Stopár

Překrásná krajina zasypaná sněhem v ledové krajce a mladík, který během mrknutí oka přišel o vše... Dávná legenda odvyprávěná velmi zdařile, boj o přežití beze zbytku uvěřitelný (já bych si dala tak 24, max. 48 hodin) a Čudové na otrávený šíp. P.S. Vyřešil to velmi pěkně, chlapec, ode mne by dostal požehnání.. (06.10.2019)

,,STRATILI SME SVOJHO STOPÁRA. ALE NA DRUHEJ STRANE SME ZÍSKALI INÉHO." __ Keď pred mnohými rokmi (cca 1997) vysielala tento film Markíza dostal som info aby som si ho pozrel, keďže mal byť údajne z prostredia vikingov. A aj keď v ňom nakoniec žiadne lode s dračími hlavami a divokí barbari s rohmi na prilbách neboli, filmom som nijako výrazne nebol sklamaný. A predsa len ako upozorňuje už úvod filmu, jedná sa o takmer 1000 ročnú legendu, takže pravda možno bola vzdialená niekde za najbližším fjordom. Za pomerne univerzálnym názvom sa však skrýva parádne dobrodružstvo, zo začiatku s mierne ošúchaným príbehom, ktorý sa postupne vydáva svojou vlastnou originálnou cestou s radom mytologických prvkov aby vyvrcholil vo finále, aké sa len tak nevidí. To všetko za prispenia pôsobivej kamery, naturalistického prístupu réžie a dobre vybratého obsadenia (krvilační Čudovia sú naozaj desiví). Už len nominácia na Oscara potvrdzuje, že medzi tými desiatkami rovnomenných filmov patrí tomuto ,,Stopárovi" jedno z popredných miest. (211. hodnotenie, 24. komentár k filmu) (13.12.2011)

Krásný film s uhrančivým hlavním hrdinou i s uhrančivým hlavním zabijákem. Prostředí malebné laponské přírody, všude sníh, led, medvědi a černí ptáci. Mladému Laponci Aiginovi vyvraždí skupina Čudů celou rodinu. On sám uteče k jiné skupině Laponců, tím ale ukáže stopu vražedným Čudům. Ti ho zajmou a přinutí, aby je skalnatou krajinou k vesničanům dovedl. (24.03.2020)

Naprostá síla. Jiné hodnocení než 5* prostě nelze. Silný příběh, skvělá hudba s tradičním jojk, plus zajímavé momenty z životní filosofie a náboženství Sámů. Lov na medvěda byl fakt hustý. Náčelníka Čudů, který se tu všem tak líbí, hraje Islanďan Helgi Skúlason, který se objevuje také v Hrafninn flýgur. Ten obličej se opravdu zapomenout nedá. :-) Film mi tedy vůbec nepřišel depresivní, právě naopak. Mělo to tak krásné myšlenky, že ho dávám do své topky. (30.08.2009)

Moje hodnocení je subjektivní (tedy, který neni, že jo?), ale dávám to hlavně za Laponsko a jeho nádheru. Viděl jsem to v originále, takže jsem nerozuměl ani slovo, přesto mě to uchvátilo :-). (26.09.2012)

Mýty, báje, legendy. Mýtus o spáchaném zlu a osobní pomstě provedené silným (především hlavou) jedincem. Koho by to nedojímalo a kdo by po něčem takovém alespoň nezatoužil, protože úplně bez "uražení a ponížení" (viz Dostojevskij) to v životě asi nejde. A když po provedené odplatě získáte ještě vytouženou dívku a stanete se šamanem (kdo umí sámsky, poučte nás, co je to ofelaš), pak je odplata dokonalá. Sympatický dobrodružný příběh (viz Lima) už od titulků a šamanské písničky. (16.02.2014)

ocenenia : Oscar 1988 - Nominácia na najlepší zahraničný film (01.02.2012)

„Poslouchej, poslouchej dobře a zapamatuj si, co říkám. Dnes ráno jsem viděl bílýho soba…“ Pro mě osobně příjemné překvapení. Film (s lehce filosofickým rozměrem) má nezaměnitelně drsnou až depresivní atmosféru, zejména tváře "lovců lidí" z kmene Čudes nahánějí hrůzu. Silnou stránkou snímku z nepříliš filmařské země je pak bezesporu hudba (především při úvodních a závěrečných titulkách). O přírodě, ve které se příběh odehrává, bych se měl také zmínit, protože už na první pohled zaujmou nádherné zasněžené mrazivé pláně Norska. Nevadí ani skutečnost, že děj je docela jednoduchý, naopak plyne ve svižném tempu. Zasloužená nominace na Oscara za cizojazyčnou tvorbu. (11.03.2007)

