Gump - pes, který naučil lidi žít
Gump
Réžia:
F. A. BrabecKamera:
F. A. BrabecHudba:
Jan JirásekHrajú:
Bolek Polívka, Eva Holubová, Ivana Chýlková, Ivan Trojan, Karel Roden, Jana Plodková, Richard Krajčo, Patricie Pagáčová, Marek Taclík, Zbigniew Czendlik (viac)Obsahy(1)
„Som Gump a bol som túlavý pes.“ Ono vlastne každý pes je v sebe tak trochu túlavý do tej doby, kým nájde svoje šťastie, a to šťastie nájde pes len s človekom. Môj príbeh je o hľadaní psieho šťastia a tiež o prekážkach na ceste k tomu správnemu človeku. Je o sile nezlomnosti, ktorá sa ukrýva v každom psovi. Áno, aj v tom vašom, vo vašej čivave, ktorá na vás čaká celý deň, kým prídete z práce. Aj v tom buldokovi, ktorý za vami pomaličky kráča a sotva chytá dych. Dám svoju dušu za to, že keby vám niekto chcel na tomto svete ublížiť, tak až potom spoznáte, aké silné má váš pes srdce a čo jeho láska k vám znamená. Tento film vám tak otvorí oči, pretože čo človek v psom srdci zničí, to môže zasa len človek uzdraviť. Rodinný film režiséra F.A. Brabca je o svete videným očami túlavého Gumpa. O svete, o ktorom mnoho z nás veľa nevie. O tom, ako nás vidia zvieratá a ako je ten náš svet pre ne dôležitý. Ten svet, ktorý im dáva domov, silu, nádej, ale taktiež bolesť. Dobrodružný príbeh skutočných psích hrdinov a ľudí okolo nich. (Continental film)
(viac)Recenzie (240)
Ze dna český kinematografie tenhle film nevytáhne ani hra na city útulkovejch psů. ()
česka verzia Psej duše, kde Bolek Polívka z lásky ka svojmu psovi sa postupne zmenil z bezdomovca na organistu v katolíckom kostole ()
1838. hodnocený film: ()
Nekoherentní filmovej průjem přisvícenej digitálním sluníčkem v každym rohu záběru, kterej fyzicky bolí sledovat i poslouchat. Ty tři tóny, složený nejspíš hloupou umělou inteligencí, skoro způsobujou krvácení zvukovodu... 1/10 ()
Asi nejsem uplna cilova skupina tohoto filmu. A i kdyz to trochu hraje na divakovy city a muze to misty pusobit kycovite... Je to pekny film, hezky natocene. Pes to zahral dobre. ()
----- "Když jsem ho našel, tak jsem nevěděl, co si s ním počnu - a teď nevím, co si počnu bez něj." ----- Nefalšovaná psí pohádka na dobrou noc, na dobré jitro - i na dobré poledne ... na kteroukoli dobrou denní či noční hodinu. O tom, jaký je svět - ze psího pohledu ... a taky o tom, jaký by měl a MOHL být - při troše dobré vůle ... LIDSKÉ dobré vůle, poněvadž ta psí tady byla vždycky. Poněvadž selhání psa bývají ve skutečnosti selháními člověka. Opravdový pes by k vám pochopitelně nepromlouval s tak komplexním a vytříbeným světonázorem ... kdyby ovládal lidskou řeč, nicméně prapůvodní podstata psího vnímání životaběhu včetně staletími utužovaného vztahu k člověku je vystižena dokonale ... 4,5* ()
Zvláštní to bylo, ale to je Brabce celkem standard. ()
Taky máme doma (teď už druhého) psa z útulku. Ten první se jmenoval Ben. Šlo o irského setra, který nás oblažoval svou milou přítomností krásných jedenáct let, přičemž si párkrát za rok odběhl do lesa prohnat nějakou tu srnečku. Ten druhý nese jméno Rex. Jde o křížence německého ovčáka a bígla. Strašně rád páchá rošťárny, je prostě k neutahání. Trávím s ním skoro veškerý volný čas, pořád někde trajdáme po okolí... Pokud vy či vaši blízcí patříte mezi pejskaře, tak jsem si naprosto jistá, že vás tento rodinný snímek dojme a zároveň okouzlí. Natáčení se zvířaty není vůbec jednoduchá záležitost, i proto patří tvůrcům můj obdiv. Popasovali se s tím na výbornou. Zkrátka a dobře, povedenější český film o psech jsem asi nikdy neviděla. Vypovídá mnohé nejen o bezelstných zvířecích dušičkách, ale též o lidech, kteří už tak bezelstní nejsou. Kromě skvělé kamery a nádherných přírodních záběrů jsem rovněž nadšená z civilního hereckého projevu Bolka Polívky. A Gump hovořící vnitřním hlasem (v nezaměnitelném podání Ivana Trojana) zaručeně potěší každého dětského diváka. (80%) ()
