Zbraně pro Prahu

Karel Hlusicka jako drsny chlap a komunista v neuveritelne schematicke slatanine o povstani ceskoslovenskeho lidu v poslednich dnech valky. Na to kolik bylo ve filmu akcnich bojovych scen je technicke ztvarneni odflaknute a nedotazene. Dale pak velmi slabe herecke vykony. Sroubovane dialogy jsou na mnoha mistech vylozene k smichu. Korunu vsemu nazasuje pateticky kycovita zaverecna scena setkani se sovetskymi osvoboditely. Film me kazdopadne pobavil, takze jedna *:). (30.04.2006)

Na to, že film vznikl ke 30. výročí pražského povstání, je v něm pozoruhodně málo ideologie. Samozřejmě, hlavní hrdina je komunista a vše končí příjezdem sovětských tanků, ale příliš se o tom nemluví, nedějí se žádná zvěrstva, scénář je poměrně férový v tom, že z rádia zní pražské volání o pomoc v ruštině i angličtině a všude vlají jen československé vlajky - jediné rudé praporky jsou ty signální železničářské. Navíc jsou Zbraně pro Prahu nadprůměrně natočené - filmaři nepoužívali triky a třeba srážka německého pancéřáku s obyčejným uhlákem je úžasná a také přestřelky mají v rámci možností šťávu (ačkoliv Ivo Toman samozřejmě není žádný Jiří Sequens). Kdyby se to obešlo bez několika naviních, úsměvných až směšných momentů, přidal bych čtvrtou hvězdičku. (13.02.2016)

Z filmu jsem velmi rozpačitá. Na jednu stranu je to spíchnutá propaganda jako prase. Na druhou stranu jde o zajímavý příběh, po pravdě řečeno hodně naivně natočený. Nechtělo se mi uvěřit, že by pár lidí takto dokázalo zlikvidovat opancéřovaný vlak a že to bylo takhle jednoduché. Při Pražském povstání bojovali všichni bez rozdílu věku a pohlaví, takže mi nevadilo složení hereckého obsazení. Ten most vedoucí přes řeku po kterém jezdil vlak mi přišel hrozně známý. Měla jsem pocit, že jde o most, který se nachází u Měchenic. Tedy ten samý, který se objevil i v jiném filmu. Mám na mysli dobře známý Most u Remagenu, kde byl v úvodu. (22.06.2012)

Možná trochu zapomenutý film s občas výbornými a trefnými hláskami plus s charismatickým Jiřím Kodetem v roli elegantního důstojníka československé první republiky. Ani Karel Hlusička není špatný. Bojové scény mi nepřijdou špatné i když jsou zde na databázi kritizované. Navíc téma obrněného vlaku je zajímavé a během květnového povstání českého lidu jich povstalci skutečné získaly a nazvali je Orlík II, Sokol, Smíchov, Moskva nebo taky Stalin a Žižka. Ano ve filmu nejsou ani vlasovci a ani Američané. A Němci, kteří tu jsou, jsou ti špatní. (25.03.2021)

Kapitán Kloss odvedl perfektní práci. Neboť kdo jiný než tenhle špičkový polský špion mohl v Abwehru zavést nové moderní výcvikové metody, kdy se vojáci kryjí tak, že běhají zásadně po vrcholcích hald uhlí, aby je stateční čeští železničáři mohli pohodlně trefit. A pak že je kapitán Kloss pouhá fiktivní postava, jak čtu na wikipedii. Hned to tam jdu změnit, uvedu tenhle film jako důkaz. Při pohledu na ty naše nepřemožitelné hochy na mašině si říkám, jaká škoda, že jsme jejich potenciál nevyužili hned ve 39. roce... stačilo postavit železnici po celém obvodu našich hranic, tenhle jeden ozbrojený vlak by je v pohodě ubránil. Pravda, musel by to být nějaký rychlík, aby v případě napadení Německem stihl obsloužit celou hranici. No, čeští konstruktéři by určitě dali hlavy dohromady a mohli jsme mít pendolíno o sedmdesát let dřív. A navíc v pancéřový verzi. Jinak mi taky vrtala hlavou ta dramatická hudba, která hrála vždy, když kamera zabírala supící německý vlak. Kde já už ji slyšel? A pak mi to došlo, byla stejná jako ve Ferdovi Mravencovi, když si padouch šnek brousil nůž. (24.10.2015)