Cesty mužů

Tarantík marně kopírující Illíka svými záběry elektrického vedení je mnohem méně trapný nežli Hlušička předstírající tvrďáka. Kdyby Toman rovnou přiznal, že půjde o parodii Krále Šumavy, možná bych mu odpustila i to, že jsem se místy smála nahlas. Jen nerozumím jedné věci, proč se do tohoto nezdařilého filmu nechal zangažovat sympaťák Šmída. (21.02.2016)

To, co tady píše uživatel Jakubisko - že se ve filmu objevuje spoustu klišé (cigarety, významné pohledy) - to je sice pravda, ale dá se to vzít jako stylizace. Koneckonců, americké noiry jsou také často přestylizované, a nikomu to nevadí. Téma je zajímavé, tempo dobře zvolené. Přece je tu ale slabina - a pro mě klíčová: chování skoro všech postav postrádá logiku. Je to tu asi jako kdyby detektiv honil zloděje, zahnal ho do slepé uličky, přišel k němu a řekl: "Prosím vás, nevíte kolik je hodin?", na což by mu lehce zaskočený zloděj opáčil: "Bohužel nemám hodinky." Načež by se rozešli jakoby nic, a cestou domů by si každý z nich ještě gratuloval, jak toho druhého zmátl. (23.12.2010)

Našinec si ten film pamatuje ze školního předvádění, zřejmě z toho roku 1972, a tenkrát mu to připadalo docela dobrodružné, ba postava, kterou hrál p. Kanyza, dokonce vyvolávala sympatie. Ovšem ten film zmizel z pláten kin a obrazovek televizorů již v době Normalizace. Ona je zde propaganda tak přešvihlá, že i ideově správně zaměřeným cenzorům nemohlo ujít, že koná režimu medvědí službu. I ty nejpropagandističtější díly mjr. Zemana jsou proti tomuto vzorem historické objektivnosti. Paradoxně tak tento film sdílel osud mnohých filmů z let šedesátých, které měl nahradit, ocitl se v trezoru. Ale vlastně to byly nevinné časy, kdy propaganda byla lehce rozpoznatelná, takže vlastně neúčinná. Od té doby učinila propaganda velký skok vpřed, takže v dnešní době vcelku úspěšně předstírá, že žádnou propagandou není. Našince pobavilo, že B. Pastorek, který měl později patent na role K. Gottwalda, hraje zde reakčního živla. Jistě je ten film často nechtěně komický, ta urputná snaha o nějakou ze západní komerční filmografie okoukanou akčnost zde trčí skoro neustále, ale má jednu nadprůměrnou složku, a tou je hudba. Té je až pro tento film škoda. (25.02.2017)

Tak dnes jsem viděl estébáckou kombojku. Celé to mělo tak trochu westernovský nádech i ten závěr, kdy dojde k pokrevnímu přátelství mezi esenbákem a zloduchem. Navíc vše natáčeno v atraktivním prostředí lomu Amerika... Akorát ta doba byla krapet pozdější a místo medvědobijkou se tam střílelo empéčkama a stenama... Na filmu mne zaujal mladičký Kanyza a také vcelku chytlavá ústřední melodie Jiřího Šusta. Optikou dneška, kdy se pomalu začíná oceňovat a přehodnocovat ,,třetí odboj'' film svým námětem působí dvojnásob idiotsky. Jsem si ale jist, že naivně musel působit na diváky už i v těch sedmdesátých letech. Je to škvár a jasnej odpad z ideologického hlediska, ale z toho filmového jsem to celkem se zaujetím. Taková prostě byla doba a takové filmy se v ní točily... Jako studijní materiál komunistické propagandy ideální. Dvě krabičky CAMELEK. * * (14.11.2014)

Český napůl Belmondo a napůl kapitán Klos jde bojovat do týlu nepřítele... Je nezranitelný, je neodhalitelný, je prostě ten nej, na něhož naši nepřátelé neměli fištróna. Slabší tři hvězdičky. Pochopitelně, že padesátá léta přinášela podobné příběhy a boj za zachování lidové demokracie nebyl jednoduchý. Jenže tohle bylo příliš vykonstruované. Pár záškodníků, kteří zavraždili několik lidí v kolektivizující se vesnici a pak ještě podpálili kravín... Ono těch stájí a stohů bohužel hořelo hodně, ale kulomety ani přepadávání náhodných aut k tomu nebylo třeba. Trošku mi to připadalo, že to bylo natočeno pro školní mládež včetně výchovného řečnického prologu a stejného epilogu. Ne, že by nebyl pravdivý, žel, ukázalo se, že pravda byla jinde. (04.01.2018)