i tady pohybuje na své vyjeté koleji od dramatického herectví k lehké sebeparodii. Skoro celý film jsem se bavil a bylo mi úplně jedno, že spoustu těch trapně šroubovaných dialogů, semo tamo ne zcela fungující střih a prkenné herecké výkony ve vedlejších rolích zřejmě nemyslel Truffaut vždycky v nadsázce. Je to pastiš, excesivně přehnaná žánrová směska a jako takový by tenhle film i měl být vnímán. Je ale zároveň fekt, že se na něj musíte naladit hned od počátku, nereptat a nechat se vést Duhamelovou hudbou, která vám vždycky nenápadně naznačí, v jakém že to žánru se zrovna pohybujete! (31.03.2007)

Keď som si nedávno pozrel film Nevesta bola v čiernom dúfal som, že nič horšie už od Truffauta neuvidím. Teda nie že by Nevesta bola zlá, ona bola iba priemerná. Veľmi rýchlo som sa dočkal. V Siréne ponúkol ešte neuveriteľnejší príbeh, znásobený zlými hereckými výkonmi (alebo zle vybranými hercami). Nemohol som im veriť mechanicky odriekavané texty. Nemohol som uveriť, že Belmondo je takým zamilovaným ťuťmákom a Catherine takou neľútostnou a chamtivou sviňou. A keďže som im to neveril, veľkú časť filmu som sa nudil. Na to, aby som upadal do vytrženia nad Belmondovými asociáciami pri pohľade na obrázok Snehulienky otrávenej jablkom a nie jedom na potkany, som už dosť starý. Aj na to, aby som veril, že niekto môže milovať ženskú, ktorá mu odkrágľovala potenciálnu nevestu, okradla ho o hotovosť, ušla mu, okradla ho o zvyšok majetku a keď jej už na nič nebol, sa ho pokúsila otráviť. Ďakujem Francois, máš mnoho omnoho lepších filmov. (23.09.2009)

Jakkoli mě Francois Truffaut zklamal svojí Nevěstou, co byla v černém, svým příštím filmem si u mě vše vynahradil. Tentokrát mu stačilo pouze pár herců a několik zajímavých lokalit pro děj. Ostrovní záběry dýchají exotikou, Francie je prostě Francie a chladné Švýcarské alpy působí mrazivě a romanticky zároveň. A takový je vlastně i celý tento film. Jean-Paul Belmondo zvládl jednu ze svých nejnetypičtějších rolí na výbornou. Tajemná kráska Catherine Deneuve byla naprosto úžasná. Nikoho jiného bych si v obou rolích neuměl představit. Siréna od Mississippi vypráví o všech úskalích nejkrásnějšího lidského citu jménem láska. Spalující, chladná, vášnivá. Chercher la femme. Nevím jak vy, ale já bych té až neskutečně krásné Catherine rovněž podlehl. A rád. (18.10.2008)