Znovu po smrti

Dlhšie trvalo, kým ma zápletka o minuloživotnej "nočnej" more začala chytať. Nešlo ani tak o samotnú regresnú hypnózu, ta to práveže osviežovala, ako skôr o spôsob prerozprávania. Čiastočne na to vplyv mal i Branagh, ktorý mi do dvojrole príliš nezapasoval. Ubiehajúcim časom sa však vďaka mysterióznosti a zamotanosti inak jednoduchého príbehu dostavila aj moja pozornosť. Záverečné zvraty, ktoré ma príjemne dostali, už boli len čerešničky na inak chutnej torte. Už si to pýtalo len viac pritlačiť na trilerovú pílu. A tak aj občasné romantické momenty išli lepšie skusnúť. Začať niečo cítiť k amnetickej žene, ktorá city opätuje, a potom zistiť, že tá žena má v skutočnosti snúbenca - riadny peh. (17.05.2020)

Nepokrytá pocta Hitchcockovi a to i čeným humorem. Doufám, že to byl záměr a že ty scény, které mě pobavily, skutečně byly tak zamýšlené. Kamerou je na pomezí televizního filmu, černobílé sekvence mě bavily víc. Zpětně je asi lepší nad scénářem moc nekoumat, trhliny v logice bychom určitě našli. Prostě příjemný napínavý thriller, který se teď točí jen málokdy. (07.07.2014)

Snaží se to být hitchcockovější než Hitchcock s De Palmou dohromady a já jsem to včetně romantických vložek baštil (nejvíce chutnaly dodatečně „odbarvené“ scény z poválečné doby). Do toho svérázný starožitník Jacobi a Williams ze samoobsluhy, který i na malém prostoru potvrdil ojedinělý um přepínat mezi komedií a dramatem. Věřím ale, že po premiéře i sám Branagh zvolal, podobně jak jeden Shakespearův hrdina na Bosworthském poli: „Konec! Království za konec, kde postavy nepoletí ve zpomaleném záběru na skulpturu nůžek..!“ (05.06.2023)

Celkom originálny nápad, ako prepojiť príbeh z minulosti s príbehom zo súčasnosti. Ono sa zdá všetko jasné a možno si budete hodinku hovoriť, načo je ten dej tak naťahovaný, ak je divákovi všetko jasné. Lenže Dead Again má eso v rukáve v podobe dvoch, aspoň pre mňa, nepredvídateľných twistov v záverečnej tretine a nakoniec sa možno aj tá dĺžka zdá kratšia ako by bolo treba na vysvetlenie všetkých drobností a predovšetkým na precítenie toho, kto je vlastne kto a ako sa v danom momente cíti. Pokiaľ si Emu Thompson neviete predstaviť ako noirovú femme fatale, tak Branagh ju už natoľko pozná, že ju ako režisér vedie dokonale. Je to síce americký film, ale so silným britským divadelným nádychom. (19.02.2023)

Shakespearovky od Branagha mám moc rád, ale tohle mu nesedlo. Námět je zajímavý, vzít klasickou formu thrilleru a převést ji do jiných životů nebo vtělení s trestem po nějakých padesáti letech, ale natočené je to vskutku zmateně. Ten motiv nůžek je v určité chvíli už směšný, jak se jej snaží prodrat do skoro každého záběru, a konec mi připomněl bratro a sestrovražedné řádění na hřbitově v Limonádovém Joeovi - jenže tam to byla parodie. Tady i ta postupná odhalení jsou udělaná mizerně, bez načasování, hodně scénám chybí pointa, vyústění z jedné situace do druhé, a i kamera je poněkud chladná a nezúčastněná, takže o nějaké tajemné nebo napínavé atmosféře těžko mluvit. Inu a při tomto zvoleném tématu hrozilo, že se linie minulosti podané v retrospektivě a současnosti budou muset nějak prolínat, jenže se opět prolínají neústrojně a prohodit některé scény, nikdo by to nepoznal - což není moc dobře. Pro mne velké zklamání. (12.06.2017)