Kytice

Když jsem se na to teď konečně podíval na celé, proklínal jsem Brabce podobně jako poté, co udělal s mým milovaným Krysařem. Pokud hodlá i nadále brát do pazourů nejlepší díla české literatury a rozmašírovat je svou pseudovizuální masturbací, brzy ho nějaký literární vlastenec vezme Temnem po hlavě. Naprosto nevystihnul atmosféru balad a v drtivé většině z nich udělal hloupoučké vyprávěnky bez skutečných postav, kde jen mává zpomaleně kamerou a pokouší se o "umění". Nesnesitelné jsou všechny balady, ale nejhůř to odnesla Svatební košile. Navíc nechápu, co kdo na Vodníkovi vidí, co provádí ty herečky v závěru... neuvěřitelný. (09.10.2004)

Převést do filmového děje báseň - byť epickou - je těžké. Pojednat tak celou nikoliv útlou sbírku je ještě obtížnější. Zvládnout své předsevzetí tak, aby oslovilo i jiné a vnuklo jim pocit, že čas, který tomuto nekomerčnímu filmu věnovali, nebyl zmarněn, to už přesahuje tvůrcovo nejsmělejší očekávání. Osobitá kamera, zvláštní typ prostředí dokonale dotvářející prostředí té které básně, stroze sevřená, avšak nezkreslující autorova adaptace básnických textů, to všechno jsou baterky, to všechno se nabízí potenciálním divákům. Přes určitou rozkolísanost ztvárnění některých básní se jedná o film hutný a divácky vděčný. V kontextu devadesátých let jde určitě o dílo, které je víc než vycpávka na jeden večer. Je to tak trochu také STŘÍBRNÝ VÍTR, v němž pohádka nic nepředstírá a skutečnost o to více nabízí. Precizností svého provedení i promyšleností záběrů a kreseb se obrozenskou KYTICI podařilo přiblížit i mladším divákům. Za unikátní lze označit vodní scény VODNÍKA. Přízračný svět erbenovských balad ožívá, český horor kořenící v slovanském dávnověku máme náhle před pčima. Jinak řečeno: Zážitek, který se jim naskýtá, stojí za to. (05.11.2007)

Nemůžu si pomoci, chybí mi zde pokora vůči Erbenovi. Kdyby si F.A. Brabec vzal jeho sbírku jako inspirační zdroj, a natočil své sebeuspokojující ekvilibristiky pod jiným názvem a "na motivy", připustil bych, že by se mohlo jednat o zajímavý film. Řeknu-li však, že točím Erbenovu Kytici, pak by tam z toho Erbena mělo snad něco zůstat. (14.07.2011)

"Kytice" je skvelá, silne atmosferická filmová zbierka horrorových básní. Absolutne bezchybná práca s kamerou, výrazné a netradičné hudobné doprovody, výborní českí herci... I celá stavba snímku je riešená veľmi dobre, vrátane záverečného monsters march. Česká kinematografia sa môže pochváliť viacerými silnými dielami a "Kytice" je jedným z nich. **** (31.03.2008)

Cože? Tohle má být Erben? TEN Erben, muž řádu, muž přísných trestů za každou vinu? Erben, muž strohých a děsivých balad? No dovolte abych se zasmál. Toto je F.A. Brabec, člověk, který si myslím, že filmová báseň rovná se barevné orgii se známými herci, kteří často recitují Erbenovy texty tak mizerně, až se mi střeva uzlí. Tam, kde je Erben děsivý, je Brabec komický, tam, kde je Erben zásadový, je Brabec chaotický a poplatný publiku (čili plitký). Pokud poruším pravidla fikčního světa přelohy, měl bych je alespoň nahradit svými, ale Kytice, toť veselá anarchie přežvýkaných erbenovských syžetů. Krom Dceřiny kletby se jedná o kolekci kýčovitých říkanek, které tu připomínají červenou knihovnu (Vodník), tu porno (Zlatý kolovrat), tu naprosto nelogickou slátaninu (Štědrý večer), tu crazy komedii (Polednice !!!! ježišmarjá !!!!, Svatební košile - ten Roden, to má být parodie na Frankensteina???). Nezaštiťovat se to jménem jedné z nejvýznamnějších českých literárních památek 19. století, neschovávat se to do škatulky filmová báseň a vyzradit to na plnou hubu: jsem barevným filmem pro celou rodinu, který chce jen ukázat, že F.A. Brabec je Pan kameraman, bral bych to... Ale takhle? Adaptace literárního díla by se měla snažit zachovat jeho smysl, event. interpretovat ho po svém a dát mu smysl nový. Brabec neudělal ani jedno, ani druhé. Prostě spojil dohromady pestré obrázky s hudbou... Je to jako číst Erbena po slovech a nehledat mezi nimi žádný smysl. (10.02.2004)