Kanárská spojka

Plyšový lev poprvé. Aneb co se vlastně stalo? Ivo Trajkov se propůjčil k výrobě filmového tvaru, který se stal naprosto typickou žánrovou odnoží českých devadesátek. Záchvat svobody a rozdělení ČSR muselo v přímém přenosu vypadat přesně jako tahle Kanárská spojka. K ritu se dostal jako hudební skladatel a téměř herec Michal Penk, autorem plakátu a rovněž hereckým debutantem je tu i Jan Saudek se svým harémem včetně Sáry. Co jméno, to samostatný příběh toho, jak se kdo vyrovnal se svou kariérou v onom neklidném roce 1993. Zcela v duchu doby jsou tu rovným dílem poděleni Češi i Slováci, takže proti sobě stojí tým Lasica, Labuda, Satinský a pro změnu Vinklář, Kopecký a Huba je černou ovcí na české straně. Svým způsobem je to rozkoš, ale jen pro pokročilé konzumenty toho národního pokladu jménem kinematografie. Těžko uvěřit, že pod jiným režijním vedením duo Roden/Chýlková (zejména u Pavláskové) dokázalo sehrát cosi skvělého a zde se tak prázdně pitvoří. Na druhou stranu Lucie Zedníčková si pouze zopakovala parodický tón z Kouře a zdejší roli opřela hlavně o šíleně přeexponované kostýmy. A v naprostém kontrastu k tomu všemu si svou tvář zachoval Miroslav Táborský, jehož výkon cele odpovídal nevděčné roli Rudolfa Valentina '93. Souhrnně je to nedocenitelný skanzen bizarní doby, ve kterém budou mít všechny další generace co objevovat a je škoda, že to není taková televizní trvalka jako například devadesátkový Soukup. (15.05.2015)

Tenhle film je naprostá bomba ! Šílená chaotická vize, která se mi líbí. Bizarní scény, karikaturující filmařské braky (celkem připomínající Lynchův masterpiece Twin Peaks), super kamera, střih i hudba. Skvělé herecké výkony Karla Rodena a Ivany Chýlkové, Michal Penk tomu potom dodává onu bizarní atmosfétu. Rozhodně to neni film pro masy a mnoho diváckých příznívců si nezískal, nicméně to Ivo Trajkov dobře věděl a s tím do natáčení šel, vtipně je na to poukázáno i během filmu (super štěk R. Holého). Kdyby byl tento film natočen v zemi s větším trhem a diváckým publikem (USA,BRD...) rozhodně by si své diváky získal. Bohužel v ČR není pro filmové experimenty mnoho pochopení kor v začátcích 90. let kdy většinu populace zajmaly spíše než nové filmy nově otevřené hranice a supermarkety. Já tento film osobně řadím mezi klenoty porevoluční tvorby. (17.07.2010)

Tak děj je praštěný, ale je tam i dost dobrých scének vystřižených jak z České sody. Hlavně slovenská mafie bodovala. Mně to pobavilo. Prostě parodie nad parodii ;-) V podstatě se mi líbily herecké výkony - Karel Roden je skvělý, ale ostatní za ním nezaostávají - prostě se u toho vyřádili, a já jim to žrala :-) Chtěla bych vidět někoho, kdo by dnes do filmu dostal např. Jana Saudka :-) 3 a 3/4 (17.08.2014)

Žádáme teroristy, aby se dostavili k odbavení na let Fidel Airlines... 1) Bláznivé střely a podobné parodie jsem nikdy v lásce neměl. Není tedy divu, že ani český klon této zábavy se mi do srdce zlatým písmem nezapsal. 2) Dějová zahuštěnost není na škodu - pořád se něco děje a přes dějovou krkolomnost se v tom za chvilku dá docela dobře vyznat. 3) Vtipy a gagy povětšinou nejsou ani nechutně trapné, ani podařeně působivé. Jsou nijaké, jako i celý film. 4) Prosíme rodinu Jakešů, aby si vyzvedli svého dědečka. Opakuji, prosíme rodinu Jakešů... (09.07.2013)

Opravdovy unikat nesvazany dramaturgickymi pozadavky ci logickymi zakonistmi. Becherovka. Fascinujici dokument sve doby, ktery s pribyvajicimi lety bude jen dal dozravat. Becherovka. Sel bych s hodnocenim i vys, ale chtelo to precijen trochu vic Michala Penka. To zdejsi nepochopeni ale zamrzi. Becherovka. (14.12.2015)