Réžia:
Vladimír BorskýKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Jaroslav Marvan, Nataša Gollová, Irena Kačírková, Jiří Sovák, Jiří Steimar, Rudolf Deyl ml., Stella Zázvorková, Bedřich Vrbský, Lubomír Lipský st. (viac)Obsahy(1)
Manželé Vojta a Růžena Koskubovi tvoří ideální pár: oba se milují a oběma se daří v práci. Jenže půl roku po svatbě předstupují před rozvodový soud. Důvod? Růžena odmítá dělat všechny domácí práce sama. Ona i Vojta mají totiž kromě hlavního zaměstnání ještě jiné pracovní povinnosti. Růžena maluje ilustrace pro atlas stromů, Vojta píše knihu o mimoškolní výchově dětí. Na domácnost tak nemá nikdo z nich čas. Přísedícímu soudci Mackovi nejde rozhádaná učitelská dvojice z hlavy, a tak se muž rozhodne, že dá Koskubovým dobře míněnou lekci z manželského soužití. Oba manželské páry se tak ocitnou společně na letní chatě, kde mohou muži i ženy předvést, co je podle nich správné. Ale pro nikoho to nebude zrovna lehké... Filmová veselohra, která se už před padesáti lety pokoušela "řešit" problém mužské a ženské emancipace, vznikla podle úspěšné divadelní hry Oty Šafránka. Ta měla na jevišti premiéru pouhé dva roky před vznikem filmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (39)
Film z období ženskomužských válek, kterou jsme, ach jo, prohráli na celé čáře. Holt Sovák a Marvan se ukázali býti nepříliš schopnými bojovníky. A následující generaci kvůli nim trpí. Tak například já, když si chci odpočinout od domácích prací, musím se rozejít a žít sám, to pak člověk získá minimálně 95% volného času navíc. A partnerky si vybírám zásadně o jednu až tři (menší) hlavy menší než jsem já, protože když by náhodou mělo dojít na nějakou ostřejší výměnu názorů, dostanu poloviční výprask než od nějaké obryně. ()
Snad nejfeminištější film u nás. Už proto si zaslouží 3*, nehledě na propagandu... ;) ()
Mezigenerační sitcom řešící postavení ženy v nové společnosti. Samozřejmě se to nemůže obejít bez patosu, strašáka rozvodu a lehkého nádechu budovatelského socialismu. 38% ()
Já jsem také nevěděl kudy kam, tenhle film se nepodařilo napoprvé zhlédnout celý. Prostě to nešlo. Ano, témata manželských neshod jsou nosná a s tímto emancipačním nádechem mohlo vzniknout něco opravdu zajímavého. Jenže, a netušil jsem, to někdy napíšu, zde to totálně zazdívá role Jiřího Sováka. Do zhlédnutí tohoto filmu jsem netušil, že Sovák někde hrál debila. S takovými egoistickými postoji týkající se mytí nádobí a jiných domácích prací jsem se asi dosud nesetkal. Chtěl jsem konečně zase někde vidět Natašu Gollovou, která to vzala asi proto, že v té době pro ní přestávalo být v českém filmu místo. Nemyslím si, že by jí role zrovna dvakrát sedla, jakožto komička by mělo hrát v nějaké komedii a ne v tomhle paskvilu, který se nazývá komedií jen proto, že to tvůrci chtěli. Nu, hlavně, že to dobře skončilo, všichni se udobřili, všichni diváci to (snad) přežili, tudíž mi nezbývá nic jiného než tenhle film zavrhnout a dál jít jinými cestami. I když bych byl docela zvědav, jak tohle fungovalo v divadle. 45% ()
Úvodní soudní jednání je celkem slibné (zejména Lipský a jeho odbočka k Marxovi). Zbytek je ale nuda bez nápadu, což nezachrání ani slušné herecké obsazení. Trochu naděje u mě vzbudil Sovákův plán předstírat, že se příliš vžil do role ženy, bohužel to bylo příliš průhledné a nepodařilo se z toho vytěžit v podstatě žádnou vtipnou situaci. ()
Jedna z nasich nejcharismatictejsich herecek minuleho stoleti Irena Kacirkova v (spise) usmevne emancipacni komedii. Zdatne sekunduje Marvan, Sovak a roztomila (i kdyz starnouci) megastar nasich predvalecnych komedii Natasa Gollova :-) ()
Pekný film. Keď si uvedomím, že sa natáčal v 50tych rokoch. Jasné, že sú tam vsunuté socialistické veci, ale v konečnom dôsledku je to slušná komédia s výbornými hercami .. Ja mu dávam 65%. ()
no, s přihlédnutím k době vzniku a vzhledem k zajímavé účasti několika herců (např. Jaroslava Adamová zakuklená do opravdu netypické roličky) a s odřenýma ušima :-) P.S. na rozdíl od Vzbouření na vsi ne tak tendenční ()
