Výstřely v Mariánských Lázních

Bylo fakt nutný dát tam ten závěrečný proti německý slint ? No nebylo, ale protože jste komouši a tudíž nenávistný hovada, tak jste ho tam dali, co ? A víte co, vy rudý kurvy ? Já vám za to dám odpad. Kdyby nebylo konce, možná bych byl i smírčí a nějakou tu hvězdoslavu bych udělil, i když upřimně, z hereckej výkonů jsem dvakrát říčnej nebyl a motanice to byla na entou. Třeba tajtrlíkování se žebříkem zabralo asi 20 minut, který se krásně mohli prsknout do nastolení atmosféry, protože nápad to nebyl až tak špatnej. Vyšetřování vraždy těsně po válce, kdy ještě kdejakej nácek, nechtěl pochopit, že zazvonill zvonec a vyvolený rase bylo konec. (03.05.2011)

Zajímavě pojaté. A docela se divím, že to vzniklo v 73. roce, protože jsou tam i špílce na komunisty (Zdeněk Dítě jakožto dosazený velitel pražské VB, který oficiálně říká něco jiného, než pak večer u pár sklenek vína; řeč komisaře při soudu s hitlerovčíky), což se pak snaží dorovnat ten naštěstí krátký závěr o prohnilém SRN, kam si chodí vrazi z Čech pro pochvalu a případnou prebendu. Ale mně se líbilo, že vlastně ani tak nejde o tu vraždu 12 let starou, jako o to prostředí a jeho proměnu. Ty Mariánské Lázně hnedle po válce (druhé světové), ty drobné náznaky na soužití s Němci (Habermann), celé je to takové syrové, ale drží to pohromadě a vypadá civilně a realisticky. Mladý Abrhám hraje svého mladého a zbrklého poručíka skvěle. A dostalo mě tam pár zvratů (archív, alespoň spoluúčast apod.). Jo, a poprvé možno viděti "Pacínka" hrát na opačné straně barikády komisaře, dobrý fór. Celý film mi přišel uvěřitelný, dobře zahraný, se skvělou výpravou - jako by tam člověk byl. Odsýpá zdánlivě pomalejším tempem, ale přitom se v každé scéně odehraje a řekne tolik, že je toho hodně na přemýšlení. (03.04.2019)

,,Pane svědku, uvědomujete si, že ač jste ochráncem zákona, obhajujete nepřátelé státu?" Velice zajímavý kriminálně politický případ podle skutečných událostí, v spíše průměrném zpracování. Na vině dle mého názoru není ani tak scénář, ten snad v každé druhé scéně něco pěkného přinese. Například ukázku ze soudního procesu, kde myšlení a projev kriminálního inspektora Šedého se vůbec neslučuje s ideologií čerstvě založených VB a SNB, naopak se snaží najít pochopení pro protizákonné konání mladistvých rok po válce. Nebo pozoruhodnnou návštěvu onoho inspektora u vrchního majora kriminálky, který nejdřív Šedému pragmaticky zakazuje šťourat se v 12 let starém případě, vymlouvá mu smysl vyšetřování zločinu z politicky odlišného období, a následně po střihu při skleničce ho zase pro změnu podporuje, aby se svého cíliu a pátrání za žádnou cenu nevzdal. Užijeme si i atraktivně podanou kriminalistiku v nejednoznačném případu (dvě smrtelné průstřely a každá údajně z jiné pistole, záhadné střílení z jednoho útlého řebříku do dvou různých oken a pod.). Dobově politické souvislosti nejsou až na závěrečný doslov nijak přehnaně (ideologicky) podané, navíc se zde rozehrává netradiční spolupráce vyšetřovatelů VB s bývalým vrchním radou prvorepublikového komisařství, kterého zde ztvárňuje Bohumil Šmída (jeden z klasických herců ČS krimi výjimečně v kladné roli!). Co film dost zabíjí, je herecké obsazení a výkony, které jsou z velké části (zejména v případě hlavní vyšetřovací dvojky Neužil-Abrhám) poměrně nezáživné. A také hodně pomalý rozjezd filmu za doprovodu několika nadbytečných scén (lázeňský orchestr, kankán v divadlu) a občas i znějící podřadné hudby. Vzít tohle do rukou Jiří Sequens, pozvat k hudební spolupráci Zdeňka Lišku a natočit to filmařsky ve stylu Kroniky žhavého léta či prvních dílů Případů majora Zemana... to by byla panečku jiná káva! Summa summarum: námět a obsah 5*, scénář 4*; zpracování: atmosféra 3*, napětí 3* (spíše až v druhé půlce), humor NE, herecké obsazení 2*, soundtrack 1*. Osobní přínos 5*... 65% (09.06.2019)

Další koprodukční film s východoněmeckým studiem DEFA, které se většinou nezdařily. Policie obnovuje na udání jakési slečny dvanáct let starý případ, kdo došlo v Mariánských Lázních k vraždě německého antifašisty. Týden po shlédnutí si už z něho moc nepamatuji, takže na vině bylo jistě prachšpatné zpracování, třebaže námět by nebyl špatný. (07.02.2021)

Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul. (16.08.2011)