Kohout plaší smrt

Republiku si rozvracet nedáme aneb pod svícnem bývá nejvíce diverzantů... Já si myslel, že tyhle filmy o ukrytých nacistických zbraních a diverzantech se točily jen těsně po válce a během padesátých let - tedy poté co znárodněný film zlidověl. Koukám, že i v roce 1961 se to ale ve filmu mohlo škůdci republiky jen hemžit... Naštěstí STB a SNB byla bdělá a tak ty reje jako vždy zavčasu rozprášila. Velká část filmu se odehrává v noci za naprosté temnoty a tak kolikrát není vůbec vidět co se tam děje. Na svoji dobu byl film velmi dobře obsazen... V hlavní roli se blýskne Pántik, jeden z filmových Gottwaldů... Film se tvrdě naváží do všech co nešli tenkrát nadšeně s novým zřízením a tak tu máme všechny ty bohaté sedláky co nechtějí kolektivizovat, pomahače agentům chodcům i samotné západní agenty, kterým ani tak nejde o ideál demokracie, ale hlavně o prachy... Nejsmutnějším momentem byl ten, kdy se dcera muže co agenty u sebe schoval ptá přestrojeného agenta STB za diverzanta... Když tátu chytí, tak ho zavřou že ano.. A on, policajt neví jak jí odpovědět, tak jí řekne, že jí se nic nestane, že o ni se postará aby se jí nic nestalo, že někdy děti trpí za činy svých rodičů...Že táta dostane špagát nebo roky žaláře věděl jako tajnej moc dobře. Tfujtaxl! Tohle je za dva německé granáty jen kvůli těm hercům v netypických rolích. * (01.04.2018)

Režisér Čech předved totální pervez, když většinu děje umístil do tmy tmoucí a nechal hrát pouze logo televizního kanálu, který tuto komunistickou superbajku odvysílá. Opravdu před shlednutím filmu doporučuju si nastudovat hlasy Oty Brouska, Karla Högera, Josefa Beka a Jana Třísky, protože jinak si klidně můžete vypnout eleketřinu a uvidite to samý. Tím však směšňosti nekončí, chování agenta StB v diverzní skupině je fakt nenapadný jak Ajfelda v Paříži. Co upoutalo v této komunistické agitačce mou pozornost, je výskyt herců jako je Jan Tříska, nebo Táňa Fischerová, no nic radši. (21.08.2013)

Fuj. To musel mít Mach pěkný škraloup u Strany, když do takové zhůvěřilosti vlezl. Už ten začátek - roztomilé děti vs. neoholení diverzanti, zlý kulak vs. uvědomělá soudružka - to aby bylo jasno, jak černobíle jsou role rozděleny. Samotný příběh skoro neexistuje, protože diverzanti se jen schovávají, žerou, chlastaj, sem tam někoho nesmyslně picnou a vůbec se nediví, že policajti nedělají zátah chalupu po chalupě. Nejlepší je, že celou dobu má jít o to najít skladiště nacistických zbraní, ale nakonec je to jedno. Ten konec je totiž hodně pitomý. Odehraje se v totální tmě, takže prd vidět, kdo koho střelil a jestli vůbec, chybí nějaké doznění, co se s těmi postavami, které jsme 90 minut sledovali, stalo - a místo toho střih: vesnice je zatopena, bude zde skvostná přehrada, budovatelské jeřáby a bagry jedou na plný výkon, a holka, která smrt svého hrdiny vlastně zavinila, na něho chodí k té přehradě při západu Slunce vzpomínat. Mankote, to není jen agitka, ale nelogický kýč jak sviň. Bekovi jsem jeho drsoně (který kromě chlastu a výhrůžek a neoholenosti nic moc nepředvedl - asi se tvůrci báli přitlačit na pilu) nevěřil, a jediný, kdo působí trochu životně, je Höger, který se z toho mála, co má k dispozici, snaží vykřesat, co jde - prostě mazaného hajzlíka, kterému to ale v hlavě docela myslí. Jinak je to celé postavené na několika nelogičnostech a časem mi už fakt bylo jedno, jak to skončí, jen aby to už skončilo. Mimochodem, ten vztah Borka k té malé holce mi přišel spíš pedofilní - jak měl furt potřebu ji objímat a chytat za ramena. (22.01.2021)

Zase jedna taková typicky čechovská, špionážně-diverzantská konina, tentokrát povětšinou zahalená do tmy tmoucí a s názvem, který si bere do huby Františka Halase. Nad vodami oné přehrady, jejíž hladina celý film rámcuje, drží tuto historku herectví Karla Högera, jemuž ten jeho padouch sedí až nečekaně dobře, stejně jako Bekovi primitiv Metud. On ani ten Pántik není špatný a tak tento snímek alespoň typově a herecky trumfl tématicky příbuznou bohapustou stalinskou frašku "Expres z Norimberka", kterou nás Vladimír Čech oblažil o pár let dříve. "Kohoutovi" ovšem schází její chtěný i bezděčný humor a na koukatelnosti mu nepřidala delší stopáž ani kamera ponořená tak často v černočerné temnotě. A náhlý, jakoby uťatý konec to věru nijak nevylepšil... (11.03.2011)

Počátek padesátých let, kolektivizace, diverzanti, záškodníci, kulaci a kopečkáři, potažmo pak zlí agenti - a mezi nimi nasazený (krk nasazující) dobrý agent - čili karakterní soudruh esenbé... Toť téma, které v jedenašedesátém otřásalo myslí páně Čecha, zatímco v jiných myslích už téměř začínala >bouřit< "Nová vlna"... :-/ . . . Je mi jasné, že tenhle film vznikl - jak bývalo zvykem - nepochybně na objednávku vyšších >dramaturgických< sfér, v důsledku čehož ovšem pak působí (i na svou dobu) už značně schématicky, strojeně a místy (zvláště v dialozích) až směšně. A nebýt onoho (přes jasně ideologickou pointu) pateticko romantického závěru, který alespoň tu poslední minutu filmu zachraňuje svojí (v dobrém smyslu slova) neskutečně >uměleckou fotografií< - dalo by se říci, že je až výrazově plytký. Prostě rutinní vynucená dobová >komerce< , jejíž forma i obsah myslím již v samotném času vzniku byly poněkud vyčpělé... Dvě hvězdičky tedy snad za to ryze filmařské řemeslo - ovšem jednu dolů (bez vyplašení ;-) za právě onu lacinou podbízivost režimu, který d.m.s.n. už počátkem šedesátých let přece jen nebyl tím, jehož dobu film znázorňoval... Nemyslím si prostě, že V.Č. >musel< ... :-{ - - - - - (Viděno - ač s podivem - poprvé teprve16.6.2008 na dvd, komentář zde jako třetí - 17.6.2008) (17.06.2008)