D'Artagnanova dcéra

Marceau je skvělá a krásná, Noiret je dokonalý jako vždy, ovšem příběh i scénář je nejlacinější z laciných, a ani bard francouzské kinematografie jej nezachrání. Byť jsou v příběhu občas dobré dialogy, poznámky k historii i dobrá hudba, film v druhé půlce ztrácí tempo a začne vás nudit... A komediálních situací je ve filmu velmi málo. Z úcty k Francii slabé tři hvězdy :-( (29.08.2014)

D'Artagnanova dcera - nesmysl, kterej se snaží rozvíjet příběh tří mušketýrů. Aneb coby kdyby. No a tvůrci to naprosto mistrně odflákli. Vlastně neodflákli. Třeba Sophie Marceau je překrásná a scény s ní tady rozhodně stojí za to. Stejně tak i Phillippe Noiret, který předvádí více než solidní výkon. Já bejt v blbý psychický kondici (třeba po pěti pivech), tak bych se od něj nechal oloupit úplně stejně jako ten, co mu půjčuje ty prachy. Jenže tím veškerá chvála končí. Všechno ostatní je tak nějak nedotažené. Legrace to je, ale jenom jak kdy. Mušketýrské záběry tu jsou, ale jenom jak kdy. A možná i lepší, kdyby nebyly. Stejně tak i zaměření na historii, které ale zároveň dost nudí. Suma sumárum. Herci dobří, zpracování bídné. Škoda, protože pár dobrých scén v tomto filmu opravdu je. (26.08.2014)

Pohled na stárnoucí hrdiny je vždycky tak trochu smutný. A mnohdy i rozporuplný. Na jedné straně si stěžují na hemeroidy, na druhé vylezou po příkré stěně vysoko do oken. Mě na tomto filmu bavila především Sophie Marceau, kterou si mladinkou pamatuji z filmu Veselé Velikonoce a od té doby její komediální talent a úsměv nelze zapomenout. A komediálních prvků je ve filmu tedy dost. Takže je těžké přemýšlet, zda ho brát vážně. Vždyť i Mazarin je směšná figurka, která doslova vyskakuje jako čertík z krabičky a menší intenzitou se do ní zase vrací. Vážně nelze brát ani šermířské souboje, neboť vojáky přemůže prakticky kdokoli, kdo zrovna drží meč a to i v případě, že šermuje úplně poprvé. Ovšem závěr se přikloní přeci jen ke komedii. (24.08.2021)

Z uměleckého hlediska by byl film odsouzen k tabulkovým hlubinám, ale vzhledem k tomu, že člověk je tvor společenský, v nové době se však toto rčení lehce změnilo do formy sledování zábavy v televizi, pro chvíle oddechu jde o lehce nadprůměrný snímek. Tak nějak řečeno, že tvrdě pracující člověk, když přijde domů z práce, se raději podívá na tento snímek než na nějaký psychologicko-mysteriózní. (07.01.2006)

Nazev ani zacatek nedava moc velkou nadeji na zabavny film, ale jakmile se na scene objevi D'Artagnan, zacina se film ubirat uplne jinou cestou. Jednak se pomalu zacne ukazovat, ze se veci maji hodne jinak, nez by se na zacatku zdalo (jednooky je zapleten vzdy ve spiknuti) a hlavne se film zacina menit az v blaznivou komedii. Velmi ocenuji, ze prakticky vsechny hlavni postavy maji znacny komedialni puvab, od vsech musketyru a senilniho Plancheta, pres pubertalniho krale a kardinala Mazarina (ktery chudak netusi, co se kolem nej deje), a kupodivu az po zlotrileho vevodu Crassaca. A samozrejme Sophie Marceau ma ponekud jiny puvab. Sledovat stare musketyry (navic, kdyz hlavni postavu hraje vyborny Noiret) je rozhodne prijemnejsi, nez nejaky prequel "musketyri na universite", jaky by z toho udelali dnes americani. 75% (15.08.2008)