Jednoducho formalita

K filmu jsem se jako již po několikáté dostal přes soundtrack, který jsem si pořídil na vinylu. Hudba pecka, smyčce jak kráva, Morricone byl bůh. Film mě okamžitě vtáhnul do děje a já si začal užívat opravdu podivnou kafkovskou atmosféru, z které čiší dusná temnota a z každého záběru je cítit cosi absurdního a rozumu odporujícího, chvílemi jako bych opravdu sledoval Kafkův Zámek. Pointa, která na závěr přijde je jedna z nejlepších, které jsem kdy ve filmu viděl a je to přesně ten případ, kdy uvízne v hlavě a zůstane v ní. Potom si uvědomíte, že všechno vlastně dávalo smysl, různé symboly, náznaky, precizní práce s kamerou, která zaostřuje nebo oddaluje tváře a zásadní detaily a když píši tyto řádky úplně mě mrazí po těle. Kdyby mě někdo tuhle pointu vyzradil, zabiju ho! Tohle je totiž přesně ten důvod, proč sledovat filmy a nechávat se překvapovat naprosto nečekaným finálem, u kterého pochybuji, že by ho dokázal někdo odhadnout. Vidět na podruhé, je myslím povinností. Podíval jsem se na režiséra a ejhle, toť frajer, který natočil Nejvyšší nabídku, kde také nešetřil nečekaným zvratem. Budu muset nakoukat jeho filmografii, už jen názvy jeho filmů jako Maléna nebo Bio Ráj mám již dlouho v hledáčku. Každopádně tohle dílo je filmem, jehož dokonalost komplet oceníte až po jeho shlédnutí. Role Gérarda Depardieua jako spisovatele Onoffa a Romana Polanského coby Komisaře, to je zážitek sledovat a jejich herectví je snad i něco více než prvoligová špička. Hudba Ennia mě občas připomněla motiv z kultovní Věci, avšak jen náznakem, ale bylo to tam! Pěkný! Co mě ještě k celkové depresivní náladě hodně přispívalo byla noc, neustálý déšť, bouře a kapaní do hrnců na policejní stanici po celou dobu sledování snímku a v DTS zvuku jsem si připadal, jako bych byl přímo v oné místnosti, někde mezi Komisařem a Onoffem. BOMBA!!! (28.03.2021)

Občas mi to tak trochu připomínalo rozhovory dvou silných osobností Raskolnikova a Petroviče ze Zločinu a trestu, i když tady ta hra kočky s myší nebyla tak výrazná a samozřejmě i to vyznění nakonec bylo úplně o něčem jiném, což ovšem nelze rozebírat bez znalosti konečné pointy, která mně nejen překvapila, ale zároveń posunula kvality filmu o nějaký ten level nahoru. Ale není to ten případ, kdy jsem si řekla, že je to vymakané a já to nečekala (i když jsem to vážně nečekala), spíše to prohloubilo můj zážitek z celého snímku, ke kterému bych k charakteristice krimi/thriler přidala ještě drama, protože tohle je především drama. Gepardieu mně svým herectvím příjemně překvapil už ve Válce policajtů, ale nečekala jsem tak dobrý výkon od Romana Polanského. Tohle je film, který vás přinutí přemýšlet. (21.04.2013)

Nepamätám si kedy som po skončení filmu asi 5 minút sedel a pozeral tupo do steny aby som sa spamätal z toho čo som videl a zároveň si pozrel film ešte raz (najmä kvôli pointe:)...Už úvodná scéna behu lesom za zvukov šialenej Morriconeho hudby navodzovala zimomriavky ako pri najlepších momentoch Hitchcockových diel...Giuseppe Tornatore sa s divákom zahráva ako sa mu zachce, vystačí si s minimalistickým priestorom, fantastickým scenárom, skvelým strihom a réžiou. Depardieu podal absolútne fenomenálny výkon a Polanski veľmi nezaostáva. Absolútne fantastická atmosféra počas celého filmu, aby sa to celé vykryštalizovalo v...ťažko opísateľnu surealisticko existenciálnu pointu:) To treba skrátka vidieť, slová sú naozaj zbytočné. Tornatore prekonal svoj opus Nuovo Cinema Paradiso a ja si na filmy tohto pána budem musieť "posvietiť"..Geniálne, fantastické, skvostné!!!! (02.05.2008)

Wow, tohle me totalne rozsekalo, naprosto necekane nalezeni filmoveho pokladu. Muj respekt pro Tornatoreho timto filmem raketove vzrostl, jeho scenar je genialni a jako reziser vytvoril na minimalnim prostoru neskutecne zvlastni, stisnenou a napinavou atmosferu. Roman Polanski zde v zasadni roli neni vubec nahodou a jsem si jisty, ze behem nataceni s Tornatorem pravidelne diskutovali a ma na finalni podobu velky vliv, protoze vysledek by se svym feelingem dal s klidem zaradit do jeho vlastni tvorby. Pokud ma nekdo pochybnosti o Polanskiho herectvi, doporucuju zcheknout prave tenhle film, kde si svoji unikatni roli dava dokonale. Gérard Depardieu ma v zasobe excelentni monology, ale predvadi nam zde sve enormni pandero a nahy zadek, bez cehoz bych se klidne obesel. A pozor - finalni pisnicka "Ricordare" neni jen nejaky nahodny song do credits, jak je v dnesni dobe zvykem, ale silne koncepcni skladba Ennia Morriconeho, ktera doplnuje pribeh filmu a muze poslouzit jako pripadne voditko k rozlusteni konceptu, ostatne lyrics napsal sam Tornatore a zazpival to (kupodivu docela schopne) primo Depardieu. Morricone je master, staci si pustit tenhle song, nebo jakoukoliv jinou cast soundtracku a mate jasno... 9/10 (15.01.2013)

Tohle komorní psychologické drama s kriminální zápletkou má několik předností, tou první je samozřejmě Gérard Depardieu (v roli spisovatele), válí první hereckou ligu a divák mu zbaští vše, každý pohled, každé slovo.. Druhou je výtečně dusná atmosféra, déšť s bouřkou, výpadek proudu, zchátralý dům, do něhož teče a v podstatě jedna místnost, kde se koná výslech.. Zajímavá a zároveň působivá je i hudba a stejně tak závěrečné rozuzlení, každopádně k zamyšlení.. (09.11.2022)