Reklama

Reklama

Nude... si muore

  • Taliansko Sette vergini per il diavolo (pracovný názov) (viac)

Obsahy(1)

Do dívčí školy sv. Hildy se sjíždějí učitelé. Na koleji tou dobou přetrvává pouze sedm žákyň, zbytek třídy užívá prázdnin. Spolu s vyučujícími je do ústavu přepravena záhadná truhla se zavražděnou ženou. A jak se brzy ukáže, nezůstane ani zdaleka u jediné oběti šíleného psychopata, který se plíží na zdejších pozemcích… (Blazena)

Recenzie (17)

Astaroth12 

všetky recenzie používateľa

Prvé z čoho som bol trocha mimo bol hlas jednej z učiteliek, bol strašne hrubý, ináč mutovala. Vidieť v príbehu rukopis majstra Bavu. Postavy boli nevýrazné, hlavne v učiteľskom zbore na čele s riaditeľkou, tej chýbala charizma, ako to bolo v La Residenci. Film čerpá námet z viacerých zdrojov, dá sa povedať, že je to taká kludná vykrádačka. Strašne mi vadila postava slečny Clayovej bola ako ojebaná vetrom, chodila po škole ako mátoha aj herecky strašné drevo. Ešte k tým herečkám boli krásne, ale hovno z toho, keď skoro nič neukázali. Ďalšie negatívum vidím vo vraždách, boli všedné a celkom bez krvi a vrah mal toľko možnosti, ale vo výsledku sa to nepretavilo. Tak spracovanie malo veľa chýb, ale aspoň film disponoval hutnou atmosférou, hlavne tie temné priestory ju znásobovali. A je aj predvídateľný, vraha som uhádol skoro hneď na začiatku. Čistý štandard v gialle, na viac tento film nemá. ()

Gorehound 

všetky recenzie používateľa

Čistá rozkoš sledovať. Je to také odľahčené giallo s kvapkou humoru, v krásnom talianskom letnom prostredí, nádherne farebne a pohyblivo natočené. Vrážd je málo a sú veľmi decentné, nahota veľmi cudná a v podstate žiadna, dosť sa behá hore a dolu, plíži sa z izby do izby, ale čert to ber, keď sa na to tak krásne pozerá a celkový príbeh je zaujímavý a pointa mierne prekvapí. ()

Reklama

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Časné giallo vyznačující se opravdu krásnou kamerou, silnou vizuální stránkou, krásnými stylizovanými barvitými soubory, módním stylem a perfektní byl velmi rytmický hudební doprovod z pozních 60. et od Carla Savina (titulní píseň "Nightmare" à la James Bond). Znamenitý béčkař, ale jinak velmi podceňovaný režisér Margheriti (který má v polovině 60. let za sebou dva skvělé gothic horory s Barbarou Steele), se nechal inspirovat, jak už napsal uživatel giallo, v některých dřívějších filmech hlavně Bavou. Avšak sám tento film se svým tématem (exkluzivní internátní škola pro mladé dívky, nově příchozí mladý učitel a série nevysvětlitelných vražd) zcela jistě posloužil jako zdroj inspirace třeba k "What Have You Done to Solange"? Viz třeba první vraždu ve vaně...Teď mě napadá ještě jeden trochu podobný film, španělská pecka "Residencia, La", která je ještě o rok starší! Toto giallo je, jak už bylo napsáno, hodně krotké (obejde se zcela bez krve a všechny vraždy, některé hodně pitomé, tu proběhnou vesměs uškrcením), co bychom ale v roce '68 očekávali. S nahotou, sexem a nějakou špinavostí je to také na štíru, ale to by vůbec nevadilo. Byly tu některé chytré momenty, místy dobrá atmosféra spolu s takovou tou dětskou naivitou a zábavností, nakonec jsem vydržel až do konce a film si docela užil, a to i přes to, že totožnost vraha je všímavému divákovi známa už dávno předtím, než došlo na samotné poněkud průhledné finále. Rok '68, co se týká gialla žánru, byl docela hubený a toto, když už nic, tak šlo patrně o nejznámější film z této doby. Podobné filmy: "Blood and Black Lace", "What Have You Done to Solange?", "La, Residencia", "Suspiria", "Phenomena" atd. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Snímku „Nude... si muere“ se nemůže vzít, že byly vybrány krásné dívky, které kamera zabírá celkem smyslně. Kamera je obecně velkým pozitivem filmu. Ale ten příběh samotný trochu pokulhává a chybí mu větší tah na bránu – to především v provedení, které mi místy přišlo strašně jalové. Takové to: „Chceme lidi vyděsit, ale zase ne moc.“ Jsem docela rád, že se později giallo žánr vyvinul v něco explicitnějšího. ()

JohnMiller 

všetky recenzie používateľa

Starší braček filmu La Residencia. Nebyť trocha znalým Gialla snímku by som považoval za priemernú.. možno ľahko podpriemernú, no na rok 1968 kedy tento žáner iba čakal na svoju kultovosť celkom dobré. Dosť ma zmietol názov filmu: Naked You Die. Myslel som že vždy keď sa nejaká mladá slečna vyzlečie vrah kožených čiernych rukaviciach v tom momente udrie. No nebolo to tak... a hoci sa slečny vyzliekali svoje telá kryli s neuveriteľnou presnosťou. Dokonca aj keď jedno s dievčat padlo mŕtve v tých pár stotinách sekundy sa stačilo zahaliť. Príbeh rozpráva klasickú giallo zápletku o vraždách v Dievčenskej škole, čo je zarážajúce je fakt že dievčat je asi toľko čo učiteľov, ako vždy na pomoc prichádza inšpektor... po čase vraždy pribúdajú a dej sa zamotáva. S tohoto filmu by som vyzdvihol najviac soundtrack... ústredný motív má doslova "gule" !! Dodáva filmu aké také napätie. Koniec samozrejme opäť ako inak prekvapil.. Nechcem spoilovať, ale tá učiteľka ms. Clay mala nenormálne hrubý hlas, no na transvestitu nevyzerala. Celí čas som rozmýšľal pre boha čo to je !!! ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (1)

  • Neoprávněně opomíjený thriller, který v mnoha ohledech předběhl svým uzpůsobením moderní „italské slashery“, a to do té míry, že jej lze považovat za již plnokrevné giallo rozvádějící výrazové prostředky raných předchůdců, ať už vzpomeneme na La lama nel corpo (1966), Il dolce corpo di Deborah (1968) či Sei donne per l'assassino (1964) průkopníka Maria Bavy. A byl to právě Bava, který se na předprodukci filmu Nude... si muore podílel, navzdory tomu, že o míře jeho otisku lze kvůli brzkému opuštění výroby pouze spekulovat. Řadou motivů dá naopak tento thriller režiséra Antonia Margheritiho vzpomenout na pozdější výkladní skříň gialli filmů – možná až přespříliš skloňovaného – Daria Argenta, v čele se Suspirií  (1977) či Phenomenou (1985). Záhy nadužívaným hororovým námětem z dívčího internátu thriller předstihnul i takové matadory, k jakým patřil Narciso Ibáñez Serrador (La Residencia, 1969). Od prvních minut snímek předjímá a zhušťuje dekorativní estetiku giallo éry 70. let do fetišistického diadému; od barevného bodového svícení utkvělého v lesku zrcadel přes šmíráckou kameru z pohledu první osoby, členitou architekturu až po groovy hudební skladby – mezi tím vším se plíží fantom v kožených rukavicích, jehož počínání dostředivě ohýbá vypravěčský sloh do té správně překombinované paranoie. (Blazena)

Reklama

Reklama