Stroj času

Prvý veľký projekt známeho fantasy magora del tora je presne taký ako by ste od neho čakali. Magický. A to aj napriek tomu že tu prevládajú hororové prvky. Prvýkrát sa tu del toro stretáva s kameramanom navarrom a hercami Luppim ktorý sa objavil aj v jeho devilovi aj faunovom labyrinte a Perlmanom ktorý si strihol malú účasť v bladeovi dvojke a zatiaľ dvoch dieloch hellboya. Del toro si napísal k tejto snímke aj scenár a je to vidieť. Vložil tam kopec nápadov, ktorými sa nesnaží šokovať ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad len jednoducho dotvoriť atmosféru. Len del toro môže natočiť scénu kde dievčatko zabije chlapa a potom sa pozerá ako jej starý otec - s ktorého sa stalo monštrum veľmi podobné dákemu upírovi - vysáva s chlapa krv a dievčatko sa na to všetko pozerá. Táto samotná scéna je natočená tak krásne a pokojne že namiesto strašenia a nechutnosti vám zostane magicky pocit a láska medzi dievčatkom a starým otcom ktorý nenaruší ani fakt že jej starý otec sa mení na niečo iné a potrebuje k životu ľudskú krv. Magickosť diela sa prejavuje už v zakomponovaní alchymistu ktorý vytvorí prístroj ktorý keď sa vám dostane doslova pod kožu spraví vás nesmrteľný. Niečo ako kameň mudrcov. S Jesusa Grisa sa stáva niečo ako upír, ktorý po svojej smrti oživne znova a snaží sa nájsť odpoveď na otázku čo sa mu stalo. Tej sa síce nedočkáme ale aj tak je koniec pôsobivý a krásny. Okrem fantastického Luppiho je tu ešte geniálny Perlmen ktorý si svojho Angela vychutnáva a jeho postava je správne sarkastická, a temná. Del toro vložil Angelovi charakter túžby po bohatstve a po novom nose pretože ho tam vždy niekto udrie a tým na poli 90 minút vytvoril charakter s ktorým sa dá stotožniť a počas príbehu s ním aj pracovať. Veľká škoda že taký kvalitný film uniká širšej verejnosti, pretože rozhodne stojí za pozornosť. Američania by toto jednoducho nenatočili. Na to jednoducho nemajú fantásiu. Krásna prvotina s ktorou sa nemôže pochváliť len tak hocikdo. (12.09.2008)

Pozoruhodný film o touze po nesmrtelnosti, lépe řečeno věčnosti. Objevuje se zde již del Torův rukopis, který rozvine v následujících filmech. Záliba v hmyzu se naplno projeví ve filmu Mimic, fantaskní svět plný nočních můr s dětskou hrdinkou ve Faunově labyrintu. Pití krve a krvavé scény vůbec jsou tématem Bladea 2... Stroj času v podobě brouka připomene L´Marchantovu kostku z Hellraisera. Také ona nakonec většině svých majitelů přinese nekonečnou rozkoš...v podobě pekla. Precizní práce s kamerou, cit pro výtvarné obrazy a detail však nedokážou vyvážit pomalé tempo filmu. Ron Perlman se svou ojedinělou vizáží dá vzpomenout na jeho herecké začátky - Boj o oheň a Jméno růže. A zde má neustálé problémy s nosem! V závěru filmu jsem si vzpomněl i na Re-Animátora.... Celkově za 3, jelikož i přes zajímavé nápady jedno podívání stačí. (12.08.2011)

Mexiko – kolébka geniality, nebo šílenství. Del Toro má obojího dostatek. Cronos je jeho debut a je to znát. Víc než del torovské rysy připomíná Cronenbergovo eXistenZ, či Friedkinův Bug(už vím od koho si pánové vzali inspiraci). V té době zažívá entomologie nebývalý boom. V Cronosu převažuje nejednotná příběhová linie… upíři, touha po nesmrtelnosti, alchymistické kejkle. Avšak dědečkův vztah s mlčenlivou vnučkou je obdivuhodný. Prožít to co ona, tak jsem už od útlého dětství na práškách. Scéna kdy děda líže z mramorové podlahy na hajzlíku čerstvou krev patří k těm nechutnějším(za čistotu nedám ani zlámané peso). Ron Perlman se objeví v nezvykle „normální“ roli synovce(prosím, už ne strýčku..!). A protože dabing byl otřesný, tak jsem si Cronos nevychutnala, tak jak by si patrně zasloužil. (09.10.2011)

Pokud se soustředíte jen na výraz v obličeji, vypadá to, že si dědek prostřednictvím dlaně dělá dobře, ale tady jde i o to, co v té dlani Šedý Ježíš má.. Entomologické prvky, naprosto klidné děti tváří v tvář potenciálně traumatizujícím zážitkům, Hellboy ještě v tělové barvě a roláku ala Will Ferrell, úsměvné jednání nespalovače mrtvol a fantasy feeling, který se s dalšími filmy stával specifickým. Tvůrčí atributy jsou přítomné a některé jednotlivosti působivé (hladový úklid pánských toalet), ale ještě to neumí strhnout, jako některé budoucí kabinety kuriozit.. (21.03.2023)

Melancholický príbeh človeka ktorý nájdením zvláštneho prístroja vysávajúceho krv sa mení na niečo zvláštne, neľudské, inak vnímajúce svet s prílišnou precitlivelosťou na svetlo a chuťou na ľudskú krv. Veľmi zaujímavým prvkom už tak dosť originálneho príbehu je vnučka spevádzajúca svojho meniaceho sa deda... Film opäť zaujme tou atmosférou ktorou oplýva každý mexický film Guilma del Tora (El Espinazo del Diablo, El Laberinto del Fauno) po ktorej v hollywoodskych filmoch tohto tvorcu nie je ani stopy (Mimic, Blade II, Hellboy). (03.06.2007)