Otevřená srdce

Otevřená srdce jak trefný název pro tohle drama plné emocí. Kdyby se Marie v autě nedohadovala se Stine. Kdyby Joachim od sebe neodháněl Cecilii. Kdyby Marie neříkala Nielsovi ať zavolá Cecilii. Kdyby Niels nedal Cecilii jablko,svůj úsměv a vizitku. Kdyby osamělá neštastná Cecilie stále nevolala Nielsovi. Kdyby, kdyby, kdyby..... Citům člověk neporučí a chuť bolestný reality bývá občas hodně hořká pro všechny. (30.04.2013)

No tak když vidím jména Kaas, Mikkelsen, Bier! Tak to nemůže být jinak, než pecka. Pane bože, ti chlapi snad nehráli ve špatným filmu. Mrazivá psychologická vztahovka na pozadí nešťastné dopravní nehody, která dvoum párům totálně s prominutím rozesere životy. Je to skvěle notočené a páni hrají neskutečně a dámy též nezaostávají. Devastační následky jejich chování je nakonec donutí přemýšlet o životě a nutí je zůstat aspoň na čas samotné. Ovšem sestry, která se starala o Joachima mi bylo dost líto, protože ten si na ní to svoje hoře vylíval hodně odporně, ale přesto se mezi nimi vytvořilo jakési zvláštní pouto. Kaas tyhle neurvalý bručouny prostě umí. Zase další bodík pro Dánsko:). (20.01.2018)

V životě pořád někoho opouštíme, ale jen málokdy odpouštíme. Susane Bierová podnikla zevrubnou sondáž do lidských rozpolcených srdcí a své neveselé poznatky nám předkládá formou skličujícího dramatu. Emoce se agresivně nevalí ze všech stran a záleží jenom na vás, otevřete-li pomyslnou přehradu a necháte se strhnout. Množství děje není na dvě hodiny dostačující pouze zdánlivě, to důležité tiše probublává pod povrchem a ještě dlouho po doběhnutí (opět dogmaticky tvůrčích) titulků budete mít nad čím přemýšlet. Oproštění od veškerých formálních kudrlinek odhaluje vnější podstatu až na dřeň. Stačí si představit, jaké myšlenky člověku probíhají hlavou během rozpadu dlouholetého manželství, co musí pociťovat při loučení s milovanými dětmi a pochopit, že v daném okamžiku nejedná sobecky – je potom těžké se „jenom“ nezaujatě dívat. Jestli vám nevadí nenalíčení (a také díky tomu maximálně přirození) herci, poloamatérská kamera a minimum „pěkných“ scén hrajících na city, neváhejte. 80% (13.02.2008)

Nevera, láska, strach, hnev, bezmoc a nádej.Nie je ľahké popísať, aký vo vás tento realistický a ničím neprikrášlený príbeh vyvolá dojem, ani aký dojem vo vás zanechá.Rozhodne vám, ale môžem zaručiť, že bude veľmi silný.Nikdy som si nemyslela, že je život jednoduchý, ani, že je spravodlivý.Väčšinou trpia tí, ktorí si to zaslúžili najmenej.Odísť, alebo zostať, keď sa rozhodujete medzi hlasom srdca a záväzkami k rodine? Neľahká voľba. (30.06.2013)

Je pravdou, že tematicky podobných filmů bylo natočeno opravdu hodně. Ale už ne tolik tak moc kvalitně jako tento. Něco tak civilního, autentického, přirozeného, niterného a emocionálního jsem už dlouho neviděl. Tragická událost, která by se mohla stát opravdu každému, k tomu Dogma 95 + jeho pravidla a je na světě tak realistický film, až z toho člověka chvílemi mrazí. Když už je řeč o výše zmíněném hnutí, je fakt, že občasné přibližování kamery spolu se zrněním mě zpočátku trochu rušilo, ale pak jsem si na to zvykl a začal ty neuskutečněné verze určitých situací oceňovat. Divákovi pomůže k plnému procítění filmu také to, že motivy snad úplně všech protagonistů tak nějak vnitřně chápe (nebo alespoň v mém případě tomu tak bylo, zvláště v případě postav Mikkelsena a Richter, kteří podali opravdu výborné herecké výkony). A bylo mi jedno, že jsem tušil, kam vše spěje a jak to asi skončí. Nicméně, závěr je otevřený….ostatně tak jako život sám, že. Pro mě to je jasný plný počet. (21.11.2014)