O 28 dní...

Boyle dokázal, že aj z klasickej horrorovej zápletky sa dá vyťažiť slušná pointa. Už od začiatku veľmi brutálne a chladné, film sa nebojí ukázať krv a to mu ozaj seklo. Scenár a nápad celkom dobrý, až na tú reálnosť v pár scénach. Ale ako horror dosť slušné, boylovsky tradične skvelý audio-vizuálny podmaz, pomohla aj zvláštna, ale dobre vsadená hudba. 80%. (14.06.2006)

Strhujúci film spoliehajúci sa na disciplinované herecké výkony Brendana Gleesona, Cilliana Murphyho a Naomie Harris, na brutálne dravé akčné scény a vynikajúcu atmosféru mrazivo vyľudneného Londýna (i daždivých lesov - silná scéna s koňmi). A to by nebol Danny Boyle (Pláž), aby do „obyčajného“ hororu nevopchal myšlienku o tom, či je horší živý mŕtvy, alebo zdravý, kvázi civilizovaný človek, ktorý pri najbližšej príležitosti opúšťa etiku a ľudskosť a stáva sa beštiou. (13.11.2004)

Takto má vypadat perfektní nervy drásající, beznadějný, psychiku zůčastněných výborně vykreslující, depresivní postapokalyptický film. Samozřejmě, jsou tam i prvky hororové, přece jen "zombie" se většinou v jiných filmech tohoto druhu nevyskytují (i když, co je horší, nerozmýšlející zombík, který vlastně zato, co dělá, nemůže, nebo vychytralý zvrátilý člověk či dokonce inteligentní téměř nezničitelný terminátor?). To je vlastně otázka, kterou film rozvíjí, hlavně v poslení půlhodině.. není všechno tak dobré, jak se zdá a někdy by člověk byl radši obklopen zrůdami než příslušníky vlastní rasy. Ti totiž mohou být zrůdama mnohem nebezpečnějšími. Celkově film ani chvilku nenudí, díky skvělé kameře, která je občas tak amaterská, že se divákovi může zdát, že je přímo v ději, uchvacující, samozřejmě vylidněné panorama Londýna je to, co jsem vždycky chtěl vidět (rozhodně mnohem lepší než prázdný New York), Cilian Murphy není nijak dokonalý, ale postačující.. Jen mně překvapil jeho náhlý přerod v závěru.. Samotný úplný závěr možná příliš optimistický, ale po té hrůze, co se děla celý film, nechává člověka aspoň trochu vydechnout.. Murphyho hudba jako vždycky naprosto dokonalá, hlavně ve finále, když začne hrát In the House, In the Heartbeat,.. Ten song je neuvěřitelně atmosférický. .. Uršitě jeden z těch lepších "hororů".. Aneb jak by civilizace vypadala po jejím kolapsu. (13.05.2010)

Předně jsem se divil, že by se Boyle pouštěl do něčeho takového, jako je "zombie" (respektive zde "nakažení") horor. Ale jako takový jsem ho ze začátku chápal a proto se podivoval nad nevhodně zakomponovanými scénami, pro tenhle žánr se nehodící. I nezvyklý hudební doprovod dával tušit, že tady něco nehraje. A od druhé půle jsem měl jasno. Boyle se na pozadí boje o přežití snaží zobrazit chování lidí v mezní situaci, kdy mají na výběr, jestli si v sobě zachovají kouska lidskosti, anebo v nich převáží pudová touha za každou cenu přežít, i za cenu ublížení jiným. A Boyle opravdu lidem nevystavil to nejlepší vysvědčení. Jeden z vojáků ve filmu říká "Lidé se zabíjeli předtím a budou se zabíjet i potom." V tomhle se věru od těch "nakažených" moc neliší. Samotní "nakažení" pak hodně připomínají agresivní běhavé zombíky ze Snyderova remaku a občas dokážou přivodit pár ´infarktových situací´. (08.12.2003)

28 Days Later jsem před léty odzíval jako nenápaditý mix Dne trifidů a Romerových zombíků. Po nadšeném zhlédnutí Sunshine jsem se k Boyleovu staršímu dílku vrátil, abych zjistil, že rozhodně není špatné, a co mu chybí v originalitě dohání působivou prací s digitální kamerou, herci (Cillian Murphy má oči šílence, to mi nikdo nevymluví) a hudbou. Jinak řečeno na pokračování 28 Weeks Later se začínám docela těšit. (21.05.2007)