Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Guillermo NavarroHrajú:
Pam Grier, Samuel L. Jackson, Robert Forster, Bridget Fonda, Michael Keaton, Robert De Niro, Michael Bowen, Chris Tucker, LisaGay Hamilton (viac)Obsahy(1)
Adaptace románu Rum Punch klasika soudobé drsné školy a bestsellerového spisovatele Elmora Leonarda. Jackie Brownová je černá letuška, která si přivydělává pašováním špinavých peněz drogového dealera a obchodníka. Je chycena dvěma policejními agenty, kteří ji však slíbí shovívavost, pokud pomůže svého šéfa dopadnout a usvědčit. Jackie, která je na svobodě jen díky kauci svého milence, zosnuje plán, jak najednou získat milionový balík, zbavit se policistů i nepohodlného šéfa, jehož nejčastější replikou je věta "řekneš slovo a jseš mrtvá". Jenže takový plán má spoustu rizik... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (799)
Jackie Brown pro mě naprosto postrádá typický Quentinův rukopis. Kam se poděly Tarantinovské charaktery a jeho vyšperkované, originální a nezapomenutelné dialogy? Ty se snaží sice i o vtip, ale nějak to nevychází. Jsou spíše nevýrazné a průměrné, stejně jako příběh, který celý spěje kamsi do ztracena. Spousta konverzací, hlavně mezi De Nirem a Bridget Fonda mi přišly spíše nezávazné a pro celý děj jakkoli nevýznamné a nepodstatné. Jakoby se celý příběh v podstatě nikam nevyvíjel. Nějak tomu chyběly grády, spád a akce. ()
Do bodky premyslený scenár, taktná réžia a v neposlednom rade vychytaný herecký ansábel obstarávajúci vychytané dialógy. Umne gradovaný snímok upomínajúci na éru blaxploitation a žiarivú gloriolu Pam Grier. Plný naratívnych kreácií a výživných alúzií ktorými Mr. T nekompromisne neguje dohady o neschopnosti natočiť aj niečo iné, ako len excelentnú žánrovú pastiš pre svojich die-hard fanúšikov, ale naopak potvrdzuje, že keď chce, tak dokáže vybudovať uvedomelý filmový tvar ktorý takmer vôbec nerezignuje na svoj signifikantný rukopis, a pritom stále uspokojuje aj netarantinovskú obec. A práve preto "Jackie Brown" predstavuje ďaľší plnohodnotný zárez vo filmografii - neunaviteľne hravého auteura - Quentina Tarantina a stáva sa dôkazom jeho flexibilnosti, dômyselnosti a samozrejme vyspelosti. ()
Po pětadvaceti letech a dalších šesti/sedmi titulech pořád "Jackie Brown" zůstává nejukázněnějším Tarantinovým filmem, a o to víc také díky tomu mile překvapí. Až to svádí k myšlence, jakou alternativní cestou se mohla jeho filmografie ubírat, kdyby to svého času byl větší hit. Třeba by Tarantino více vycházel z jiných autorů a méně by exhiboval. To ale samozřejmě není možné, nejen proto, že minulost nelze změnit, ale především protože doba, ale i samotná podstata Tarantinovy osobnosti více nahrávaly právě tomu vývoji, který známe. Rozmach DVD distribuce, boom internetu a jeho aktivizace filmových fandů ohromně nahrávaly okázalé eklektičnosti Tarantinovy nadcházející tvorby. Krom toho on sám se coby egocentrické hovado a nadutý filmový nerd nemohl oprostit od potřeb pře-nerdovat všechny ostatní a vehementně tesat vlastní pomník nedotknutelného a všemi milovaného pop-auteura. S ohledem na to se ostatně nabízí si všímat, jak i ve svém nejstřídmějším díle se prostě musí tlačit do popředí a otiskovat své ego do vyprávění příběhu, který se k tomu