Méně známá komedie s vynikajícími herci, kterým "velí" jako vždy skvělý Jaroslav Marvan. Po jeho boku nezklamou ani Irena Kačírková či Jiří Sovák. Za naprostou raritu však považují obsazení Nataši Gollové do jedné z předních rolí, protože po válce tato paní herečka měla k filmu dveře zavřené(nepočítáme-li roli Sirael a "drahé tety"). Nataša film prosvětlila tak, jako to uměla jen ona. Neodolatelné je oslovení jejího manžela Jaroslava Marvana "macku"(ne náhodou se manželé jmenují Mackovi). Děj filmu je však poněkud chabý a nostalgický. Možná to je způsobeno absenci dětí, pro manželství dvou lidí nepostradatelné součásti. U mladých manželů Sovák-Kačírková se to snad dá pochopit, u stárnoucí Nataši poněkud smutné(navíc v kontrastu s "její Žofinkou", která se ujme práce učitelky v mateřské školce). Jakoby film v této věci kopíroval skutečnost této herečky, která bohužel mateřský pocit nikdy nepoznala... ()
Naprostá kravina, první hodina jen těžko k vydržení. Nejhorší je asi podrobný rozbor manželského života velikého učence a ještě většího podvodníka Mosese Mordecaie Marxe Leviho. Naštěstí se ke konci povedla scéna s praním prádla. Od té chvíle se to trochu zlepší. Nepomohou velcí herečtí machři, dokonce ani Lipský, který se nestydí do kamery sprostě ukazovat kosočtverec. 40 % ()
"Budeme chlapi nebo děvečky?" ()
Výborně obsazeno a slabě zahráno na půl plyn a líbivě a špatně režírováno. Nuda. ()
"To víte, že můžete" (Nataša Gollová) ()
Kudy kam mě docela hezky překvapil a pobavil. Pěkně natočené a velmi poučné. Herci předváděli věru uvěřitelné výkony. Možná by se tento příběh některým párům měl povinně promítat aspoň jednou měsíčně. Aby si více dokázali vážit toho druhého. Realizaci celého snímku ohodnocuji průměrnými třemi hvězdami. ()
Další feministický blábol, jací jsou muži sviňáci líní, proradní a blbí. Občas jsem se uchichtnul, ale zcela jistě v místech, kde to autoři nečekali. Ostatně, humoru tu moc nebylo, a prý to byla komedie. S bídou dvacku a víc ani ň. ()
Zajímavá vložka v CV Oldřicha Kautského. Mezi dvěma veleúspěšnými pohádkami vytvořil ještě toto. Dílo je vlastně lehce nadčasové. Za komunismu totiž otevření tématu mužských a ženských prací muselo působit přinejmenším podivně. Jinak to totiž bylo dané. Žena se starala o domácnost, většinou ještě při práci a muž vydělával. Nic se neřešilo, tak to prostě bylo. To, že je dnes možné, aby muž šel na mateřskou (otcovskou) by tehdy bylo považováno za zhovadilou rozmařilost. Feministky by nad tímto filmem asi jásaly nadšením. Neschopný muž se ukazuje v pravém světle. Nedokáže uklidit natož navařit. Praní pak končí naprostou katastrofou. Asi i tehdy lidé brali komedii s velikánskou nadsázkou jako nějaké sci-fi. A pak se to obrací. Když už chce muž být maximálně v domácnosti a soběstačný, ženě se to zase nelíbí. Na tehdejší dobu je to nicméně pozoruhodný snímek. Třeba i spojením Jaroslava Marvana a Nataši Gollové, což je něco naprosto ojedinělého, aby spolu tito dva hráli manžele. Ale překvapivě jim to sedlo. A tak to, co zde bylo bráno jako legrace, by asi ve skutečném životě padesátých let neprošlo a bylo odsouzeno jako rozmar. Tím spíš se zase my dnes můžeme bavit tím, co tehdy lidé mohli řešit a nebrali to jako samozřejmost. ()
Když televize vysílá nějakou českou komedii, kterou jinak zařadí do vysílání zřídka, je to často znamení toho, že jde o komedii špatnou. Protože ty dobré v programových nabídkách českých stanic kolují neustále. V případě milé a vtipné komedie Kudy kam to ovšem rozhodně neplatí. Vzhledem k obsazení Jaroslava Marvana se nabízí srovnání s jinými jeho filmy z padesátých let. Kudy kam bych zařadil někam na půl cesty mezi výbornou dvojici filmů s revizorem Andělem a poměrně nezáživnou Slečnu od vody. V Kudy kam Marvanovi zdatně sekunduje Jiří Sovák - což je zajímavé tím, že Sovák pak Marvana v podstatě nahradil v seriálu Chalupáři. Zajímavé na Kudy kam také je, že naprostá většina scén, tedy i těch exteriérových, byla realizována v ateliéru. Paradoxně to filmu spíš pomáhá a působí díky tomu tak nějak malebněji (ačkoliv realita let padesátých malebná samozřejmě nebyla). ()
To dítě nám tady určitě zahyne! :) ()
Film z dob, kdy chlapi byli chlapi a voňavka sprosté slovo (běda mužům, kterým žena vládne, nebo stojí vedle něj). Stát (strana, systém) se rád motal i do takových podružných věcí jako manželství nebo láska, aby dal svým ovečkám najevo, že má jejich život pevně v hrsti. Filmy z této doby jsou těžce schizoidní, na jednu stranu zrovnoprávňují ženy, na stranu druhou dávají najevo, že jsou pořád občany druhé kategorie a do záležitosti mužů se nesmějí plést... protože jejich místo je hlavně u plotny. Tady na to jdou lehce humornou formou, ale poselství je jasné. ()