O psech byla natočena řada filmů různých žánrů z různého prostředí, Lassií počínaje a komisařem Rexem konče. Nic moc nového už není k objevení. O tom, že tento nejstarší zvířecí přítel člověka je ve filmech hýčkán i týrán, není třeba diskutovat. Tento náš snímek sice nic převratného nepřináší, ale je lidsky příjemný a herecky dvojicí Polívka a Holubová dobře zvládnutý. Jenom ten název se mi zdá zbytečně dlouhý a nevystihující. ()
Ještě jsem stačil tento český výplod podchytit, dokud běžel v kinech. Trailer na mě celkem zapůsobil, tudíž jsem se mu rozhodl dát šanci. Rovnou říkám, nemám rád psy, nečekal jsem, že se mnou film vůbec nějak hne. Ale po chvíli koukání jsem už naprosto přestal vnímat okolí, ztratil se v obraze a nechal se unášet hořkosladkým příběhem, který tento snímek naservíroval v plné parádě. Pokud vím, je to u nás taková prvotina, že se někdo rozhodl pracovat se zvířaty a natočit něco na způsob Cesty domů, jen tedy bez vzájemných interakcí a s pouhým vyprávěním hlavního psího hrdiny. Ano, mě to zkrátka bavilo a do poslední chvíle jsem netušil, jak to vlastně dopadne - hezky si s námi tvůrci pohráli. Jako třešničkou na dortu bylo zjištění, že si ve filmu po boku portfolia výborných herců zahráli vlastně psi vyloženě z útulků a s bohatou minulostí. No, co říct, skoro jsem nakonec až řval, což se u mě stává opravdu zřídkakdy. ()
Gump, pes, se kterým ztratíte chuť žít. Extrémně dlouho mě film ne že nebavil, ale přímo vytočil do běla. Nejtrapnější zpracování v zámoří již docela zaběhlého formátu rodinného filmu, které ve mně místo emocí vyvolává maximálně chuť zvracet. Od stupidních výkonů a ještě krkolomnějších dialogů, přes na sílu rádoby dramatickou hudbu po absolutně přiblble splácanou zápletku, která jakžtakž obsahuje začátek, průběh a konec už ale nikoli. Hodina a půl lítání s kamerou za psem, který střídá páníčky a jak jemu, tak všem ostatním a hlavně mně, je to naprosto u zadku. [viděno na Netflixu 21.12.2021] ()
Vizuální mág a pořád bohužel mizerný filmař (Brabec) vsadil na herecké začátečníky - psy z útulků. Na jednu stranu chvályhodné. na stranu druhou je až s podivem, jaké haló kolem filmu je. Teda. Ne nijak obrovské, ale více méně jde pouze o televizní film. Brabcův vizuální rukopis je hodně znát, ale použití některých technik pro mě bylo absolutně k nepochopení a pouze mě rušilo. Příběh samotný byl fajn, ale prostě jen další domů běžící pejsek, kterých američani natočili tunu. Že je ale ten náš věnován pejskům z útulků, je ale hodno lehce nadprůměrného hodnocení. ()
Tenhle film má jeden velký problém a to je ten, že kdo viděl Psí Poslání, Psí Poslání 2 a Psí Domov bude mít velký pocit deja vu. Tak, že zde máme psa co žije na krátkém vodítku a trpí psa co se málem utopí psa co cestuje na zpět k páníčkovi (zde spíše opačně) psa co změní někomu život psí nebe a dalo by se pokračovat. V podstatě vše co je zde už bylo dříve dokonce mám pocit, že se zde hodně opisovalo. Jinak nechápu smysl českých songů, když ve filmu nejsou Marek Ztracený je až po titulkoch Protože to nevzdám tam ani nezazní (přitom tolik možností kam ho dat zde bylo) a jakási slovenská sračka je až úplně na konci. 60 procent ()
