Gauneri

„Neměkni mi tady. Nic nevědí. Vědí hovno. Neublíží ti. Jsi zkurvenej drsňák. Uvěří ti každý zkurvený slovo, protože jsi supertvrdej.“ Po dřívějších 3 zkušenostech s Tarantinem jsem o jeho tvorbu ztratil zájem. Po dlouhé době se ve mně přece jen něco zlomilo a rozhodl jsem se o „restart“. A co jiného si na úvod vybrat než jeho celovečerní prvotinu. Škoda, že jsem to neudělal už dávno a nedal pro naše první filmové setkání přednost právě tomuhle dílu. Už úvodní „vatová“ debata o významu písničky Like a Virgin a spropitném pro servírky mě slušně rozesmála. Pak se děj přenesl do opuštěného skladu, kde všem tekly nervy, jeden podezříval druhého a nikdo nevěděl, co se vlastně stalo (anebo ne?) a já se přistihl, že mě to zatraceně baví, a skládání si v hlavě, kdo je vlastně kým, mi přišlo velmi osvěžující. Navíc se podařilo i obsazení, nejvíc se mi zamlouvali Roth a Buscemi. O to víc mě zamrzel vyloženě špatný konec, „přiznání“ i „rozstřel“ se hrubě nepodařily. Přesto Gaunery, které hodnotím silnými 4*, vidím jako důvod pokračovat v „restartu“. (27.05.2018)

Quentin Tarantino je můj oblíbenej režisér ale tenhle film sem prostě nepochopil. Celej film mi přišel neuvěřitelně ukecanej, nudnej a v půlce filmu sem měl nutkání film vypnout a vykašlat se na to. Nakonec sem to sice dokoukal ale ještě teď nechápu vlastně proč. Celej příběh Gaunerů mi přišel prostě o ničem. Najdou se tam sice nějaká plusy ale víc jak tři hvězdičky tomu prostě nedám. A to je jedna hvězdička za to, že je to od Tarantina. Kill Bill nebo Pulp Fiction mi prostě přijde jako úplně jiná liga. Sorry Quentine. (29.01.2007)

Stačila jedna pitomá přestřelka, flashback vsazený do přepadení toho krámu s diamantama, nebo cokoliv, kde se střílí (těch pár výstřelů od Mr. Pink skutečně nepočítám). Bohužel to byla jen hodinu a půl dlouhá diskuze o tom, co se ASI stalo, kdo ASI zradil a co se bude ASI dít dál. 50% nuda (11.10.2008)

Jestli budou Inglourious basterds vypadat nějak takhle, vůbec bych se nezlobil. I já nyní nerozumím tomu, jak se mohl tento skvělý Tarantinův snímek ztratit v davu, nebo lépe řečeno, být ušlapán rozhodně méně kvalitnějším (nebo jinak řečeno ne tak dobrým) Pulp Fiction. Tenhle skvost by si jistě zasloužil obsadit místo v žebříčku několik příček nad zmiňovaným kultem, stejně jako bych se nebál jej prohlásit za nejlepší gangsterský film vůbec. Bravurní! Když jsem se poprvé začal kamarádit s panem Modrým, Hnědým, Bílým a Růžovým (...), myslel jsem, bůhví jakou zapeklitou matematickou hádanku pro mě režisér nepřipravil, až tak mi to připomělo zadání ze starých sbírek úloh. Ale ona je to taková sranda! Scénka s uchem pak patří mezi to nejhutnější, co může snímek nabídnout, a divně mi z ní je ještě teď. Navíc tolik sprostých slov jsem naposledy slyšel v mém oblíbeném Running Scared, a během doby, co snímek prachsprostě "posloužil" mé přítelkyni jako zvuková kulisa při práci na PC, se ta vztekala, na jaké chujoviny to zase koukám :-). So shut the fuck up and keep watchi´n you piece of shit! (29.07.2009)

Geniální filmový výtvor kultovního statusu, Tarantinova režisérská prvotina a jedno z jeho stěžejních děl. Prokazuje v něm svůj obrovský scénáristický talent, typický smysl pro humor, originálnost v tvorbě příběhu a jeho zpracování, excelentní dialogy a břitké slovní přestřelky a skvělé charaktery postav. A především brutálnost ve všem. Partička drsných maníků v podání Harveyho Keitela, Tima Rotha, Stevea Buscemiho a pro mě především Michaela Madsena v legendárním filmu, který měl svět připravit na filmovou revoluci v podobě "šílence z videopůjčovny" Quentina Tarantina. Gauneři pro mě taktéž obsahují jedny z nejdokonalejších "Opening Credits," jaké jsem ve filmu viděla. A ačkoliv jsem doposud film zhlédla dvakrát a neustále jsem ohromena jeho kvalitami, stále mu nedokážu, z mě neznámého důvodu, udělit plný počet. "You ever listen to K-Billy's "Super Sounds of the Seventies" weekend?", "Are you gonna bark all day, little doggy, or are you gonna bite?" (17.11.2010)