Slnko, seno, jahody

Pavel Kikinčuk - (Šimon) +++ Veronika Kánská - (Blažena) +++ Petra Pyšová - (Miluna) +++ Marie Švecová - (Keliška) +++ Helena Růžičková - (Škopková) +++ Stanislav Tříska - (Škopek) +++ Erna Červená - (Babička) +++ Martin Šotola - (Jirka) +++ Miroslav Zounar - (Předseda) +++ Jiří Lábus - (Béďa) +++ Pavel Vondruška - (Tajemník) +++ Luděk Kopřiva - (Farář) +++ Jiřina Jirásková - (Hubičková) +++ Jiří Růžička - (Josef) +++ (19.10.2013)

"Panenko Marie podsrpenská, vidíš to?" V době, kdy přišlo do kin první Slunce, seno, bylo jasné, že svět už nikdy nebude jako dřív. :o) Ale na druhou stranu se mi zase zdá přehnané, jak se všichni dělíte na dva tábory. Na utiskovanou menšinu sluncesenovských příznivců a bojovnou kohortu pohoršených estétů, kteří se křižují při pouhém vyslovení slova "Hoštice" a tu první skupinu mají za tlupu tupolebých tatrmanů jen proto, že se jí ten film zdá legrační. To je přece stejný nesmysl jako nařknout vášnivého diváka detektivek, že je masový vrah. :o) Tak jo. Přijdu o zdejší pověst jemnocitného intelektuála (o niž stejně nestojím) a s klidným srdcem přiznám, že se u tohoto filmu rád a opakovaně směju. Infantilní stařenka v obytné posteli, neúnavná zpravodajka Kelišová ("Ne že bych udávala, ale hlásit se to musí!"), farář Otík, povyšující slídičství na boží poslání a muzikální paní řídící Hubičková, marně je všechny umravňující, to jsou figurky, které mě prostě spolehlivě rozesmívají a dohromady tvoří něco jako české Zvonokosy. A pokud někdo sepíšete petici za to, aby Helena Růžičková dostala za Škopkovou posmrtného Oscara, můžete počítat s mým podpisem. Ta dobrá žena dala své roli všechno, co jen mohla, a ať se to komu líbí nebo ne, nejen, ale především díky Maruš Škopkové se stala nesmrtelnou. Sluncesenovská trilogie má zkrátka v erbu překřížené vidle a kravské rohy, ale na nic víc si taky nehraje a narozdíl od pozdějších Kameňáků je poctivě napsaná, zahraná a natočená. 80% (23.08.2006)

Tohle milovanému/nenáviděnému Troškovi sedlo. Divák si i po letech přeje, aby se už konečně objevila Škopková, všechny zfackovala, stáhla nějakého toho králíka a zařvala si u Angeliky. V televizi k vidění s železnou pravidelností, poprvé to bylo s jistou dávkou nápadité venkovské zábavy. Tak to prostě je. (28.09.2014)

Slunce, seno, jahody mi především přijde jako neochvějná freska českého buranství a pokleslého humoru, která za ta léta prorostla téměř celou naší náturou. Upřímně, neznám nikoho, komu by se tato šílená filmařina Zdeňka Trošky nelíbila a kdo by z ní neodcitoval alespoň jednu hlášku. Tohle je zkrátka "guilty pleasure" film na český způsob! (29.01.2020)

Snad ani není třeba příliš představovat Troškovu lidovou klasiku, notoricky známou, ale pořád opakovanou. Troškovy se musí nechat, že uměl pracovat s neherci a slušně pobavil. Na tuto komedii se však ve slovníku dá najít jedno nepříliš lichotivé slovo - ohraná. Přesně taková totiž tahle komedie je a na rozdíl od jiných filmů Vám trilogie "Slunce, seno,..." na další shlédnutí nic nepřinese. Ale uznávám, že napoprvé jsem se bavil a ten typický český sebechazovačný humor zapůsobil. Je to naivita, ale v některých momentech trefná, což radši za hranicemi neříkejme... (28.10.2005)