Stroj času

Mexiko – kolébka geniality, nebo šílenství. Del Toro má obojího dostatek. Cronos je jeho debut a je to znát. Víc než del torovské rysy připomíná Cronenbergovo eXistenZ, či Friedkinův Bug(už vím od koho si pánové vzali inspiraci). V té době zažívá entomologie nebývalý boom. V Cronosu převažuje nejednotná příběhová linie… upíři, touha po nesmrtelnosti, alchymistické kejkle. Avšak dědečkův vztah s mlčenlivou vnučkou je obdivuhodný. Prožít to co ona, tak jsem už od útlého dětství na práškách. Scéna kdy děda líže z mramorové podlahy na hajzlíku čerstvou krev patří k těm nechutnějším(za čistotu nedám ani zlámané peso). Ron Perlman se objeví v nezvykle „normální“ roli synovce(prosím, už ne strýčku..!). A protože dabing byl otřesný, tak jsem si Cronos nevychutnala, tak jak by si patrně zasloužil. (09.10.2011)

K cemupak to prirovnat? Tenhle film je neco mezi Wellesem, Stokerem, Romerem, Veci Makropulos a Upirem z Ferratu :o) Ne, vazne, neni to spatnej bijak, jen asi neni vhodny ho klasifikovat jako horor. Spis mystery opleteny par hororovejma motivama. Kazdopadne je mily, ze se nedrzi zabehnutejch klise, stoji na relativne zajimavym a dobrym pribehu a del Toro v nem mohl naplno projevit svoji posledlost malickostma a oblibu kratkejch meziscen. CEskej preklad berte s rezervou, "stroj casu" je trochu zavadejici. Mimochodem skoda, ze tam samotnymu Cronosu neni venovano vic prostoru. Na druhy strane jsem byl mile prekvapenej Federico Luppim a trochu i tim Perlmanem. Proste mila a zacne rezisersky osobita podivana. A nakonec dotaz a nabeh na spoiler: Jmeno Jesus Gris je dost podobny Jesus Christovi, to je jasny (ostatne se o nem v samotnym snimku mluvi), ale jedinou spojitost, kteru jsem mezi temahle dvema postavama nasel, je to zmrtvychvstani - pokud tam nekdo vidite neco jinyho, rad si to poslechnu, resp. prectu v poste. Diky a preji pekny zivot bez mramorove kuze :o) (20.01.2007)

Del Torrovi španělsky mluvené snímky mají spousty společných rysů - dítě v centru dění, které ví více a obecně je moudřejší než okolní dospělé postavy, hmyz jako určující středobod snímků či neexistenci úřadů/okolního světa, které by měly možnost situaci rozhřešit z vnějšího pragmatického pohledu. Cronos je něco jako rodinný horor (i přes slušnou krvelačnost) s velmi citlivým snímáním a na debut až překvapivě komplikovanou kamerou. Jako ve všech del Torrových hororech zde nejde nijak zvlášť o strach, ale o vzájemný vztah mezi člověkem a nadpřirozenem, kdy obojí má pro tu druhou stranu něco v nabídce. (22.06.2015)

Guillermo del Toro už tímhle filmem ukázal, že dokáže zaujmout zajímavým příběhem i jeho zpracováním. Navíc občasná španělština dává filmu exotický nádech. Tajemný nádech to má i bez španělštiny. Distributor se opět předvedl a pojmenoval to stroj času, i když to s cestováním časem nemá nic společnýho. Mě by teda tekovej název spíš odradil, protože filmy s cestováním v čase nemám rád. Cronos zní mnohem zajímavěji a to, že to pak začne zavánět upírskou tématikou, už v názvu být nemusí. Je to skvělej film stojící za shlédnutí. (04.01.2008)

Melancholický príbeh človeka ktorý nájdením zvláštneho prístroja vysávajúceho krv sa mení na niečo zvláštne, neľudské, inak vnímajúce svet s prílišnou precitlivelosťou na svetlo a chuťou na ľudskú krv. Veľmi zaujímavým prvkom už tak dosť originálneho príbehu je vnučka spevádzajúca svojho meniaceho sa deda... Film opäť zaujme tou atmosférou ktorou oplýva každý mexický film Guilma del Tora (El Espinazo del Diablo, El Laberinto del Fauno) po ktorej v hollywoodskych filmoch tohto tvorcu nie je ani stopy (Mimic, Blade II, Hellboy). (03.06.2007)