Kanárská spojka

Cílem boje mafiánských rodin se stává recept na zvláštní Karlovarský nápoj, Becherovku. Ten se díky spoustě šťastných a nešťastných náhod dostává do nepravých rukou, a obě rodiny udělají vše pro to, aby jej získali... Přiznám se, nejvíc mne nalákalo v textu distributora přirovnání k parodiím Zucker/Abrahams/Zucker, i když obecné hodnocení zde na čsfd dávalo již dopředu tušit, že to žádný velký trhák nebude. A opravdu - nevím kde výše zmíněné přirovnání vzniklo, protože u Kanárské spojky jsem se zasmál snad všehovšudy dvakrát, a to spíš nad hloupostí tvůrců filmu než nad nějakou scénou ve filmu. Kapitolou sama pro sebe je ale hudební doprovod Michaela Penka, tu radši hodnotit nebudu, neb mi stupnice záporných hvězdiček nestačila... (07.12.2013)

Zatímco lokální hvězda pop-music Michal Penk točí na Kanárských ostrovech videoklip, jeho manažer Don Giovanni (Karel Roden) se připlete do plánu na loupež století. Kmotr zdejší mafie Don Padre (Miloš Kopecký) chce získat přísně tajný recept na becherovku a ten je po nepřehledně složitém transportu z Karlových Varů k nenalezení. Každý, kdo si chce kmotra z nějakého důvodu naklonit, po receptuře pátrá... Dobová propagace vsadila na slogan "Proč chodit na jiné filmy, když v tomhle je všechno?" Zní to sice podobně nabubřele jako naivní zlatokopecké pokusy o instantní kasaštyk typu Nahota na prodej nebo Trhala fialky dynamitem, ale to je klam. Jmenované filmy byly pochybné od samotného začátku, kdežto na Kanárské spojce jsou znát prvotní dobré úmysly i značné množství tvůrčí invence, kterým okolnosti nedopřály dotáhnout věc do konce. Film se sice točil v exotických lokacích, ale v polních podmínkách a s viditelně nedostatečným produkčním zázemím. Přesto má vtipný scénář, neurážlivý humor i solidní herecké výkony. Pokud někdo v komentáři teatrálně běduje nad vulgaritou nebo přehráváním, buďte si jistí, že film neviděl. Protože právě tyto dvě obvyklé ingredience českých filmových hurápodniků ze začátku devadesátých let Kanárská spojka vynechala. Gagy jsou lepší a horší, ale téměř vždycky podané civilně. Navíc nejsou takzvaně "lidové", alespoň ne ve smyslu přízemní pivní legrace soudobé konkurence. Jestli mi něco skutečně vadilo, byly to spíš některé technické nedostatky (obraz je neustále buď přehnaně temný nebo naopak přesvícený, vyloženě strašlivá je hudba Michala Penka), ale nemohl bych říct, že jsem se nudil nebo nedejbože propadal hanbou, jak je to trapné. Vůbec ne. Film patří mezi nedotažené kousky jako Buldoci a třešně nebo Každá koruna dobrá a mezi odpad ho neřadím. 40% (19.09.2010)

Tenhle film je samozřejmě možné (ba přímo nutné) bez dalšího odepsat, ale já jsem přesto byl jedním z těch (velmi) málo, kteří vydrželi v kině až do úplného konce, protože jsem pořád chtěl přijít na to, proč je ten film tak nesnesitelně špatný. Vždyť v něm hraje téměř celá tehdejší herecká elita a scenáristicky je vlastně celý sestaven z nepřerušeného toku gagů a fórů - ale ani jeden z nich nefunguje. Je to zajímavé i proto, že některé by nemusely být apriori úplně špatné, ale ta záplava těch debilních je dokonale neutralizuje a samozřejmě ten v podstatě stoprocentně reklamní způsob podání tomu také nedodává. Vlastně by šlo říci, že toto není celovečerní komedie, jak jsme na ně zvyklí, ale docela obyčejná televizní reklama, natažená na 118 minut. No a od televizní reklamy by opravdu jen blázen očekával kvalitní zábavu... (17.11.2018)

Bláznivá devadesátková krejzy komedie za soukromé peníze čili product placement ( v té době tomu asi tak ani neříkali ) v hlavní roli - všichni pátrají na Kanárských ostrovech po ukradené receptuře na Becherovku. Jako točilo se na Kanárech v době, kdy byly stejně exkluzivní jako točit dneska ve Francouzské Polynesii, je to obsazeno prvoligově ( dokonce legendy Satinský, Lasica, Kopecký , Vinklář...) a věřím, že herci se neskutečně vyblblli , ale výsledkem je něco hrozně nezábavného nevtipného až trapného, že já nevěřím, že to bavilo i to české devadesátkové publikum tehdy. (09.05.2020)

Před mnoha lety jsem to viděl a jediný co jsem si pamatoval byl recept na Becherovku schovaný v chlebu a Michala Penka. Byla to děsná píčovina a teď po letech je to pořád píčovina, ale celkem vtipná. Dobře jsem se bavil mnohdy jsem jen zíral co že to natočili. Asi stejný jako Divoké pivo, nebo Nahota na prodej filmy které propadly v zapomnění. To byl počátek 90 let. Za zmínku stojí dobrý Penk škoda že pak propadl drogám. Skvělý Roden či Táborský nebo Chýlková, ale jiní se snaží dělat co můžou aby ti nějak zachránili. Místy je to docela cynické viz dítě v letadle či sebevrah na mostě. Film není pro každého a musíte to brát s nadsázkou a mít ba to náladu, ale jako obraz doby dobré. (08.11.2020)