Jednoducho formalita

Někteří si hrají u Kolína, tito dva v jedné zatékající místnosti. Takřka za celý film nevstanou ze židlí, natož že by se z té místnosti odporoučeli. A přesto je to napínavější a více strhující než kdejaká "hustě našláplá klipařina." Je to ten typ filmu, který stojí na scénáři i vypilovaných dialozích, ale především na hercích. A že se zadařilo myslím dokazuje, že Depardieu i Polanski tu rozehrávají své snad vůbec nejlepší výkony. Jasná a bezchybná pětihvězdičková záležitost, která by bývala mohla aspirovat na jeden z mých největších filmových zážitků. Proč tedy pouze za čtyři? Protože bych jí musel vidět nejpozději před 2973 dny. Pak bych možná relativně brzy neprokoukl "o co tady jde". Ke své vlastní škodě. Ach jo... PS: Po týdnu se mi to rozleželo v hlavě a vzhledem k tomu, že má jediná výtka k tomuto filmu je ve své podstatě "pouhá formalita", tak mu tu zaslouženou pátou hvězdu nemůžu upírat. (18.03.2008)

K filmu jsem se jako již po několikáté dostal přes soundtrack, který jsem si pořídil na vinylu. Hudba pecka, smyčce jak kráva, Morricone byl bůh. Film mě okamžitě vtáhnul do děje a já si začal užívat opravdu podivnou kafkovskou atmosféru, z které čiší dusná temnota a z každého záběru je cítit cosi absurdního a rozumu odporujícího, chvílemi jako bych opravdu sledoval Kafkův Zámek. Pointa, která na závěr přijde je jedna z nejlepších, které jsem kdy ve filmu viděl a je to přesně ten případ, kdy uvízne v hlavě a zůstane v ní. Potom si uvědomíte, že všechno vlastně dávalo smysl, různé symboly, náznaky, precizní práce s kamerou, která zaostřuje nebo oddaluje tváře a zásadní detaily a když píši tyto řádky úplně mě mrazí po těle. Kdyby mě někdo tuhle pointu vyzradil, zabiju ho! Tohle je totiž přesně ten důvod, proč sledovat filmy a nechávat se překvapovat naprosto nečekaným finálem, u kterého pochybuji, že by ho dokázal někdo odhadnout. Vidět na podruhé, je myslím povinností. Podíval jsem se na režiséra a ejhle, toť frajer, který natočil Nejvyšší nabídku, kde také nešetřil nečekaným zvratem. Budu muset nakoukat jeho filmografii, už jen názvy jeho filmů jako Maléna nebo Bio Ráj mám již dlouho v hledáčku. Každopádně tohle dílo je filmem, jehož dokonalost komplet oceníte až po jeho shlédnutí. Role Gérarda Depardieua jako spisovatele Onoffa a Romana Polanského coby Komisaře, to je zážitek sledovat a jejich herectví je snad i něco více než prvoligová špička. Hudba Ennia mě občas připomněla motiv z kultovní Věci, avšak jen náznakem, ale bylo to tam! Pěkný! Co mě ještě k celkové depresivní náladě hodně přispívalo byla noc, neustálý déšť, bouře a kapaní do hrnců na policejní stanici po celou dobu sledování snímku a v DTS zvuku jsem si připadal, jako bych byl přímo v oné místnosti, někde mezi Komisařem a Onoffem. BOMBA!!! (28.03.2021)

Konverzačka, avšak velmi příjemně užvaněná. A ač zprvu nejde o záležitosti veškerenstva, ale o pouhopouhý kriminální případ, přesto se k jsoucnu na konci přiblížíme vlastně na dosah. Pro pochopení je třeba se nezabývat bezvýznamnými detaily, třeba klást si otázku jak a co se přesně oné deštivé noci odehrálo, byť i na tohle se nám dostane uspokojivé odpovědi, ale zkusit si širokospektrální pohled. Pak se vám v hlavě rozezní andělské zvony pochopení a vy vstoupíte do nebeských bran pro vyvolené, kterými Pouhá formalita jen neformálně neproletí s neporozuměním. (tři zápory v jedné větě, zlatý prciny). Na mé gusto však místy příliš (a zbytečně) intelektuální rozvaha, to víte Hulk. Tři krásný hvězdy, Depardieu byl přímo boží! (13.12.2015)

Film, ktorý určite oceníte ! Podľa mňa najlepší herecký výkon Gérarda Depardieua, ktorý vôbec nie je mojim obľúbencom. No tu, spolu s Romanom Polanskim, sa zaskvel vo skvelom výkone. Na úzkom dejovom priestore je tou podaný jeden večer na policajnej stanici pri výsluchu. Kamera a strih sú jednoducho FANTASTICKÉ !!!! (15.08.2003)

Úvodem musím sdělit, že pointu této filmové hádanky jsem pochopila až mnohem později. Komentář je napsán v době, když jsem ještě netušila ... // Celý film se odehrává v potemnělé policejní vyšetřovně, která se díky dešti proměňuje v močál. Neustále je slyšet kapání vody, takže jsem při sledování měla docela zvláštní pocit. Jako bych se sama brodila v holínkách. Na film jsem koukala hlavně kvůli Romanu Polanskému, mému TOP režisérovi. Tady hraje policejního komisaře a je skvělý. Gérarda Depardieu naopak ráda nemám a v tomto filmu je zvláště umaštěný. Podivné setkání spisovatele a policisty, jeho fanouška, prolínané vyšetřováním vražd/y, mě ale celkem drželo v napětí. Film, skládající se ze samých otázek a odpovědí, děj je skrytý a divák jako já vůbec netuší, o co go. Následuje finále, které mě uvedlo do rozpaků, protože ... nic. // Závěrem chci dodat, že až po pochopení rébusu jsem schopna ocenit výkony herců i prostředí, kde se děj odehrává, na výbornou. Ale už si to nechci znovu prožít, tentokrát s mystickým dovětkem, a film si pustit opakovaně. Proto hodnotím jako průměr. (10.01.2014)