Docela podařený počin, moc pěkně se na to koukalo. Psí výkony byly přirozené a uvěřitelné. Ty psí komentáře byly dost možná inspirovány filmy "Psí poslání", PP na psí útulky byl rovněž nepřehlédnutelný, ale není to zdaleka film jen o psech, ale rovněž pronikavá studie lidských povah a vlastností - těch pozitivních, ale i těch "druhých". Herci si své role náramně užívají, Bolek Polívka ("Nedovedl jsem si představit, co si s ním počnu a teď nevím, co si počnu bez něho"). Moc vydařené bylo i varhanní přirovnání Zbygniewa Czendlika ("To, že jsou falešné, poznáš u varhan okamžitě, u některých lidí ale ani za celý život ! "). Vzájemné hledání psa i jeho "páníčka" je znázorněno poutavou formou a závěr filmu se obzvláště vydařil. ALE nemůžu si pomoci, pro mne to za více než 3 hvězdičky není, protože na úplně stejné téma mne daleko více zasáhl (o ty další 2 hvězdičky) film, který je o půlstoletí starší a kterým se možná tvůrci inspirovali, i když jeho kvalit po obsahové i obrazové stránce nedosáhli (Bílý Bim, Černé ucho). ()
Cesta do hlubin psí duše. Upřímně, žádnej zázrak to není. Někteří hrají lépe, někteří hůř (Ivana Chýlková např.). Většina filmu je z pohledu psa a vlastně ve výsledku působí jako reklama na útulky a boj proti 'životu pod psa'. Ale téma je mi blízké a upozorňovat by se na něj mělo. A jako rodinný film a osvěta (pro děcka) účel splní. ()
FABrabec po devadesátkách ztratil dech a už ho nechytil, a to ani tady v reklamě na útulky. Ano, mnohé kamerové záběry jsou hezké, ale nosný příběh je vetchý jak ten žebřík, se kterým Polívka lezl pro kotě. Herecké výkony se tu pohybují u minimální snahy (to u těch, co už to mají za ty roky v krvi) po koncert neherců (u těch co se ještě hledají, nebo nenašli). Chýlková je úplně příšerná, jako by byla naštvaná, že tam vůbec musí hrát. Ani pár momentů Rodena nebo Holubové to nespasí. Je to taková reklama na psy a útulky, a to je na jednu stranu hezké, na druhou stranu člověk musí pak protrpět jeden hudební motiv, v podstatě přímo jednu melodii celý film. Přes to všechno alespoň ti pejsci tam jsou hezcí. ()
59%. ()
Psi nemám nějak extra v lásce a tenhle film na tom nic nezměnil. Nebavilo mě to... ()
Slzopudný, citově vyděračský snímek o hodném pejskovi, kterého lidé nechtějí a týrají ho. Je rozhodně potřeba o týraných zvířatech mluvit, především je potřeba viníky tvrdě postihovat, nevím ale, proč bych se na takovéto věci dobrovolně měla chtít dívat (snad dokonce opakovaně). Existuje i spousta šťastných pejsků, pro které by jejich majitelé dýchali, na veterině za ně dávají neuvěřitelné částky, a překrmují je pamlsky. Vím to, protože s takovými na té veterině v čekárně sedávám se svým kocourkem. Ale natočit film o šťastném pejskovi, který se má dobře v milující rodině, by nebylo tolik srdcervoucí, a tak vzniknul tento dojímavě krutý snímek pro duševní masochisty s nic moc scénářem. Pravda, zvířátka jsou zde ale roztomilá a je dobře, že s nimi po čas natáčení bylo dobře zacházeno… PS: Jan Jirásek (v současnosti nejlepší český filmový skladatel) si na sebe dělá, prostřednictvím hraní na klavír hlavního protagonisty, trapnou reklamu. ()
Nemohu porovnávat v tom zda kniha není také proser, ale tento film je takový přeslap. Je to mnoho obrazů z psova života, které jsou až nahodilé a vše v nich jde podle tabulek a podle toho, aby to klapalo. Trochu to postrádá tu gradaci a to okolo. Občas je to i přehlídka stvůr od hereckých výkonů. Film tak poutavý, že jsem ho dokoukával po měsíci. ()