Znovu po smrti

Mysteriózny krimi thriller je poctou tvorbe Alfreda Hitchcocka. Branagh ako režisér (Thor, Popoluška) pripomína majstrove filmárske postupy v kamere, hudbe aj strihu (a takmer polovina stopáže je čiernobiela), ale popri tom stále ostáva moderný. Nemierne pôsobivé, napínavé a prekvapivé dielo odohrávajúce sa v dvoch časových rovinách je okrem toho aj krásnou osudovou romancou. Tento malý veľký počin síce postupom času zapadol, avšak stále je skvelým filmovým zážitkom. (04.04.2003)

Tento film je upřímným vyznáním lásky jedné obdivuhodné ženě a poctou jednomu mimořádnému režisérovi. Nic víc, nic míň. Je zbytečné Branaghovi vyčítat inspiraci Hitchcockem, protože on ho nevykrádá, ale naopak -vzdává mu hold. A je neuvěřitelné, že vše, co tehdy cítil k Emmě Thompsonové, z filmu vyzařuje dodnes, přestože jejich manželství dávno vzalo za své. (03.01.2008)

Zvrat ke konci, který ukázal na padoucha, byl sice solidní, jeho finální zničení však naopak zavánělo fraškou. Branaghovi nesedl jeho (ten novodobější) look a navíc byla ústřední dvojka dabovaná herci s věčně dětskými hlasy. Sorry, ale pan Bubník by asi měl dospělé muže činu přenechat dabérům s dovyvinutým ohryzkem. Celkově průměr, což vzhledem k tomu, že jsem trochu Branaghofil, značí spíše zklamání. 60% (01.04.2014)

Zajímavý netuctový film - původní hledání identity ženy co ztratila paměť s trochou té romantiky se mění v pátrání po minulých životech obou hlavních hrdinů. Černobílé flashbacky se Branaghovi moc povedly, navíc se mu skvěle podařilo vyvolat takové to napětí, kdy člověk do konce netuší, jak to vlastně je. Pointu jsem opravdu neodhadl a "nůžkové" finále bylo podle mě skvělé. K thrileru prostě takové brutální finále patří. Herci hrají fajn, nejvíce potěšil cynický psychiatr/prodavač Robina Williamse, který je opakem všech těch lidských a laskavých postav, zestárlý Garcia ale i hlavní dvojice (i když bych řekl, že Branagh herec není tak dobrý jako režišér). Nuda to rozhodně nebyla. (24.08.2009)

Dlhšie trvalo, kým ma zápletka o minuloživotnej "nočnej" more začala chytať. Nešlo ani tak o samotnú regresnú hypnózu, ta to práveže osviežovala, ako skôr o spôsob prerozprávania. Čiastočne na to vplyv mal i Branagh, ktorý mi do dvojrole príliš nezapasoval. Ubiehajúcim časom sa však vďaka mysterióznosti a zamotanosti inak jednoduchého príbehu dostavila aj moja pozornosť. Záverečné zvraty, ktoré ma príjemne dostali, už boli len čerešničky na inak chutnej torte. Už si to pýtalo len viac pritlačiť na trilerovú pílu. A tak aj občasné romantické momenty išli lepšie skusnúť. Začať niečo cítiť k amnetickej žene, ktorá city opätuje, a potom zistiť, že tá žena má v skutočnosti snúbenca - riadny peh. (17.05.2020)