Réžia:
Giuseppe TornatoreScenár:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrajú:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (viac)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (373)
Hm... Jak začít? Jsou situace, kdy slova jen těžko vystihují myšlenky a pocity, které se člověku honí hlavou. A tohle přesně sedí na okamžik, kdy se na plátně objeví velkými písmeny napsané Fine a dobíhají poslední vteřinky filmu Bio ráj... Nebudu se snažit sdělit nesdělitelné a zmůžu se jen na chabé konstatování, že tento film o životě patří mezi to nejlepší, co jsem kdy viděl (a to nepřeháním). Bio ráj je film o životě, o dětství a dospívání... o první lásce a konečně i zralosti... a především o vášni k filmu... V tomto snímku se střetávají a svého maxima dosahují snad všechny složky filmového umění a v kombinaci s neuvěřitelně silným příběhem dávají nahlédnout pod roušku tajemství, co doopravdy film a kinematografie je. Není tu slabých scén, naopak je tu excelentní výkon Phillipa Noiret v roli Alfreda, roztomilý a přesvědčivý Salvatore Cascio v roli malého Salvatora, je tu dokonalá režisérská práce Guiseppe Tornatoreho a skvělý scénář téhož...Film je vtipný, ale i dojemný, ovšem rozhodně ne sentimentální! Z dnešního pohledu mi také přijde hodně symbolický, zvlášť, když původní záměr autora bylo uvádět tento film jako nekrolog tradičních kin a kinematografie vůbec... Přiznám se, že jsem zamýšlel napsat POMOvi o udělení výjimky, abych mohl dát tomuto snímku šest hvězdiček...:-) A ještě dodatek: viděl jsem bohužel pouze dvouhodinovou verzi (zřejmě určenou pro znuděný americký trh)...o to víc se těším, že někdy uvidím Director's cut! ()
Škoda, že film nevznikol minulý rok, v duchu hesla "dáme oscarov iba filmom, ktoré prejavujú lásku k starému filmu" by Tornatore dostal okrem cudzojazyčného pajáca ocenenie aj za scenár a Noiret za vedľajší herecký výkon. Časová rovina odohrávajúca sa v časoch Alfredovho detstva je jednoznačne za 5, súčasnosť málinko zaostáva, takže som nesiahol po najvyššom hodnotení. Podobne príjemný film ako Felliniho Amarcord. Atmosféra večerných premietaní v mestečku pri porovnaní so súčasnou multiplexovou kultúrou je ako....doplnte si sami. ()
Pocta staré kinematografii, respektive době, kdy kina často znamenala největší možnou zábavu a místo pro společně sdílený zážitek. Morriconeho motiv, postava starého promítače, síla vzpomínek, hluboký smutek z pomíjivosti a magie sicilského městečka, jehož biograf dá jako čarovný portál zažít celý svět — přesto, že mi lehce nesedla milostná linka, potvrzuji doják. ()
Nadherny, nezabudnutelny film s prekrasnou hudbou. Uz teraz sa tesim, ked si ho niekedy znovu pozriem. _______ Toto som tvrdil pred niekolkymi rokmi, ked som film videl prvykrat. Slub som dodrzal, pozrel som si ho znovu a opät som bol nadseny. Tornatore natocil asi svoj najlepsi film a tazko ho iny film z jeho filmografie prekona. Ani filmy LEGENDA O 1900 (1998) s Timom Rothom alebo MALENA (2000) s Monicou Bellucci uz neboli tie prave orechove kusky, aj ked sa dalo na ne divat. Cinema Paradiso je jeden z najkrajsich romantickych filmov aj o detstve v prostredi filmov, nebezpecne lahko horlavych filmovych pasov, jedineho kina v malom mestecku ale aj prvej laske s nadpozemsky krasnou hudbou Ennia Morriconeho, ktory dokazal film posilnit u mojho hodnotenia na jednoznacnych 100%. 1 Oscar za najlepsi cudzojazycny film je zasluzeny. Krasny a vystizny komentar, s ktorym sa zhodujem, napisala Kleopatra: Kéž je v našich vzpomínkách taky nějaký ten laskavý a moudrý Alfrédo, který v nás cosi rozpoznal a v rozhodující okamžik řekl: utíkej, žij, tvoř, miluj a nevracej se ..... A kéž jsme ho poslechli... 06.12.2010 ________ Salvatore Cascio - (Salvatore "Toto" - dieťa) +++ Marco Leonardi - (Mladý Salvatore "Toto") +++ Jacque Perrin - (Dospelý Salvatore "Toto") +++ Philippe Noiret - (Alfredo) +++ Antonella Attili - (Mladá Maria Di Vita) +++ Isa Danieli - (Anna) +++ Leo Gullotta - (Usher) +++ Pupella Maggio - (Staršia Maria Di Vita) +++ Leopoldo Trieste - (Páter Adelfio) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ ()
Alfredo s Totem a Bio Ráj musí nutně oslovit každého, kdo miluje filmy. Nádhera včetně hudby! Na závěr filmu jsem se dívala už jen zamlženýma očima skrz slzy a závěrečný puntík na konci filmu byl fenomenální. Díky za laskavého a moudrého Alfréda, kterého jsme oproti Totemu skoro nikdo neposlechli jak píše Kleopatra a tak sedíme a téměř každý den zíráme s nadšením na každý nový film a oproti Bio Ráji to téměř nikdo nestíháme. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (23)
- Citace s radami o lásce, které dává Alfredo (Philippe Noiret) mladému Salvatoremu (Marco Leonardi), pochází z filmu The Shepherd of the Hills (1941) s Johnem Waynem. (orkadimenza)
- Režisér Giuseppe Tornatore se na chvíli objeví v poslední scéně filmu jako obsluha projektoru. (Tygrys)
- Film, který Toto (Marco Leonardi) promítá jako první po požáru kina, se jmenuje Anna (1951). Song, který v něm zpívá Silvana Mangano, se jmenuje "El negro zumbon". (KRYSIOPICE)
Reklama