Klasicky pribeh o pomste natoceny v mrazivych zasnezenych norskych podmienkach : 76 % (19.10.2019)

zaujímavá severská dráma s nádychom mysteriózna, odohrávajúca sa v prekrásnej zimnej krajine, s náznakom (ukážkou) jednoduchého života týchto ľudí. Som rád, že som to mohol vidieť v pôvodnom znení s titulkami. (06.02.2017)

Slusne natocena legenda o Samech, kde zaver filmu graduje a ma dobry konec. Jedna se sice o filmovou jednohubku, ale ma sve kouzlo. At uz v modrookych ocich domorodcu, atraktivnim mrazivem prostredi ci zajimave hudbe. (04.05.2022)

Vcelku jednoduchý přípěh, který je ale velmi působivý. Drsná příroda, drsní lidé. Popis života Sámů (Laponců). (10.10.2005)

Pekný film na pomedzi legendy a skutočnosti, exotický svojou atmosférou, krásny svojím rozprávaním. Pritom nepotrebuje na to veľa slov. Spracovanie je prekvapivo na veľmi vysokej úrovni a príbeh vás núti vtiahnuť sa doň naplno. Nenápadný filmík, pritom nezaslúžene. Hodnotenie: 85% (11.01.2014)

Čudi patrili k pobaltsko -finskym národom, ktorí žili v dnešnom Estónsku, Karelsku (Čudské jazero hranica Rusko-Estónsko). V Ruských kronikách sú popisovaní ako vysokí, pekného vzhľadu, svetlých očí. Rusi ich označujú ako spoluzakladateľov Kievskej Rusi. Nikto ich nepopisuje ako krvilačných bojovníkov a lúpežníkov. Až na legendy národa Sami (+/- Laponci). Tí patria do skupiny Ugro-Fínskych národ, žili pôvodne vo Fínsku a severnej Karélii, asimilovali sa a nakoniec doputovali na sever Nórska, Švédska, Fínska a Ruska. Negatívne legendy Sami voči Čudom sú zachytené aj v tomto filme ktorý mimochodom bol najdrahším Nórskym filmom do roku 1987. A teda nič veľa, žiadne príjemné prekvapenie. Jednoducho lúpežní Čudovia výzoru masových vrahov dostali nakladačku od mierumilovných manekýnov Sami. U mňa sklamanie, ako historické tak aj filmové. (21.06.2020)

Mrazivá prázdnota norského severu je jako kulisa pro partyzánský boj proti tlupě ničemných Čudů (norsky Tsjuder) velmi vděčná. Samotný příběh nijak inovativní není, i když v jednoduchosti je síla a proč vymýšlet nějaké složité dějové propletence, které by se do komunity starodávných severských osadníků stejně nehodily. Za zmínku stojí nesmírně sugestivní výrazy ve tvářích všemožně zjizvených Čudů, kteří nahání hrůzu už jenom svým kukučem. Ten casting se fakt povedl. O to větší zlotřilost je některé motivy z tohoto výborného filmu znásilnit v americké krávovině Pathfinder, která vznikla o dvacet let později. Taková perlička na závěr: právě na počest nájezdníků z filmu Ofelas si dala jméno výborná norská blackmetalová kapela TSJUDER. (11.02.2011)

Severský Barbar Conan, ale bez svalov.. (07.08.2013)

Ty bojový scény mi připomněly dětství, když jsme si hrály na indiány. (24.03.2021)

Chladivá atmosféra z filmu sálá nejen proto, že se celý odehrává zemi věčně zasněžené. Malé množství jakýchkoli dialogů jen umocňuje ponurou atmosféru nehostiného severu a vědomí člověka odkázaného na sebe samého. Nevím jestli bych chtěl vidět film ještě jednou nebo si uchovat onu vzpomínku, kdy jsem cca před deseti lety hltal každý jeho záběr. Příběh je vcelku prostý, ale to nic neubírá na prožitku z filmu a navíc "Čudové" působí opradu hrozivě.... (05.08.2008)

Scenaristicky jednoduchy pribeh o pomste mladeho chlapca za vyvrazdenie svojej rodiny kmenom Cudov. Fantasticke vyobrazenie drsnej mrazivej zasnezenej hornatej norskej krajiny - skutocna biela krasa. (11.10.2009)

V české verzi jsou otitulkovány jen dialogy Sámů (Laponců), dialogy Čudů nikoliv. Možná jde o záměr, aby nebyl jiný národ či kmen zobrazen ve špatném světle? Kromě výkladu, že v sámštině jde o lupiče finské, karelské nebo ruské, se sluší podotknout, že Čudové byl ugrofinský národ podobný Estoncům, který kdysi sídlil zhruba někde mezi dnešním Estonskem a Ladožským jezerem. (04.06.2015)