Putovala jsem se Zombií

Melancholická (ne)žánrovka s tou vůbec nejznepokojivější zombie v nezaměnitelném podání Darby Jonese, který je potvrzením otřepaného "v jednoduchosti je síla". Specifická atmosféra na exotickém parném ostrově sázející na nejistotu, okultní pozadí i pohrávání si s divákovým "co kdyby přeci jen..." (a umocněná skleničkou Zacapy) je k nezaplacení. Zvlášť pak se žánrovou scenáristickou jistotou Siodmakem za psacím strojem a malířem černobílého plátna Tourneurem za kamerou. (29.01.2013)

S Tourneurem jsem měl špatné zkušenosti ze snímku Cat People (1942) a víceméně se to potvrdilo. Nemohu upřít zajímavý námět filmu, ani vynikající atmosféru při rituálech, která byla až impozantní. Všechno okolo mě ale víceméně minulo účinkem. Nutno dodat, že dvě poslední scény filmu byly skvělé, ale celkově jsem od snímku tak nějak čekal více. (01.05.2013)

Kultovní film vycházející z klasického pojetí nemrtvých, to znamená voodoo, prázdné bytosti bez jediného pocitu, součást domorodých rituálů. Žádné nahnilé zrůdičky. A taky žádný zlomyslný Bela Lugosi schovaný a manipulující někde za stromem. Tenhle povedený horor si zakládá na znepokojující amosféře (klasika - přítomnost 'zla' a tajemna vytušíte hned v prvním okamžiku, avšak nic přímo do oka bijícího nečekejte až do konce filmu) budované hlavně pomocí stínů, domorodců a tématického hudebního doprovodu. Navíc hlavní náplní není ona Zombie, ale spíše rodinná tragédie s ní spojená. I walked with a zombie. It does seem an odd thing to say. (20.03.2008)

Nejedná se prvoplánově o horor, ale o temné drama, kde každá z postav má svůj cíl, kterého by ráda dosáhla i za cenu manipulace druhými. Křesťanství a voodoo rituály, kolonialismus a šamanismus, otrokářství, láska a nenávist. Film plný protikladů je romantickým příběhem s prvky gotického hororu. A jako romantický film v pravém slova smyslu neskončí tedy dobře, byť se ukáže, jaké ve skutečnosti byly postavy, které si bere smrt. Zombií je zde Jessica, i když divák nemusí být nakonec zcela přesvědčen, že byla živou mrtvolou. Záleží na tom, jakým argumentům jednotlivých postav přiřkne větší váhu. Působivá šerosvitná kamera v dlouhých nájezdech napomáhá k vytvoření tajemné atmosféry. Hra světel a stínů je využívána nejen v interiérech, ale především v krajině. Putování za šamanem připomíná stezku odvahy. Znepokojivé. (01.12.2018)

Hluboký mystický zážitek. Nádherná atmosféra, co by se dala krájet, jak je hustá, a všudypřítomný pocit něčeho zlého, co obestírá celou nešťastnou rodinu Hollandových/Randových, v doprovodu tajemně znějících bubnů z plantáže ve mně zanechaly mimořádný dojem. I ta nejistota, která se filmem táhne do poslední chvíle, jak to vlastně je s těmi zombiemi a voodoo rituály, klidnému sledování filmu moc nepřidá. Nebýt té trošičku otravné milostné linky ve stylu Jany Eyrové, klidně by to bylo na plný počet. Film jsem dokoukal právě teď, takže to nemohu říct s jistotou, ale moc bych se divil, kdyby se mi o tom mrtvolném zombie černochovi s vytřeštěnýma očima a šoupavou chůzí v noci nezdálo. (11.02.2014)