Krvavý román

Josef Váchal v rozsáhlé předmluvě ke Krvavému románu píše mimo jiné toto: "V Církevním Dějepisu dr. Kryštůfka napočítal jsem na 3302 stranách zaznamenání o 48 000 vraždách, které se udály od starověku do nového věku zásluhou církve svaté i pohanů a kacířů (...) na bojištích, v žalářích, na popravištích a hranicích, válkami a pronásledováním, ohněm inkvisičním a jedy papežů - jsou skutečnými událostmi a příšernou pravdou proti vymyšleným vraždám v románech krvavých, a přec žádnému z osvětářů nenapadne navati podobné dílo vražedplným brakem nebo krvákem:" :o) Těžko říct, zda by byl autor s filmem spokojen. Tento srdnatý zastánce brakového čtiva jakožto zdravého ventilu přikládal skutečný původ mravní zkázy církvím, politice a sportu (souhlasím ve všech bodech obžaloby), ale překvapivě nejvíc biografu. No, možná že Krvavý román by ho obměkčil. Jaroslav Brabec převedl srandovně kostrbatý syntax předlohy do láskyplné parodie na diletantské začátky kinematografie a to byl skvělý nápad, pro které mu odpustíte i nějaké to hlušší místo. KR se tím zařadil k oněm formálním kuriozitám českého filmu jako je Happy End nebo Valerie a týden divů a stejně jako ony měl sice mizivou návštěvnost, ale po letech bývá znovuobjevován, rehabilitován a milován. Ostatně - tak jako předloha. 80% (25.09.2006)

Zklamání, zklamání především. Film, který rozhodně nemohl být příliš komerčně úspěšný, mohl se však stát kultem, snímkem, ke kterému budeme my, Klímu, Váchala a další podivné velké duchy hltající, obdivně vzhlížet. Nestalo se však, vznikl film, jehož forma výrazně přehlušuje schopnost vyprávět. Barevnost, sytlizace či hra na němý film je zpočátku zábavná, po chvíli se však omrzí a my zjistíme, že film v podstatě nic než to nemá. Kniha, která neměla být nikdy zfilmovaná, kniha, o které jsme si měli říkat jen "Kéž by to byl film!" (31.10.2011)

"Ujímaje se této trochu nevděčné práce, o tak zvaných "odpadcích" české literatury psáti, připomínám, že neděje se tak pro nějakou kratochvíli čtenářů, leč z důvodů rehabilitovati tento druh tvorby románové, očistiti jej od nánosu předsudků a ukázati na veliký význam krvavých románů v našem národě, jakož i vyzvednouti a zdůrazniti vysoké i důležité hodnoty mravní utajené v těchto proskribovaných zjevech písemnictví." Tolik Josef Váchal - dřevorytec. (25.09.2013)

Skvělá hříčka Jaroslava Brabce na motivy Krvavého románu spisovatele Josefa Váchala, jehož kniha je ve filmu často citována. Film vypráví příběh jaksi od období němého filmu, čímž postupem realizuje vývoj nejen dějový, ale i technický. Dějové uzle jsou postupně rozmotávány a tato fraška dostává pevnější podoby. Výborně jsem se bavil. (04.05.2010)

Rozhodně je to film pro fajnšmekry a ne pro typické návštěvníky DVDpůjčoven. Celkem těžko hodnotitelné. O nějakém ději se nedá moc hovořit. Je celkem dost absurdní a spletitý, ale zároven se dá popsat jedním slovém: BRAKOVÝ. To ale zdaleka neznamená že by film byl špatný. Tento experiment je poctou celé řadě žánrů a konkrétních tvůrců. Počínaje němími groteskymy, pkračuje klasickými horory třicátých let, filmy Karla Zemana až po např. Limonádového Joe. vyzdvyhnout se musí také práce s kamerou a celková výtvarná stylizace. myslím že Krvavý román je co do vizualní stránky nejzajímavější a nejzdařilejší počin devadesátých let. škoda jen že ke konci režisérovy docházely nápady a bylo to znát. (31.05.2006)