Réžia:
Giuseppe TornatoreScenár:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrajú:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (viac)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (373)
Pomerne dlho som mal tento film v pláne vidieť. Tornatore, Morricone, Noiret ako dôvod stačili. Dnes som ho konečne videl. Je to pekný film. Keďže nemám ani najslabší fetišistický vzťah ku kinosálam a premietacím kabínam, obmedzil som sa pri vnímaní filmu na životný príbeh. K trom menám zo začiatku som pribral ortuťovitého chlapčeka Salvatore Cascia a prvá polovica filmu ubehla ako voda. V druhej sa to nejako zadrhlo a už to bol iný film. Vtedy som bol veľmi rád, že som sa dostal k najkratšej verzii, lebo tie dlhšie by som nedal. S filmom som spokojný. Pripomenul mi anglickú "starinu" Najmenšie kino na svete. Ale nikto odo mňa nebude počuť ódy naň. ()
Vzpomínky jsou nakonec to jediné, co nám zbude. První půli jsem ani netušil, že sleduji krásnou předehru k tak velkolepému finále, které chytne za srdce. Úžasná hudba krásně dotváří atmoféru. Cinema Paradiso rozhodně patří k těm nejzapamatováníhodnějším filmům. Viděno v režisérském sestřihu (170 minut). ()
90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o) ()
Kino Raj je presne ten typ filmov, čo vás hneď od začiatku vtiahne do deja a aj napriek dĺžke, až do konca nepustí, chytí vás skrátka za srdce. Niežeby to bolo vďaka extra pútavému deju, nie, aj keď ani príbeh nie je najhorší, je to hlavne kvôli prenádhernej forme natočenia a sympatických postavičiek. To, že k hlavným postávam človek priľne a získa si k nim osobnejší postoj, má za následok gradovanie a výraznosť emotívnej stránky a ku koncu jej pretlak, pritom nič nie je účelové, naopak, je to prirodzené a reálne. Jednoducho bezchybná réžia, problémy hlavných hrdinov prežívate intenzívnejšie a všetko dobré vás naplní väčšou radosťou. Ale to najlepšie a zlatý klinček celého filmu je prenádherná, famózna, grandiózna hudba čertovsky úžasného Morriconeho, ktorá celkovú atmosféru aj emócie dvíha ešte o level vyššie až k samej dokonalosti. Ide o krásnu oslavu filmu nielen pre fanúšikov filmu. ()
TOP 10: Povinnost pro všechny filmové (kino) fanoušky! Nádherný pohled na tehdejší přístup ke kinematografii ve válečném a poválečném období. Strhující herecké výkony a jeden z nejemocionálnějších závěrů filmu, který musí dojmout i nejflegmatičtějšího flegmatika. PS: Zhlédl jsem SE verzi (124 min), která je podle mnohých daleko lepší a dvojnásobně dojímavější, než verze základní a režisérská. Kdo by o tom pochyboval, ať mi klidně napíše do pošty svůj názor. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (23)
- Právě Itálie měla koncem roku 1956 největší síť kin v celé Evropě, a to 1700. (HellFire)
- Režisérovým záměrem bylo natočit tento film jako labutí píseň za klasickými kiny a filmovým světem vůbec. Po úspěchu Bia Ráj se už o tom ale nikdy nezmínil. (Morien)
- Philippe Noiret (Alfredo) namluvil všechny své pasáže v rodné francouzštině. V italštině ho později nadaboval Vittorio di Prima. Ve francouzské verzi pak Noiret daboval sám sebe. (orkadimenza)
Reklama