Alexander Veľký

Zdaleka ne takové, jak to líčily některé odsuzující ohlasy, ale hlavním kladem je především excelentní bitva u Gaugamély, která patří mezi nejlépe ztvárněné hitorické bitvy vůbec (zatímco Hydaspes je spíš na efekt). Film rozhodně oplývá několika výbornými momenty (zkrocení Bukefala), proti tomu stojí několik momentů vyloženě podivných (novomanželská noc s Roxanou), nehledě na celkem nelogicky umístěnou scénu Filippovy smrti. Pro Stonea je prostě těžištěm Alexandrova duše, bohužel vidíme spíš to, jak si jí "svědomitý Američan" představuje sám. O jeho dějinném významu tak prostě jen mentorsky slyšíme od Ptolemaia, než abychom si ji odvodili z událostí ve filmu. Osobně mi Alexandrův obraz ve filmu moc nesedl, působí často příliš přejemněle a "fňukavě" (jiný slovo mě prostě nenapadá) a na největšího vojevůdce je tu toho o vojenském umění málo. Oceňuji ovšem, že nejde jen o další podbízivý film typu Statečné srdce. (06.04.2006)

Xenofón ve své Anabázi naznačil, že Persie se zmocní ten, kdo se o to první pokusí. Navzdory délce filmu Alexander, jsem se v něm s tímto poznatkem nesetkal, snad proto, že by mohl znevážit Alexandrovy činy. Není to však věc, kterou bych mu chtěl vyčítat, zvláště, najdou-li se důvody jiné a lepší. Ostatně, s tím prvním pokusem to nebyla tak docela pravda. Prvním důvodem je mi ne zcela jasné vyzdvihování skvělé Alexandrovy povahy, přinejmenším před jeho okouzlením Babylónem, pak i ve Stoneově filmu získává jeho charakter na skvrnách, jehož Stone dosahuje zamlčováním některých událostí z Alexandrova života. Příkladem budiž několik měst srovnaných se zemí, případně zotročených či vyhlazených (Gaza, Tyros, Théby), jeho nezřízené pití alkoholu, které je sice přítomno, ale dostatečně nezřízeně na mě tedy nezapůsobilo a popravy politických odpůrců, často velmi kruté. Je mi záhadou, proč tak Stone činí. Chtěl snad ukázat známou věc, totiž že "peníze kazí charakter"? V souvislosti se zotročováním a krvavém dobývání států (a o tom film nemlčí), o kterých muselo být Alexandrovi jasné, že se vzbouří, jeví se jeho nadšené řeči o osvobození a sjednocení lidstva skorem Hitlerovskými. Na druhou stranu si tu nelze nepovšimnout paralely mezi šířením helénské kultury a americkým šířením demokracie, což rok po druhé válce v Iráku je nepřekvapivé. Chování Alexandra a Američanů však přece jen vykazuje jisté rozdíly. Důvodem druhým jsou mně nelibě nasnímané bitvy. "Letecké" záběry, válečné vozy, kostýmy, to vše je fajn, ovšem roztřesená kamera a podvědomý pocit, že každou chvíli dopadne dělostřelecký granát nebo bomba, to mi nesedlo. Zřejmě jakási vietnamská manýra ovládla Stonův cit pro boj - všechny předpoklady k tomu má. Důvodem třetím jsou Ptolemaiovy vypravěčské etudy, ve kterých působí dojmem dědy, který vypráví vnoučatům pohádku. Důvodem čtvrtým je mě nepochopitelná Stonova volba manželky Roxanny a její líčení jako "divošky", co se nikdy nepodrobí. Proč ze všech Alexandrových žen právě ona? Jde snad o další odkaz na současnost? Na Afgánistán? Pak mi ale není jasné to, že se nakonec přeci jen podrobí. A jak vlastně zapadá její zkrocení do líčení Alexandrovy povahy? Cynicky si odpovídám, že Stone chtěl možná ukázat ve filmu pořádné kozy. A přece Stonovi přiznám, že namixoval do Alexandrovy povahy i řadu věcí, které do sebe dobře zapadají a vhodně se doplňují: vliv jeho osud linkující matky, před kterou jakoby do války prchal, láska k Hefaistónovi, touha vyrovnat se Achillovi a Heraklovi (v jedné scéně je oblečen do lví kůže po Heraklově vzoru), megalomanství, neklid jeho povahy, neustálé puzení jít dál a dál, nesmyslná tvrdohlavost ekvivalentní nezlomné odhodlanosti. I nádherná okázalost Babylónu mi sedla do noty. Silné ***. (05.08.2009)

Překvapivě se nejedná o žádný velký propadák. Být film o hodinu kratší, šla bych s hodnocením výrazně nahoru. Stone natočil místy hodně působivý historický film. Některé bitevní sekvence jsou úchvatné, stejně jako druhá "sentimentálnější" poloha snímku, především vykreslení vztahu mezi Alexandrem a jeho přítelem. Stone okořenil historický snímek notnou dávkou sexuálního náboje. Jednak se celkem dost soustřeďuje na Alexandrovu homosexualitu, a sexuální podtext je cítit v podstatě z každé druhé scény. Zajímavý přístup, škoda jen, že některé scény se do filmu příliš nehodí a snímek je celkově neúměrně a zbytečně natahován. Klady ale převažují, kupodivu i ta Vangelisova hudba se do filmu hodí a Colin Farrell obarvený na blond ve filmu rozhodně nepůsobí tolik divně jako na plakátech a navíc podává další ze svých úchvatných hereckých výkonů. Celkové hodnocení - 70% (22.12.2004)

Stone se nám na stará kolena rozpadá :-( Smutné je, že jediná scéna, která mne opravdu vzala za srdce, byla ze závěrečných titulků -- nádherný obraz karavany táhnoucí proti slunci... No a jinak nevím, asi to mělo být nějaké poselství o tom, co člověka žene dál a dál, o slávě a nesmrtelnosti a zodpovědnosti a ble ble ble, ale utkvěla mi v paměti jen šílená role Anthonyho Hopkinse coby komentujícího dědka říkajícího si o vraždu od kohokoli soudného + nepatřičně odbarvené blond vlasy Colina Farella (na druhou stranu, převáděl pěkný uštvaný pohled). Ach jo, takhle to zmrvit, mistře režisére.... :-( (03.12.2006)

Toto dílo si hraje na velkofilm, ale moc mu to nejde. Vyložená nuda, spousta hluchých míst a hlavně ta stopáž je úmorná. Neříkám, proč ne 3 hodiny, ale musí se tam něco dít! Ale nenechte se mýlit, nejlepší výkon zde nepodává kupodivu Farrell, ale překrásná, zvláště v této roli, Angelina Jolie. V tomto filmu jí to asi slušelo nejvíc. (29.10.2007)