Kovboj Bebop: Lovec odměn

Ač by se tak začínat nemělo, musím hned z fleku pochválit obrazovou stránku. Co pochválit, vynést do nebes, protože takhle by podle mého kreslil Bůh, kdyby to byl Japonec (jakože to je velmi znepokojivá, ale nikoli nemožná možnost). Kolikrát mě nějaký z těch obrázků skutečně vytrhnul z děje a já utrousil jen obdivné -wow-. Nutno taky dodat, že ani zvuk není nijak pozadu, a to jak muzika, tak celkové ty zvukové serepetičky, co se za nich každý rok rozdá tak 50 Oscarů. Ale teď k obsahu. Pokud vás celé to nabubřelé anime šílenství míjí a při pomyšlení na ztřeštěné mladé Japončíky, kteří ze svého ostrovního azylu interpretují západní kulturu na základě svých pomýlených orientací a filozofií toho, co se k nim jednou za čas dostane v podobě sitcomů a konspiračních učebnic dějepisu, buďte v klidu. Kovboj Bebop si z tohoto pokřiveného světa vzal jen to nejlepší a smíchal to s pár jinde vypůjčenými ingrediencemi. Výsledný mix je opravdu výjimečný, a to i pro lidi, co je anime nebaví. Znalost seriálu není nutností (jak potvrzuje moje neznalost, kterou se ale chystám v blízké době napravit). Stylové, vypiplané a ještě pěktrát stylové. (21.05.2014)

Po téměř čistě epizodickém rázu seriálu působí film jako jeho nejlepší, nejdelší a nejpropracovanější epizoda. Postrádá sice větší hloubku, ta je ale nahrazena okulibou animací a velkou porcí zábavy. Oproti jiným anime filmům, které mají základ v seriálu jsem se do CB-KoHD pouštěl se skepsí, ale podle mne je to nejlepší film této kategorie. (30.11.2011)

Dvacátá šestá epizoda skončila, před obrazovkami sedí diváci s otevřenou pusou, fanoušci Bebopa uronili slzu a postupem času si všichni začali klást otázku, co dál. Někteří se s danou ztrátou smířili, jiní nějakou dobu tvůrcům posílali prosby a výhružky požadující resuscitaci a pokračování seriálu, ale časem se všichni navrátili do starých zažitých kolejí, k druhořadým a třetiřadým anime titulům. A pak, dva roky po odeznění posledního „Bang“, všem opět zaplesala srdce tím správným rytmem. Cowboy Bebeop se vrátil. V nejlepší formě a navíc na velké plátno. So… once again… let’s jam! - viz recenze na Manga.cz. (31.08.2011)

Japka mají co do vystavění příběhu a čmárání figurek prazvláštní styl. Jejich forma omalovánek mi nějak dramaticky neva, obzvláště v tomto filmu, kde je obrookých postaviček relativně pomálu. Ovšem způsob, jak patlají děj, mě většinou po několika minutách nahodí ve střelném tempu se opakující nauzeu. Tahle pohádka se však dala bez větší újmy na duševním zdraví skousnout. Samozřejmě nesmí chybět idiotsky se chovající karikatura nějakého špatně potraceného děcka, strkající své unudlané pracky do čisťounkého světa internetové sítě, rachitický bijec a kozatá blbka, kteří stimulují honimírské fantazie jinak pohlavně sterilní japonské mládeže - a padouch. Megatajemný rebel bez příčiny, zato s plánem hodným doktora No. No prostě - jako poctu Jošíkovi za jeho sebemrskačský plán nadhodnocuji trojkou cípatých. (30.09.2012)

Jedna delší trampota téhle bandy, působící víc jako pouhý prodloužený díl seriálu než jako samostatný film. Ale líbil se mi snad ještě víc než seriál sám. Zajímavý příběh, plno akce, vtip, všechny známé postavy, atmosféra, jazz, standardní 90's animace, překvapivě málo hluchých míst. Palec nahoru. 8/10 (18.04.2015)