Dámský gambit

Jasně, není to "kvolity tývý", není to meta a extra společensky uvědomělé, genderově podvratné etc., ale je to jednoduše brilantně napsané, dramaticky poctivě vystavěné, elegantně natočené a výtečně obsazené / sehrané. V ranku mainstreamu tomu v současnosti může konkurovat tak The Crown, se kterou to sdílí podobnou lehkost a přístupnost, na které ale není nic banálního. Je to vystavěné podle klasického schématu zero to hero, ale s takovou mírou přesvědčivosti a promyšlenosti, že tomu předvídatelnost naprosto odpouštím. Prostě jsem s Beth šel jako s málokterým hrdinou v poslední době. (08.11.2020)

Dámy vládnou světu. Doslova. Další příběh ženské hrdinky, která za sebou ve výhradně mužském světě nechává právě všechny ty mužské pěšáky. Seriálová adaptace knihy Waltera Tevisa z roku 1983 má sedm dílů v názvech využívajících šachovou terminologii, a hlavně má zajímavou hrdinku Beth s typickými atributy outsiderky. Ve sklepě sirotčince, ve kterém se ocitnula po dobrovolném odchodu matky, v sobě díky správci budovy najde mimořádné nadání pro šachy i silnou závislost na utlumujících lécích. A niterné herectví dráždivé Anyy Taylor-Joy záhy startuje v plné polní. Oslavila patnáctiny (pro nové rodiče vlastně třináctiny), jde jí aritmetika a přírodní vědy, pomáhá v místní kapli. A brzy ve finále svého prvního šachového turnaje rozdrtí rozmazleného bratrance Harryho Pottera. Ano, šachové partie mají spád, všechno je to atmosféricky nasvícené, kamera poletuje kolem postav, výprava a kostýmy jsou skvělé, ale rád bych dostal i něco navíc. Protože zápolit mohli hrdinové v podstatě jakémkoliv sportu či hře. Hlavní hrdinka se chová strojově, divák moc neví, co si myslet. Nemá žádné sociální cítění a postavy okolo ní jen tak procházejí, každý ji možná nějak ovlivní, ale divák vlastně netuší, zda a jak přesně. Proč má s většinou z nich těžce uchopitelný vztah, není jasné. Ano, vyrůstala jen s matkou (a pak s další matkou), ale podrobnosti neznáme, nevíme ani, co se dělo za zdmi sirotčince. Namísto boje hlavní hrdinky s vnitřními démony se spíš klouže po povrchu. Problém zvaný alkohol se ozývá, ale pak lusknutím prstu mizí – před závěrečnou velkou ruskou výzvou. Nějaké emoce projevuje až v druhé části série. A finále je předvídatelné hadr. (04.02.2021)

Scott Frank je určitě velice zručný režisér a ukázal to jak u celovečeráků, tak hlavně u seriálové pecky Godless. Tentokrát přináší pozoruhodný příběh geniální šachistky a opět vše vede jasnou a profesionální rukou. Herecky bezchybné, režijně poutavé, plné zajímavých vizuálních nápadů a nebýt občas až příliš vlažného tempa, dal bych plný počet. (29.12.2020)

Nikdy by mě nenapadlo, že mě chytne zrovna seriál o šachách, ale ohlasy byly víc než pozitivní a bylo mi to doporučováno ze všech stran. Tempo je fakt rychlé a člověka to hned chytne i díky nízkému počtu dílů. Výkon Anyi Taylor-Joy je vážně strhující a zaslouží si všechna ocenění. Svou postavu zde ztvárnila opravdu skvěle. Vypráví to příběh mladé šachistky, která se ze sirotčince propracuje až ve světovou špičku. Nic ale není zadarmo a každý úspěch střídá strmý pád. Má své osobní problémy a ty jí to zrovna neulehčují. Není pro ni ani jednoduché se prosadit v 60. letech v takto mužské disciplíně. Podaří se jí porazit světového šampiona a dát si život zase dohromady? Sám jsem na to zvědavý. :) "Nechtěla bys zkusit hrát bridž?" (14.03.2021)

Nikdy by mě nenapadlo, že někdo dokáže natočit seriál, kde se většinu času hrají šachy a udělat to tak neuvěřitelně vzrušující, napínavé a velice emotivní. Všech 7 dílů nemá žádnou slabší chvilku, je to neuvěřitelné dobře napsané, po konci každého dílu jsem byla smutná, že díl skončil. Anya Taylor-Joy naprosto perfektní. Opravdu doporučuji, jedna z nejlepších věcí, kterou jsem letos viděla. (30.10.2020)