Moje učitelka chobotnice

Medzi sviatkami som objavil počin ovenčený množstvom ocenení My Octopus Teacher. Je treba povedať, že film je natočený populárno-náučne, netreba sa naň „naladiť“, ani mať žiadne špeciálne znalosti. Aj zo zdanlivo banálneho pozorovania chobotnice však dokáže režisérska dvojica Pippa Ehrlich a James Reed vytvoriť pútavý divácky zážitok, ktorý dokonca v istých momentoch strieda žánre – a tak sa občas pozeráme nielen na drámu, ale aj ironickú komédiu, či dokonca romantický film, alebo triler. Veľmi príjemná „oddychovka“, ktorá privedie aj k zamyslenie sa nad tým, či ako spoločnosť (ale aj jednotlivci) neberieme prírodu ako samozrejmosť. (06.01.2022)

Chvílemi naprosto pohlcující okénko do cizího a přesto blízkého života, chvílemi naopak až rušivě precizní filmařina. Ačkoliv jsem tedy skončil v příjemně uvolněném stavu, na to jak silně tlačily tklivé vyprávění a dramatická hudba na emoce jsem si připadal až překvapivě nedotčený. Foster je tím co dokázal rozhodně naprostej frajer, ale asi bych se nezlobil, kdyby ve svém příštím počinu ustoupil trochu do pozadí. (15.02.2021)

Prírodopisný dokument s tak precíznou dramaturgickou štruktúrou, až musí človek pochybovať o jeho autenticite. Má však peknú myšlienku a ja mám pre zvieratká slabosť. 3,5* (Zaokrúhlené dolu, po zhliadnutí tohto fantastického (!) rozboru: https://www.youtube.com/watch?v=whb4unrhy44 Aj tak si však myslím, že film má svoj význam, minimálne pre ľudí, ktorí ma v roku 2020 stále presviedčajú o tom, že zvieratá nemajú rozum, či emócie) (14.11.2020)

8.5/10 Tohle není typický přírodovědný dokument, takže by měl bavit i diváky, kteří to při záběrech na plovoucí ryby obvykle zalomí. Hlavní lidský protagonista a vypravěč v jednom je obyčejný člověk, který si podmořský svět zvolil jako formu terapie v těžším životním období. Jedna malá, sotva pár měsíců stará, pestrobarevná chobotnice mu dala důvod se do tohoto světa opakovaně vracet a objevovat další a další z jeho krás a podivností. Záběry jsou dechberoucí a navzdory tomu, že je celý film o podivně vypadajícím tvorovi z místa, kam se většinou dobrovolně nehrneme, je neskutečně lidský a dojemný. Dokumentární ekvivalent E.T. Mimozemšťana. Brečela jsem. (03.04.2021)

Nedá mi neobdivovat chování tvora, který nemá rodiče, nikoho, kdo by ho učil a vše zvládne jen díky své zvídavosti a pohotovosti. Moje učitelka chobotnice je dokument, který nechá víc otázek, než odpovědí: Co z onoho přátelství chobotnice měla? Jak s těmi neurony, roztroušeným po celém těle myslela? Snila? Jsou záblesky její emoční inteligence skutečné? Nebo jí byl prostě příjemný dotyk teplého lidského těla? Jak to celé točili? Kolik vystřídali chobotnic? A jak dlouho, do pekla, ten člověk vydrží pod vodou bez vzduchu? ■ Sledujeme citlivého filmaře, zažívajícího krizi identity, vracejícího se ke kořenům a navazujícího vztah s chobotnicí, což je samo o sobě unikátní zážitek. Zajímalo by mě, co mu na to říkala manželka. (08.12.2023)