vlastně vůbec nenabízí. Počínaje hlasem na záznamníku a velikášským závěrečným titulkem s vlastním jménem, přes generování trivií, které vlastně jen zpřítomňují autorovu domnělou sofistikovanost, až po problematické Tarantinovo juvenilně nerdovské machrování, že díky tomu, kolik nakoukal blaxploitation bijáků, dokáže napsat víc gangsta talk než používají reální gangstas. Ale při tom všem také nelze Tarantinovi upřít jeho jednoznačný filmařský talent, mistrovské uvažování o výrazových prostředcích média i jejich užívání a bravuru v konstruován fiktivních vyprávění, které se sice pouze opírají o další fikce a žánry, nikoli o realitu, ale zatraceně skvěle v tomto směru fungují. O to víc pak na "Jackie Brown" překvapí, že v zlomku svého jádra pojednává o stáří. Byť opět nikoli v jeho společensko-osobních rovinách, ale především z hlediska stárnutí filmových ikon a žánrových figur. Ale také si přiznejme, že právě coby projekt třicátníka, do kterého si obsazuje své milované padesátníky, může vlastně upomenout až na Tomáše Magnuska, se kterým Tarantino asi bude mít vícero společných rysů než bychom si chtěli připustit, byť rozhodně nikoli v oblasti filmařských schopností. ()
Z hlediska filmových hodnot, které jsou pro mě důležité, znamená Jackie Brownová skutečný vrchol Tarantinovy tvroby a po ní už následoval nezadržitelný úpadek, po pravdě řečeno, kvalita jeho filmů se řítila dolů jako stíhačka zasažená v letu raketou. Není to film lacině efektní a nejspíš zklame vyznavače divoké akce a násilí doplněné bizarním humorem a šokujícími hláškami. Je to film umírněný, přes žánrový rámec klasické kriminálky je zaměřený především na lidské vztahy, fakticky jde o silný milostný příběh dvou stárnoucích lidí, kteří mají před sebou možná poslední šanci začít znovu a líp. Tarantino buduje pomalu a trpělivě filmovou atmosféru až k napínavému finále. Věnuje pozornost dialogům, kde se sice objevují nezbytné "cool" hlášky, ale v rozumné míře a tam, kde to scénář vyžaduje. Těmhle postavám se dá věřit. Nejzralejší Tarantinův film s řadou zajímavých hereckých kreací a možná i nejodvážnější, protože představuje zradu tradiční fanouškovské obce. Není náhodou, že s tímhle kouskem přišel po svém slavném oskarovém majstrštyku Pulp Fiction, kdy cítil, že i takový přemet jeho publikum ustojí. Celkový dojem: 90 %. ()
Tarantinovo vyznání lásky k Pam Grier se mi líbilo už v kině, ale jako by s léty ještě uzrálo (nebo jsem možná trošku uzrál já). Nejde tu o tempo nebo hlášky, ani o dialogy, spíš jednotlivé postavy, které jsem si zamiloval. Poprvé mě opravdu trošku štvalo, že Quentin zálibně ulpíval na "nepodstatnostech", nechal své postavy debatovat o padání vlasů a tloustnutí, jenže v tomhle je právě to kouzlo Jackie Brown. Je to sice kriminálka, ale zároveň romance, byť velmi decentní a spíš pod povrchem. Herci jsou skvostní do jednoho, není důvod někoho vyzdvihovat. Krásný a místy dojemný film. ()
Galéria (142)
Zaujímavosti (64)
- Robert Forster (Max Cherry) se dříve neúspěšně ucházel o roli Joea Cabota (Lawrence Tierney) v Tarantinově debutu Gauneři (1992). (NIRO)
- Hugh Dillon se ucházel o roli Raye Nicoletta (Michael Keaton). (Othello)
- Zdroj inspirace pro postavu Melanie (Bridget Fonda) byla herečka Candice Rialson. (Fenk)
Reklama