Želary

Nebylo to špatné, ale pak přišel neuvěřitelně zprzněný závěr, ze kterého mám pocit, že najednou došly peníze a muselo se narychlo během dvou hodin natočit, sestříhat, vypustit do světa. Nevím, jestli je to tak v knize, každopádně děj Vás připravuje na zcela jinou závěrečnou konfrontaci, než k čemu nakonec dojde. Co nám ten příběh tedy měl říct, když tam nedojde k žádnému rozhodnutí, na které jste zvědaví? Zbývá jen ten vedlejší záběr filmu, že horalé jsou rovina chlapi, které vedle sebe chcete mít v čase nouze, ale to šlo odvyprávět jinak a líp. (15.01.2008)

Moc hezké drama, které se krásnou kamerou, výpravou i nadprůměrnou hudbou snaží vytvořit dojem světovosti, přičemž se utápí v pŕedvídatelnosti a místy přepísknuté dramatizaci. Potěší dobře obsazené role a vtipné vedlejší postavičky, celkově však Želary i přes svou zevnější krásu postrádají schopnost zasáhnout nitro. Příliš okázalé, příliš po povrchu klouzající... (17.10.2009)

Film se rozjizdi opravdu pomalu a rozhodne je nutne pretrpet prvni hodinu, pokud vas nudi. Pote zacina byt pribeh zajimavy a dokaze upoutat vzdor mdlemu scenari. Sceny s krajinkami a kozenkami jsou sice velmi pekne a ceske srdicko zaplesa, ale z filmarskeho hlediska jde uz spis o jisty druh ceskeho kyce, ktery se do urcite sorty nasich filmu vetrel. Mimoto tu jsou rozdilne herecke vykony, kde nekteri ac se sebevic snazi jakoby talentu nepobrali, jini maji zarive i nijake momenty (Geislerová) a nekterym staci k upoutani divakovi pozonosti naproste minimum v podobe par pohledu a cinu (Tříska). Kazdopadne nikde jinde jako v tomto filmu je videt urcita stagnace ceskeho filmu, ktera dle meho nazoru nastala v tomto roce. Ve vsech filmech se objevuji stale titiz herci a zacinaji tak pomalu nudit a naopak neznami herci jsou vitanou a ozdravnou zmenou... Z filmarskeho hlediska je film ale cenny jeste jinak. Cely snimek a jeho zapletka je sice velmi lehce predvidatelny, nabizi ale nekolik dulezitych ponauceni pro pristi generace vcetne zobrazeni osvobozovani bratry Sovety tak jak opravdu probihalo. Jinak ale nic moc noveho pod sluncem a celkovy dojem vyzniva na 3,5*. (01.01.2006)

Nebýt úletů typu dovětku "po letech" či laciných scén s krásným oduševněle koukajícím psem, tak to mohlo být vynikající. Takto je to bohužel jen nadprůměrně kvalitní po všech stránkách. Větší problém mám pouze se stopáží. Je tu mnoho zbytečných scén a naopak dost zásadních absentuje. Vzhledem k počtu postav v ději, zůstává zákonitě chování některých nevysvětleno. To se pochopit sice i dá, ale když to samé platí i o hlavních postavách, tak to již je poněkud zarážející. (27.03.2005)

Nádherný pohnutý příběh pod rouškou velkého středoevropského filmu, čímž nemám na mysli jen onu středoevropskou koprodukci, ale fakt, jak propojený byl tehdy prostor bývalé habsburské monarchie a o co více se ještě slil pod nárazy vln událostí druhé světové války... Už ve fázi literární předlohy zdůrazněn antiválečný rozměr - válka je cosi destruktivního, ničivého, voják, lhostejno zda okupant či osvoboditel, přináší do vesnice jen zmar a do běžného života horalů nepatří, je cizorodým, destruktivním prvkem... Dualita dvou naprosto cizorodých světů, západu a východu, českého města a zapadlé východní horské vesnice, světů dvou odlišných životních stylů, nekompatibilních životních hodnot, je propojena útěkem hlavní postavy - utajeného vypravěče příběhu - od poněkud lehkovážně pojímané hry na konspirační odboj ke skutečně hlubokému poznání jiného civilizačního rámce, od pohodlného života městské smetánky k boji o přežití. Zprvu závratná kulturní propast mezi Jozou a Eliškou/Hanulí, mezi městem a vesnicí, se postupem událostí a vlivem nutnosti pomalu zaváží a mezi zprvu tak nesourodými lidmi vzniká pouto, jehož prohlubování a upevňování je jednou z nejpoetičtějších částí vyprávění. Baladické ladění je další nesporně cennou devizou knihy/filmu a režiséru Trojanovi se celkem šťastně podařilo přenést onen rozměr i do své filmové adaptace baladickych povídek Květy Legátové. Tragické vyústění je tedy očekávanou součástí pohnutého příběhu... Rušivým elementem je pouze fakt, že film je výrazně epický, přičemž ostatní složky jsou spíše upozaděny, při každé další projekci tedy divák znalý vývoje příběhu trochu ztrácí na intezitě diváckého prožitku oproti prvotnímu setkání s touto látkou... (08.05.2014)